Články / Sport

Craft 1000 Miles Adventure 2014 má dva vítěze

Craft 1000 Miles Adventure 2014 má dva vítěze

7. července odpoledne dorazili do cíle 4. ročníku extrémního ultramaratonu první závodníci. Ano, záměrně používáme množné číslo, protože Craft 1000 Miles 2014 má hned dva vítěze. Štěpán Stránský a Martin Vít navíc projeli cílovým obloukem v rekordním čase. Tak jako předchozí ročníky 1000 Miles přinesl i tento mnoho příběhů...

 

Štěpán Stránský a Martin Vít po celý čas závodu urputně soupeřili a neustále se střídali ve vedení. Nakonec přijeli na kótu 1000 mil po osmi dnech a 58 minutách. Padl tedy loňský rekord Jana Tyxy, který navíc letos bohužel kvůli zdravotním potížím skončil již v cíli krátké trasy.

Závod nabíral poslední dny na dramatičnosti. Většinou je to tak, že odstupy závodníků se zvětšují a vše je dopředu víceméně jasné. Nyní je to naopak. Od Finish 500 se odstupy v první pětce neustále zmenšovaly. Vpředu se o vedení přetahovali Štěpán Stránský s Martinem Vítem, k nim se ale přibližoval Radek Musil s Patrikem Bartíkem. Na pětistovce pátý muž Jirka Kašpar už měl ztrátu, že s ním nikdo moc nepočítal. Přesto to byl právě on, kdo dorazil do cíle jako třetí za uvedenou dvojicí. S časem jen o necelé dvě hodiny pomalejším. Za ním dorazili Radek Musil a Patrik Bartík.

První a zároveň nejmladší žena v závodě, 19letá Markéta Peggy Marvanová. Ta obsadila v silné konkurenci skvělé dělené 11. a 12. místo, což je zatím nejlepší umístění ženy v historii. Peggy nebyla dnes jediná žena v cíli, chvíli po ní se objevila pod obloukem unavená ale zároveň nesmírně šťastná naopak nejstarší žena na startu Vlaďka Vozáková. Rozdíl mezi nimi jsou téměř dvě generace, ve výkonnosti ale žádný. Oběma patří velká gratulace. Nechali za sebou velkou část pánského startovního pole.

 

To další bikerku poslední den vůbec nešetřil. Jana Doležalová 60 kilometrů před cílem utrhla přehazovačku, zkrátila řetěz a udělala z kola singlspeed. Moc to nefungovalo a řetěz neustále padal. Byl to boj, ale věděla, že do cíle to dá, i kdyby měla jít pěšky. To netušila, že i to bude na programu. Defekt zadního kola ji donutil slézt a dojít pěšky. Spolubojovník Petr Tichý ji v tom nenechal a gentlemansky došel s ní. Jana si prý užila defektů během závodu až nad hlavu, víc než za celý rok. Náladu ji to ale rozhodně nezkazilo. Prý nadávala trochu jen poslední den, od dojezdu měla ale neustále úsměv ve tváři.

Z trasy navíc neustále přicházely zprávy o gentlemanství mezi závodníky. Jeden se ošklivě potloukl o ohradu a musel na vyšetření do nemocnice. Ostatní se mu zatím postarali o kolo a věci a zabezpečili je, než se pro ně vrátí. Jinde zase závodníka postihly silné střevní potíže, odvodnil se a zeslábl tak, že nebyl schopný ani vstát. Další se o něj staral, dokud se jeho stav nezlepšil a mohl pokračovat. Jeden z účastníků na trase několikrát zkolaboval, opět se ho ujal jiný a dostal ho na horskou chatu a postaral se o něj i přes noc.

"I tohle patří k filozofii 1000 mil. Soupeří spolu, ale vzájemně si i pomáhají, jiné podpory se totiž na trase nedočkají. Obětují své ambice, aby pomohli soupeři. Tak vznikají během závodu nerozlučná pouta," pochvaloval si Jan Kopka.

 

V neděli do cíle přijel největší vítěz závodu. Je to sice šest dnů od příjezdu rekordmanů Martina a Štěpána, ale superhrdina dorazil dnes. Richard Štěpánek, který startoval i vloni a v cíli po osmnácti dnech prohlásil, že už ho tu nikdo neuvidí, že své poslání splnil. Nedalo mu to ale spát a závodu měl stále plnou hlavu. Na start se postavil letos znovu a svůj čas navzdory divokému počasí a neprůjezdným cestám dokázal vylepšit o čtyři dny. Za sebou nechal dalších dvacet účastníků.

Na trati trpí všichni, nikdo si ale neumí představit, jak musel trpět Ríša. Pro některé je závod nad jeho síly a nikdo už ale nechápe, jak to vůbec mohl dokázat jednoruký Richard bez protézy. Celé Slovensko bylo díky neustálým dešťům jedno velké tahání naloženého kola po blátivých cestách strmými svahy nahoru i dolu nebo jílovitými poli, kde se kola nabalila na pár metrech, že nešla ani tlačit a musela se nosit, v brodech bylo poměrně dost vody a pořádný proud. Někteří v cíli byli zničeni, někteří zlomeni. I Ríša byl zničený, ale ne zlomený. Zažíval pocity bezmoci, ale byl nadšený a v očích jiskry.

„To bylo nejintenzivnějších 14 dnů v mém životě. Někdo nemá tolik zážitků za celý život. Přišel jsem na to o čem je tenhle závod, není to o soupeření s ostatními, je to jen o tobě samém.“ Ríša má pravdu. Jsou lidé, kteří na to nepřijdou, i kdyby ho jeli desetkrát. Ríša, který kdysi přišel při vážné autonehodě o celou ruku, to vidí jinak. Má nadhled. V životě si prožil své. To ho posílilo, změnilo žebříček hodnot, posunulo dál.

 

Po večerním příjezdu Ríši se hned ráno ještě před osmou objevil koloběžkář Jarda Jisl. "Když mě při focení před obloukem poměrně zničený ztěžka míjel, jen procedil mezi zuby: „NENÁVIDÍM TĚ!!!“ Za cílem se pak Jarda už na mě po chvíli smál, a když odpoledne odjížděl, už mi děkoval za zážitky. Nicméně prohlásil (stejně jako včera jednoruký Ríša), že 1000 mil už nikdy! Já jim ale nevěřím, to samé oba prohlašovali zarputile pod obloukem i vloni," komentoval jeho dojezd do cíle Jan Kopka.

Odpoledne přijela dvojice Jakub Gsela a Vít Polehňák, kteří s Janem Kopkou letos v zimě absolvovali na sněžných kolech expedici za polárním kruhem v Laponsku. Původně jeli každý zvlášť, ale po půlce se sjeli a ty nejtěžší chvíle na deštivém Slovensku strávili společně. Byli plni zážitků, tvář ale zračila velkou únavu. Proti tisíci mílím je prý Laponsko pohodový výlet.

 

Asi hodinu po nich se k oblouku zvolna blížil Fero Kasanič, sotva šlapal, nepřítomný výraz, oči zapíchlé do země těsně před kolem. Zastavil se přesně pod obloukem, dal nohu na zem, ale podlomila se. Kdyby ho nechytili kamarádi, sesunul by se k zemi. Tvář skryl do dlaní a snad se objevily i slzy. Kamarádi mu pomohli z kola, podpírali ho a dovedli do přístřešku. Tam Fero těžce dosedl na lavici, třásl se a hlava opět klesla. Dlouho mlčel. A zase slzy dojetí. Okolo nikdo nedutal. Nakonec někdo podal Ferovi kofolu. Vypil ji na jeden zátah. Pak pivo, udělal to samé. Trochu se probral a začal komunikovat. Po chvíli už vtipkoval s kamarády, co tu na něho čekali. Fyzicky ho dostal závod na úplné dno. Psychicky ho ale nezlomil. Ani jednou nezalitoval, že se postavil na start. Ani jednou ho nenapadlo, že by vzdal. Je nesmírně odolný. Fero byl profesionální boxer a je zvyklý bojovat do padnutí. A když padne, pokouší se zase vstát. Fero nikdy nejezdil na kole. Chtěl to zkusit, byla to pro něho výzva. O Silvestra se přihlásil a teprve, když byl ve startovní listině, si šel koupit kolo. Šel na start a byl si jistý, že dojede. A dojel! Obrovská vůle!

Večer kolem osmé přijela smíšená mezinárodní dvojice Johana Šťastná a Roman Bojda. Na cp3 jim z víček od kofoly udělali prstýnky a oddali je. Na start se postavili jako přátelé, do cíle přijeli jako novomanželé. Johana si chtěla vyzkoušet, jestli je Roman ten pravý, a tak ho vzala na „míle“. Zjistila, že je!

 

Letošní Craft 1000 Miles Adventure přinesl opět mnoho příběhů. Pro více z nich navštivte web závodu www.1000miles.cz, kde najdete ohlasy, komentáře k průběhu závodu a mnoho fotografií.

Foto: Yvona Kotyková a Jan Kopka

 

16.07.2014 - Sport - autor: redakce - 3476x

Související články

  1. 17. ročník seriálu Kolo pro život startuje příští víkend
  2. Prémiové horské elektrokolo německého start-upu vzniklo s pomocí BMW
  3. Na horském kole do Nepálu, do oblasti Mustangu pod hradbou Himalájí
  4. Na návštěvě u Toma Ritcheyho, duchovního otce horského kola
  5. S rolničkou na horském kole na hřeben Velké Fatry
  6. 3 dny zbývají do startu ultramaratonu 1000 Miles
  7. Do ČR přijíždí Moustache, nová značka elektrokol
  8. S horským kolem za traily do Polska
  9. Ztraceni ve Svaté zemi: MTB v Izraeli
  10. Provence: na horském kole z Le Lauzet do Montclar

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Bazar

Kola, ráfky, pláště / jim.crime

Vypletené kola KLS 27,5

Jízdní kola / LAVANTE

PRODÁM - VÝHODNĚ !

Reklama