Rady / Buď fit na kole

Vodní záchranářství jako kompenzační sport

Vodní záchranářství jako kompenzační sport

Když je cyklista dobrý plavec, nezaleze v zimě za pec, ale může si kromě plavání a typických zimních sportů zkusit i něco netradičního. Má-li čas a chuť, může se pustit do zvyšování své kondice na pětiměsíčním kurzu vodního záchranářství. Nejenže si zlepší fyzičku a plavecký styl, ale také se perfektně naučí základy první pomoci a záchrany tonoucích.

V dnešním článku se pokusím spojit nemožné; cyklistiku, plavání, kompenzační sporty, zimní přípravu a možná i zábavu. Jak známo, naprosto každý sport, pokud se mu věnujete dlouhodobě a s železnou pravidelností, má své slabiny. Tato slabá místa pak zanechávají svůj nesmazatelný podpis na našem těle. Cyklisté vzhledem k charakteru svého sportu dobře znají ztuhlé zádové svalstvo a pozvolna se zkracující hamstringy. Pozadu samozřejmě nejsou ani další sporty, kdy vrcholoví sportovci dopadají ještě hůře než cyklisté. Např. gymnastky žehrají na patologickou hypermobilitou kloubů se všemi jejími pozdějšími důsledky. Hokejisté a třeba i tenisté si často stěžují na obtíže provázející zkracování svalstva a šlach na rukou, které velmi pevně a po dlouhou dobu svírají sportovní náčiní. Obě tyto sportovní odvětví pak jako věrný pejsek doprovází jednostranné zatěžování (přetěžování) jedné poloviny těla se všemi jeho neblahými následky. I proto je nanejvýš potřebné, a to i u rekreačního sportu, nebýt sportovcem jednostranně zaměřeným, ale pěstovat i jiné sporty, a také dát tak tělu šanci protáhnou neprotažené a posílit neposílené. Jednoduše kompenzovat negativní dopady daného sportu na pohybový aparát.

 

Ze sedla do plavek

Vzhledem k charakteru zátěže pohybového aparátu je pravě plavání jedním z ideálních kompenzačních sportů pro náruživé cyklisty. I když i plavání má své „mušky“, zejména na vrcholové úrovni. Paže se přeci jen namáhají o něco více, než dolní polovina těla… Jestliže plavete rádi a technicky vcelku dobře, možná byste se pak mohli ve vodních sportech posunout o kousek dál a využít času, který vám k práci na sobě samém skýtá ukončená cyklistická sezóna. Zajímavou a velmi smysluplnou sportovní plaveckou „nadstavbou“ je vodního záchranářství. O kurzu pro budoucí vodní záchranáře se základní kvalifikací Plavčík – Záchranář Z III může uvažovat dobrý plavec zvládající jeden plavecký způsob a základy způsobu druhého (ideálně prsa a kraul). Dále musí bez známek únavy uplavat 200 m a nesmí mít potíže se zanořením do hloubky, plaváním pod vodou a skoky a pády z výšky do hluboké vody.

„Vodní záchranná služba ČČK je občanské sdružení, kolektivní člen ČČK, která má ve svém poslání preventivně záchrannou činnost na vodních lokalitách ČR. Další zaměření záchranářů VZS je na poskytování kvalifikované předlékařské první pomoci ve stanicích a ošetřovnách VZS ČČK. Základní idea projektu je - pomocí dokonalé techniky postupně zajistit činnost všech kvalifikovaných záchranářů na všech vodních lokalitách a tím postupně snížit nebezpečí utonutí, následky zranění a počty utonulých."

zdroj: www.vycvikovecentrumvzs.cz/historie-vzs-cck/

VZS dále zajišťuje např. zdravotnickou i technickou pomoc při nejrůznějších společenských (natáčení filmů apod.) a sportovních akcích (závody na divoké vodě apod.). Pořádá školení v první pomoci, potápěčské kurzy (IANTD, PADI, CMAS), rekvalifikační kurzy apod.  A v neposlední řadě též spolupracuje v rámci Integrovaného záchranného systému např. při povodních či při různých cvičeních.

Vodní záchranář: Co umím?

Abyste se mohli stát vodním záchranářem, musíte absolvovat kurz Plavčík – Záchranář Z III, složit závěrečné zkoušky a také chodit na povinná přezkoušení. Kurzy pro vodní záchranáře pořádá mnoho organizací, avšak z vlastní zkušenosti musím říci, že asi nejkvalitnější organizuje Vodní záchranná služba ČČK. Kurz u VZS trvá 5 měsíců a čeká vás na něm 75 hodin ve vodě (20 dvouhodinových tréninků), dva víkendy zdravovědy a také jednodenní výcvik na řece. Co všechno během tréninků zvládnete a co se naučíte, najdete na stránkách VZS Praha (www.vzs-praha.cz) Během pěti měsíců zlepšíte svoji plaveckou výkonnost, naučíte se speciální techniky záchrany tonoucích, absolvujete zdravotnický kurz v rozsahu 40 hodin, zkusíte splout jarní řeku a přitom všem se budete snažit neutopit se. Své znalosti a dovednosti si vyzkoušíte v reálně vypadajících modelových situacích s namaskovanými raněnými….“

Dle mých zkušeností to ale není všechno; těšte se na stovky uplavaných metrů v teplákách, plavání i potápění se základním potápěčským vybavením (ABC). Dále si osvojíte skoky a pády, o kterých jste doposud nevěděli, že existují (pád do neznámé vody apod.). V neposlední řadě perfektně zvládnete první pomoc na suchu i ve vodě, v malíčku budete mít resuscitaci a také sebeobranu ve vodě. V průběhu kurzu máte obvykle možnost si udělat „řidičák“ na motorový člun Průkaz vůdce malého plavidla. (A v létě si v Holandsku půjčíte loď, naložíte kola…).

 

Jakou kvalifikaci obdržíte?

Po úspěšně složených zkouškách obdržíte osvědčení Plavčík – Záchranář Z III, tedy základní kvalifikaci Vodní záchranné služby ČČK. Osvědčení vás opravňuje pracovat jako plavčík na bazénech a koupalištích v ČR i v zahraničí. A samozřejmě se můžete stát členem nějaké místní záchranářské skupiny a angažovat se v ní coby dobrovolník, v sezóně „sloužit“ třeba na Slapech, celý rok i nadále chodit na tréninky a třeba si i zvyšovat kvalifikaci; např. na záchranáře se specializací hladinová služba, divoká voda nebo na potápěče záchranáře.

Více informací naleznete na internetových stránkách Vodní záchranné služby Praha: www.vzs-praha.cz/kurz2011.htm

10.12.2010 - Buď fit na kole - autor: Martina Machová - 6927x

Související články

  1. Tip na zimu? Místo kola vlezte do bazénu
  2. Využijte zimy ke zdokonalení v jiných sportech

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Bazar

Jízdní kola / Honza 24

Intense uzzi

Jízdní kola / Peter Gersi

cannondale Moto carbon1

Jízdní kola / emi

AUTHOR opus

Reklama