Články / O čem se mluví

I zrakově postižení mají rádi cyklistiku

Umíte si představit, že byste jeli na kole s páskou přes oči? Že ne? Nevadí, pásku si z očí můžete sundat. Jsou ale lidé, kteří celý život žijí ve tmě, a zdálo by se, že cyklistika je jim zapovězena. Ale chyba lávky. Následující příběhy vás o tom přesvědčí.

Příběh třetí: český

Nemusíme chodit daleko, abychom narazili na zrakově postižené cyklisty, kteří se se svým handicapem vypořádali na výbornou a od kola je neodradil. Devatenáctiletý mladík Marek Moflar se narodil s vadou zraku, nejdříve viděl na vzdálenost jednoho metru, dnes vidí zbytkově jen na jedno oko. Vychodil základní školu pro zrakově postižené děti a dnes studuje obchodní akademii. Přitom však jezdí na tandemovém kole a se svým kolegou Jiřím Chybou vyhrává jeden závod za druhým.

Bez přehánění vyhrávají prakticky kam přijedou. Vyhráli neoficiální mistrovství republiky horských tendemů, a to i přesto, že měli tři defekty. Vloni zvítězili mezi tandemy na trati prestižní české cyklistické klasiky Praha – Karlovy Vary – Praha a svou výjimečnost Marek Moflar s Jiřím Chybou potvrdili také vítězstvím v silničním mistrovství České republiky tandemů zrakově postižených cyklistů. Letos v červnu dvojice zvítězila v závodě evropského poháru v německém Elzachu, který byl zařazen do nejvyšší kategorie UCI P1.

Říká se, že cyklistika je pro všechny. A jak vidíte, platí to stoprocentně. Bohatí, chudí, mladí, staří, vidomí či nevidomí - jedeme-li na kole, není mezi námi rozdílu. Znáte spravedlivější sport?

Vrátit se na: « Příběh druhý: Bobby McMullan