Blogy / Lesní pěšiny

Přes deset sedel.

 

Před pár dny bylo příjemné a chladné počasí a tak sem se podíval co se děje ve světě asfaltu, kterému se většinu roku úspěšně vyhýbám. Oprášil jsme modrou silničku Fotr s ocelovým rámem. Rozvrhl kopcovitou trasu na dopoledne a po snídani vyjel.

Cesta mířila přes deset sedel kolem města Štíty, města, kde bydlím a snažím se fungovat. V kopcích kolem nás se nadmořská výška pohybuje přibližně od 300 do 900 m. n.m. Na 70 km se mi podařilo nasbírat převýšení shruba tisíc metrů a časově jsem se téměř vlezl do třech hodin. Jednoznačně se mi tak povedlo minimálně zdvojnásobit běžné tempo-průměrnou rychlost, kterou postupujeme při mtb cestách volnou krajinou a lesem.

První dvě stoupání jsem tempo nejprve stupňoval a tak cestou vzhůru do Horních Heřmanic, k přilehlému sedlu směrem od nás ze Štítů, ještě nebylo co řešit. Cesta šla volně a v klidu, jak jsem pomalu šlapal mírným stoupáním. Vrchol kopce jsem přehoupnul, protáhl se a pomalu začal nabírat rychlost. Na konci následujícího stoupání k osadě Chudoba už byly nohy připraveny zapnou na plno a tak jsem je svezl protáhnout do krátkého prudkého stoupání do Cotkytle. Tady už se rozjeli naplno i plíce a už to jelo. Z Cotkytle do Crhova je jeden z nejprudších sjezdů a já z vrozené pohodlnosti volil cestu silově tak, aby kopce byli krátké a prudké a já mohl pohodlně odpočívat ve sjezdech. Crhov se táhne z údolí na kopec a tak jsem vyjížděl to dalšího sedla v této vesnici. Tento kopec měl jen asi kilometr dlouhý a tak jsem byl za chvíli opět ve sjezdu. A znovu pěkně na brzdách a v náklonech. V údolí čekalo další stoupání, naštěstí tentokrát už mírnější. Vydechl jsme si na těžších převodech a dorazil zhruba do první čtvrtiny okruhu.

Sešup z Jedlí a cesta zpět do Horních Studének už pěkně odsýpala a já držel středně těžké převody. Poslední odpočinek potom proběhl při překonání vrcholového bodu ve Zborově a cestě hluboko dolů do Klášterce. Při tomto klesání jsem se do zátěže nedostal, protože mi nepřišlo rozumné předjíždět pomalu jedoucí auto. Silnička je z kopce hold rychlá jak čert. Dál do Olšan a Bušína přišla mírně stoupající pasáž, kde jsem se místo odpočinku do kopců zmáčkl k rychlé jízdě. Nad posledně zmíněnou vesnicí přišlo delší stoupání, které ale po sadě kopců a odpovídajícímu tempu opět zmizelo za mými zády během malé chvíle. Dole za sedlem Hambálky u Kocandy jsem nabral směr k dlouhému výjezdu vesnicí Písařov a po posledních rychlých kilometrech zvolil volnější tempo. Přesto už nahoře nad vesnicí síly scházely. Sesedl jsem tedy, pořádně se protáhl a rozhlédl se odtud daleko do krajiny v podstatě za polovinou své cesty. Po znovu nasednutí a jízdě dolů do Červené Vody mě čekal poslední kopec.

Do Červenovodského sedla vede stoupání mírným sklonem a tak se dařilo i přes mírnou únavu volit pěkné uspokojivé tempo. Doprava je tady hustější na rozdíl od klidného zbytku okruhu. Přesto ale stoupání pěkně uběhne právě díky dobré rychlosti. Nahoře na sedle jsem dosáhl nejvyššího bodu a začal sjíždět postupně zpátky do místa startu. Na cestě mi stáli ještě Čenkovice se sedlem Hoblovna, menší sedlo ve Výprachticích a pak už jen znovu napojení na startovní část okruhu v protisměru a přejezd na začátku zmíněného sedla nad vesnicí Heřmanice.

Krátký rychlý výlet po okolních kopcích nebyl nijak velkou poznávací cestou, ale slušným protažením celého těla. Navíc po klidných úzkých cestách plných stoupání a skoro bez aut přitom pořád ještě rozumně sjízdných na silničním kole. Dobrá vzpomínka na několik let na silničce strávených.

27.08.2010 - Lesní pěšiny - autor: singltrack - 5071x

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Bazar

Oblečení a boty / dido-honda

NORTHWAVE Vertigo Pro SBS black-white-red

Jízdní kola / Honza 24

Intense uzzi

Jízdní kola / Peter Gersi

cannondale Moto carbon1

Reklama