Výlety / Za hranicemi

Orient Express Pavla Trčaly: část čtvrtá - Gökçeada

Orient Express Pavla Trčaly: část čtvrtá - Gökçeada

Letos na podzim vyrazil Pavel Trčala natáčet sportovní televizní seriál na Balkán a vzal s sebou i horské kolo. V prvním díle projel rumunské hory a v druhém pokračování prozkoumal bulharské pobřeží. Ve třetím díle projel sever Turecka a nyní Vás vezme na ostrov Gökçeada.

 

Když jsem řekl mým moravským, či českým kamarádům, že jsem byl surfovat a bikovat na ostrově Gökçeada, vůbec nikdo neměl šajnu, kde tento ostrov leží. Perský záliv? Kaspické, či Rudé moře? Ano, naše cestovky valí jedno letadlo za druhým na všechny možné řecké ostrovy, ale na turecké ostrovy se od nás prostě nejezdí. A přitom ostrovy v Egejském moři k našim nejbližším. Z Brna je to sem pouze sedmnáct set kilometrů.

Řekněme si to na rovinu, není divu, že cestovky na turecké ostrovy nejezdí. Jsou totiž jen dva. Téměř všechny ostrovy mezi Řeckem a Tureckem jsou řecké. Mimochodem, věděli jste, že Řecko má dva až šest tisíc ostrovů, to podle toho, jakou minimální velikost stanovíte v definici ostrovů?  Každopádně, Řecko má nejdelší pobřeží v rámci mimoruských evropských států.  Je to dáno právě vysokým počtem ostrovů. Takže skoro všechny ostrovy v Egejském moři jsou řecké, i když jsou jen co by kamenem dohodil od Turecka. Je tomu tak od roku 1913 od podpisu Athénské smlouvy.

Na ostrov Gökçeada se dá přijet trajektem z tureckého města Kabatepe a surfovat můžete hned u přístavu…

Na severu Egejského moře však existují dva ostrovy nesoucí tureckou vlajku. Gökçeada je větší z nich. Když vystoupíte z trajektu, máte před sebou velkou pláž jen pro sebe. Na této pláži nejezdí mnoho surfařů, a tak si vlny můžete užít sami s pohledem na trajekt, který sem párkrát denně přijede jako spojnice s civilizací. Jinak není tento ostrov velmi rozvinutý a právě to je na něm nádherné. Připadáte si tady jako někde v Jižní Americe nebo v Africe. Právě díky silnému větru zde nejsou hotely a resorty. Ve vnitrozemí ostrova ale najdete nádherné soutěsky s přehradami a sem tam i malou vesnici nebo osadu.

Na celém ostrově žije jen osm tisíc lidí a uprostřed je městečko se stejnojmenným názvem Gökçeada. Ostrov není velký, ale je paradoxně největším ostrovem Turecka a také nejzápadnějším místem celé země. Původně zde žili Řekové a až do dvacátého století se ostrov jmenoval Imbros.

Ostrov leží v pásu silných větrů Meltemi, ale nefouká každý den a právě tehdy můžete ostrov objevovat na kole. Pozor však, nedoporučujeme vám silničku. Zdejší asfaltové cesty jsou stejně hrubé jako cesty štěrkové, pouze zpevněné asfaltem. A mnoho cest je jen prašných.

V centru ostrova je několik vodních nádrží.

Většina ostrova je dostupná pouze na horském kole, nebo na motorce.  Dokonce i náš Duster, který jinak projel vše, se na východním pobřeží ostrova dostal do situace, kterou jaksi nedal. Totiž, prašná cesta, kterou jsme projížděli, vedla přes koryto občasného potoka. Voda tady teče jen párkrát do roka, a když už teče, tak proudí. No a jednu zimu asi proudilo tolik, až to strhlo cestu. Pokud by cesta vedla přes řečiště, asi by to Duster zvládl, ale v místě byl postaven betonový přejezd, který najednou tvořil metr a půl vysokou hranu.

Na horském kole to dáte, ale v autě, byť terénním, nemáte šanci

Celý ostrov nabízí naprosto epické traily pro horské kolo. Můžete jezdit po širokých štěrkových cestách, nebo po ovčích stezkách. Lesů je tu poskrovnu, a tak vždy vidíte, kam jedete. Asi by nebylo rozumné se sem vydávat v létě.  Velké horko a silný vítr by nebyly pro kolo to pravé ořechové. Ale na podzim jsou zde podmínky pro mountain biking přímo ideální. Ve městě Gökçeada najdete penziony a v menších vesničkách sem tam pokoje na pronájem.  Ceny za ubytování jsou nízké.

Na ostrově není mnoho lesů a mountain biking zde nabízí úžasné výhledy. V pozadí turecká pevnina…

My jsme spali ve stanu na autě, což je výborné řešení při cestování různými terény. Máme pro Vás však jednu radu. Když budete chtít spát ve stanu na ostrově, na kterém fouká vítr, neparkujte pod plechovou střechou. Totiž, silný vítr v noci, to je věc poněkud na prášky. Hledali jsme závětří a našli jakousi opuštěnou halu. Zaparkovali jsme na její závětrné straně.  Auto bylo v klidu a stan neplápolal ve větru jako jinde. Jenže! Ten nekonečný randál, který celou noc dělala ona plechová střecha, nám nedal zamhouřit oka!

Nedaleko vesnice Kalikoy je letiště, které bylo postaveno za první světové války, když ostrov sloužil jako základna pro spojence při invazi Gallipolského poloostrova. Na ostrově žilo dříve řecké obyvatelstvo, a tak i přes silnou muslimizaci konce dvacátého století můžete spatřit i křesťanskou kapli.

Jediná křesťanská kaple, kterou jsem viděl na území Turecka

V rámci řecko-tureckých vztahů docházelo k výměnám obyvatelstva. Obě strany se dopustily celkem drsných věcí, které nehodlám reprodukovat ve sportovním článku, protože nemám v úmyslu někomu zkazit den. Pokud však máte zájem dozvědět se informace, které se u nás v dějepise moc neučí, určitě si to nastudujte. Není to lehké čtení, ale zjistíte, že nic není černobílé.

Každopádně ale, až budete někdy plánovat dovolenou například do severního Řecka, určitě odbočte i do evropské části Turecka a skočte na trajekt na ostrov Gökçeada. Budete nadšení.

Gökçeada je ráj pro kitesurfing. V pravidelných intervalech je tento ostrov bičován severními větry Meltemi. Pavel Trčala na větrném hřišti nedaleko města Eselek.

V dalším pokračování vás Pavel Trčala vezme na jih Turecka. Do letoviska Antalya létá mnoho turistů i z České republiky. Ne všichni ale vyjedou lanovkou na 2366 metrů vysokou horu Olympus, aby se pak spustili dolů v prvním tureckém Enduro závodě...

Foto: archiv Pavla Trčaly


Autor je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice. Na hory se CITY SKI můžete vyrazit například z Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Turecké hory i pobřeží expedice projela spolehlivým rumunským vozidlem Dacia Duster a Pavel Trčala blíže prozkoumal tyto horské hřebeny za řidítky freeridového kola Merida One-Forty

03.12.2014 - Za hranicemi - autor: Pavel Trčala - 3278x

Související články

  1. Orient Express Pavla Trčaly: část šestá - Antalya
  2. Orient Express Pavla Trčaly: část pátá - Olympos
  3. Orient Express Pavla Trčaly: část třetí - sever Turecka
  4. Orient Express Pavla Trčaly: část druhá - Bulharsko
  5. Orient Express Pavla Trčaly: část první - Rumunsko
  6. Pavel Trčala: na kole z Afriky V
  7. Pavel Trčala: na kole z Afriky IV
  8. Na kole z Afriky I: Afrika a Sicílie
  9. Na kole do Afriky XIII: Nikdo se nekoupe v Palermu
  10. Na kole do Afriky XII: Inferno to Palermo

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Bazar

Jízdní kola / Honza 24

Intense uzzi

Jízdní kola / Peter Gersi

cannondale Moto carbon1

Jízdní kola / emi

AUTHOR opus

Reklama