Šípky: místo do lékárny do přírody
V podzimním sychravém období je drahá každá rada, která pomůže v boji proti virózám. Naše doporučení je ale nenáročné a levné; natrhejte si na zimu šípky. Tyto plody obsahují velké množství tepelně stabilního vitamínu C, jehož nedostatek nás činí náchylnějšími k infekčním chorobám. Bonusem navíc je i obsah karotenoidů a dalších vitamínů, minerálů a skvělá chuť!
Nebojte, nebudu vás nabádat k tomu, abyste v bidonu vozili šípkový čaj (i když ani to není špatný nápad), ale pokusím se vás přesvědčit, abyste na svých podzimních cyklotoulkách občas slezli z kola a na polní cestě, louce či okraji lesa lemovaném šípkovými keři natrhali několik hrstí šípků na zimu.(Pozor na funkční oblečení, nesnáší se s šípkovými trny!). Gurmáni a nadšení experimentátoři mohou při trhání ochutnávat čerstvou dřeň – vymačkávat ji z měkkých plodů během sběru. Vždy jen kousíček, otvorem po stopce, do chvíle než vyhřeznou chloupky a jadérka. Čerstvá dřeň je delikátní a hlavně plná vitamínů.
Šípky – celá abeceda vitamínů
O šípkách by se dalo říci, že jsou přírodními multivitaminy; obsahují velmi vysoké dávky mimořádně stabilního vitamínu C (až 3000 mg/100 g v období nejlepší zralosti), vysoký podíl karotenoidů (provitamín A), dále vitamíny P (až 2900mg/100g), K, B1, B2 a vitamín E (především v nažkách a semenech). Na trhu je i za studena lisovaný šípkový olej ze semen, velmi bohatý na vitamín E. Nezanedbatelná je i přítomnost mnoha minerálů: vápníku, hořčíku, draslíku, železa, fosforu, síry a sodíku. Všechny tyto látky jsou pro dobré zdraví naprosto nepostradatelné. Navíc v šípkách dále najdeme např. antioxidačně působící katechiny, velké množství tříslovin majících protibakteriální a protivirové účinky. Třísloviny pomáhají tlumit krvácivé stavy a brzdí zánětlivé procesy v trávicím ústrojí. Za zmínku stojí i vysoký obsah slizovitých látek, pod jejichž ochranou se lépe hojí zánětem postižené sliznice, ať už se jedná o sliznice v krku, hrtanu či v trávicím ústrojí. Slizovité látky navíc mírní i dráždění sliznic (např. ke kašli). Plod růže šípkové obsahuje velké procento jednoduchého cukru fruktózy, předčí tak dokonce mnohé ovoce.
Vitamín C a jeho vliv na organismus
Vitamín C je nepostradatelný pro optimální fungování každičké buňky v těle. Má značný vliv na obranyschopnost organismu, neboť ovlivňuje aktivitu bílých krvinek a účastní se tvorby některých protilátek (imunoglobulinů). Kromě imunostimulační funkce působí i jako jeden z nejvýznamnějších antioxidantů chránících buňky před poškozením nebezpečnými volnými radikály. „Céčko“ je nezbytné pro syntézu kolagenu nutného pro naše cévy, šlachy, vazy a kosti. Vitamín C dále napomáhá vstřebávání železa a ovlivňuje vytváření některých hormonů. A kupodivu přispívá i k odbourávání zlého cholesterolu.

Šípky: sezónní a místní
V odborné literatuře lze dohledat zprávy o tom, že šípky se u nás sbíraly už v neolitu. A tak je můžeme pokládat za plodinu původní, což je podle některých výživových směrů významným benefitem. Popíjení šípkového čaje i konzumace produktů z plodů šípkové růže tedy kopíruje nejmodernější výživový trend upřednostňující nejen lokální, ale i čerstvé sezónní potraviny, které jsou chutnější a dodají tělu látky, které v daném ročním období aktuálně potřebuje.
Na podzim a v zimě mívaly šípky v českých domácnostech (podobně jako např. kysané zelí) své nezastupitelné místo, proto se s vámi podělíme o dva osvědčené recepty. Možná pak šípky najdou své místo i ve vaší kuchyni a „zelené lékárně“.
Domácí šípkový čaj
Hrst nahrubo rozdrcených šípků na několik hodin namočíme. (Celé změklé šípky lze pomačkat až ke konci macerace šťouchadlem na brambory). Macerát i s plody kratičce povaříme a necháme asi 15 minut odstát. Odvar scedíme a ihned pijeme. Sladíme medem.
Šípková marmeláda (recept bez vypeckování!)
K výrobě potřebujeme pouze čerstvé šípky, želírující cukr dle množství plodů (viz. návod na obalu cukru). Čerstvé plody, zbavené stopky a okvětí (tzv. bubák) lehce podlijeme vodou a dusíme do měkka, přebytečnou vodu scedíme a slijeme na čaj, šípky rozmělníme šťouchadlem na brambory a propasírujeme. „Odpad“ opět lehce naředíme a znovu propasírujeme. Získaný protlak povaříme, přidáme želírující cukr a sterilizujeme.
UŽITEČNÉ TIPY:
- Šípky se trhají koncem září a v říjnu.
- Před sušením plod namáčkněte (můžete ihned při sběru), lépe se suší.
- Plody sušte co nejrychleji při teplotě 60-80C, vyšší teploty plody znehodnocují.
- Bezvadně a bez dalších nákladů na energii, lze nechat plody sušit na plechu na rozpáleném topení.
- Šípky sušte v tenké vrstvě.
- Sušené plody na čaj nadrťte a přesypte do sklenice s víkem. Sklenicí třepejte tak dlouho, až se začnou chloupky ze semínek shlukovat do chomáčů, ty lze postupně vybrat.
- Na scezení čaje se bezvadně osvědčují papírové filtry do kávovaru, které zachytí i ty nejdrobnější nečistoty.
Související články
- Cyklistika a dárcovství krve
- Opět v kondici pravidelným jednodenním půstem
- Potřebuje náš organismus jarní očistu?
- Když je imunita v ohrožení
- Antibiotika a sport




