Výlety / Za hranicemi

Východní Německo III.: Rujána, ostrov pohanů

Rujána je největším ostrovem našich severních sousedů. Z pevniny na ni vede most, jede trajekt a také několik lodních linek. Rozlehlý ostrov, jenž je z části zalesněný a z části zemědělský, je častým cíle cyklistů – výletníků, sportovců i cestovatelů jedoucích „na těžko“. Na ostrov je vábí vůně moře, lesů a pastvin a možná i tajemství dávných pohanských božstev...

Rujána se nám líbila. Může za to nejen fajn počasí, nečekaně pěkné moře a poloprázdné pláže, ale i to, že jsme z civilizace vždy po krátké době úspěšně prchli do pěkné přírody, a na turisticky atraktivní místa jsme vždy dorazili až večer. Což vřele doporučuji! Neboť na místech, kde měly být dle průvodců davy turistů, navečer nebyl skoro nikdo, přestože je v červenci vidět do pozdních večerních hodin.

Rujána, Rügen i Rána (podle slovanského kmene Ránů) byla kdysi významným náboženským centrem, jehož střed se prý nenacházel nikde jinde, než na nejsevernější (a nejznámnější) části ostrova, na mysu Arkona. I na turisticky vyhlášenou Arkonu jsme dorazili opět navečer. Majáky (jsou tu dva) už byly zavřené, všude liduprázdno, ticho, vítr vlnil ostrou trávu na pláních a pastvinách a já musím přiznat, že toto místo zasvěcené bohu Svatovítovi mělo zajímavou atmosféru. Náš dům na kolech jsme nechali na parkovišti v Putgartenu, asi 2 km od majáků a vydali se na večerní jízdu krajem. Snad dojedeme za světla.

Okoukli jsme oba majáky a pokračovali po cyklostezce vedoucí nad útesy do Vittu, malebné vesničky u moře. Tam jsme s pomocí jednoho mile drzého Berlíňana nakoupili asi dvě hodiny po zavírací době několik úžasných uzených halibutů přímo z udírny. Po cyklostezce jsme potom pokračovali dál směr Juliusruh – v červenci je koneckonců vidět takřka do půl desáté. Zpět jsme dorazili za soumraku. Další den jsme se přesunuli k Breege a vyrazili po pěkné cyklostezce na zalesněném úzkém proužku pevniny směr rušné Glowe, abychom se projeli v nejlesnatější části ostrova poblíž národního parku Jasmund. Bylo horko, a tak jsme se po poledni začali vracet a „zapíchli“ to u moře na půl cesty mezi Glowe a Breege. Pláž je zde písčitá, bílá, několik kilometrů dlouhá, moře mělké, voda trochu horší kvality než v Polsku. Lidí tu byla hrstka.

Do národního parku Jasmund raději pěšky

Ač je zde cyklistická kultura o několik schůdků výše, než u nás a řidiči jsou zde (na rozdíl od Polska a Česka) k cyklistům ohleduplní, rozhodli jsme se další den od kol odpočinout. Ostatně pohyb kol je přímo v národním parku Jasmund velmi omezený. Po lesních cestách se na kole jezdit nesmí, nicméně několik cyklostezek tu samozřejmě vede (většinou po silnici). Jelikož nás zajímaly hlavně věkovité bukové lesy, křídové útesy a pazourkové pláže, nechali jsme kola s klidným svědomím v autě. A dobře jsme udělali! Křídové útesy jsou krásné (opět jsme zde byli večer), pazourky nám zvonily pod nohama. Jen jsme na doporučení známých vynechali placený vstup na 118 metrů vysoký útes křídový Königsstuhl, kde prý bývá spoustu lidí a výhled úplně stejný, jako z jiných míst na útesech. Možná by bylo stejně už zavřeno…

Ze severovýchodu ostrova jsme se další den přesunuli na zelený jihovýchod, na několik kilometrů dlouhý poloostrov Mönchgut. Opět jsou zde zajímavé útesy (o něco nižší), nespočet možností ke koupání (i surfování a kitování) a samozřejmě i k cyklistice.

Na Rujáně jsme nepotkali žádné české cyklisty! Zato jsme potkali spoustu místních a několik Holanďanů a Dánů křižující ostrov „na těžko“. Cyklotrasy na ostrově vedou často přímo po silnicích, dále samozřejmě po cyklostezkách podél silnic a konečně také po uježděných širokých polních a lesních cestách. Pokud jste více naloženi, může vám písečný terén dělat problémy. V takových případech je lepší sledovat silničky a asfaltové cyklostezky. Mapu opět doporučuji koupit na místě, ideálně Regionalkarte od ADFC (měřítko 1:75 000).

Rady a postřehy pro cestovatele

Rujána je velká, nepředstavujte si žádnou speciální ostrovní atmosféru a pár obchodů, jsou zde i běžné supermarkety typu Penny či Lidl. Tedy nemusíte mít žádné přehnané zásoby!
Čerstvou místní zeleninu, ovoce, med, mléko a mléčné výrobky nakoupíte na statcích nabízejících přímý prodej.
Zajímavou atrakcí je romantická úzkokolejná parní mašinka zvaná Rasender Roland, vláček jezdí na trase Putbs-Binz a Sellin-Baabe-Gören. Více najdete na www.ruegensche-baederbahn.de.
Máte-li rádi historii a vojenskou techniku, nenechte si ujít návštěvu britské ponorky Otus v rušnějším Sasnitzu.
V případě, že máte dost času, můžete zajet lodí na ostrůvek Hiddensee (auta sem nesmí). Raději však bez kola, na většině cest se tu můžete totiž pohybovat pouze pěšky. Cyklotezky zde sice jsou, ale vzhledem k menšímu počtu jsou hodně frekventované. Počítejte s tím, že na ostrově platí kvůli biosferické reservaci sousta zákazů (psi jen na vodítku apod.). Nicméně jsou zde i tři pěkné vesničky a kilometry pláží (na západě nudistických).
Střed a západ ostrova je převážně zemědělský a ne příliš zajímavý, alespoň dle mého názoru.