Výlety / V Česku

Z Vítkova za zašlou slávou Jánských Koupelí

Z Vítkova za zašlou slávou Jánských Koupelí

Pozvánka do malebné krajiny k meandrům řeky Moravice, na jejímž břehu vznikly kdysi věhlasné lázně vyhledávané lidmi ze široka daleka. Na minulost Jánských koupelí už dnes můžeme jen vzpomínat ze zašlých fotografií, ale nabízíme vám je jako tip na výlet na severní Moravě.

 

Město Vítkov leží v členitém terénu Vítkovské vrchoviny, která náleží celku Nízkého Jeseníku. Vyjedete-li na některý z místních kopců a přeje vám počasí, nezřídka dohlédnete i na nedaleké hřebeny Hrubého Jeseníku. Uvidíte je severně a severovýchodně odtud, snadno lze například díky věži vysílače rozpoznat nejvyšší horu Moravy Praděd. Naopak směrem na jihovýchod zase můžete spatřit hřebeny Moravskoslezských Beskyd, které jsou rovněž nedaleko.

Krajina Vítkovska je překvapivě členitá a nejzásadněji ji rozdělují údolí dvou pro severní Moravu významných řek Odry a Moravice. Tak jako jiných obcí v okolí se i Vítkova dotkl po 2. světové válce odsun původního německého obyvatelstva, jehož vliv je ale vidět i na architektuře místních staveb. Vědomí této historické souvislosti při projíždění touto krajinou vrhá na to, co vidíte kolem sebe, nové světlo a dává mnoha místům zvláštní sílu.

Pohled na Vítkov

Turisticky i cykloturisticky si troufneme říci, že je oblast Vítkovska, okolí Kružberské přehrady i nedalekého Hradce nad Moravicí velmi zajímavá a také nedoceněná. Mnohé turistické lokality jsou notoricky známé a přitom dost možná nenabízejí zdaleka to, co toto území nedaleko Opavy. Pro region je to škoda, nicméně vy jako návštěvníci se můžete radovat z liduprázdných stezek a silniček s minimem provozu. Z těchto důvodů si oblast oblíbili také milovníci koní a tak se vám možná bude hodit článek Dva světy a jeden les: cyklisté a jezdci na koních, v němž se dozvíte mimo jiné jak se chovat ohleduplně a bezpečně pro obě strany.

Doporučujeme: Mobilní turistický průvodce Vítkovskem

Vítkov jsme za výchozí bod výletu zvolili z toho důvodu, abychom vám dali možnost okruhové vyjížďky. Ale do hlavního cíle výletu, bývalých lázní Jánské Koupele, severozápadně od města můžete samozřejmě vyrazit i odjinud: například od přehrad Kružberk nebo Slezská Harta či z Hradce nad Moravicí, což jsou všechno v létě oblíbené turistické cíle.

 

Ecce homo Vikštejn

V samotném Vítkově je dominantou krásný novogotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který nemůžete přehlédnout. Mohutný chrám, který pojme až 2000 lidí, byl vystavěn podle plánu architekta Václava Mattusche z Vejprt, ale věřící si na jeho dostavění chvíli počkali, protože do stavby zahájené v roce 1909 zasáhla 1. světová válka. Ta zbrzdila opatřování vnitřního zařízení, takže teprve v říjnu 1918 mohl být chrám vysvěcen. I 2. světová válka se kostela dotkla, když byl poškozen dělostřeleckou palbou. Navíc musel být znovu vysvěcen, protože ruští vojáci zde měli ustájeny koně a tím chrám, který je dnes kulturní památkou, znesvětili.

Z města vyrážíme na cestu po cyklostezce 6132 směrem na Vítkovské Podhradí. Mineme nemocnici na kraji města a pak už se můžete těšit z dlouhého sjezdu okořeněného dvojicí serpentin do údolí Moravice, nad nímž se na příkré skále tyčí zřícenina hradu Vikštejna. K ní musíte z Vítkovského Podhradí znovu vystoupat serpentinami jako vystřiženými z Alp. Po zhruba stovce výškových metrů odbočuje doprava modrá turistická značka, která vás ke zřícenině dovede (je to asi 300 metrů). Hrad založil zřejmě ve 13. století Vítek z Kravař na ochranu jižní části opavského knížectví, ale protože od 18. století je Vikštejn ponechán svému osudu, z původního hradu s plášťovou zdí se zachovaly tři brány, hradby dolního hradu, část parkánové hradby a některá sklepení. A také se tu otvírá pěkný výhled do údolí Moravice, takže za odbočku to jistě stojí.

V roce 2003 byla alej u Radkova registrována jako významný krajinný prvek

Po prohlídce zříceniny hradu pokračujeme dále do Radkova. Po pravé ruce budete míjet krásně opravený zámeček Dubová (dříve Horní Vikštejn), který v barokním stylu vystavěl v letech 1774-76 Jan Julio Frobel. Sloužil převážně venkovské šlechtě, ale v průběhu minulého století sloužil nejdříve jako lazaret pro německé vojáky raněné v druhé světové válce, v 50. letech jako zemědělské učiliště a od roku 1954 dodnes tu sídlí dětský domov.

Silnice se pak výrazně zúží a prochází unikátní lipovou alejí, která tu prý byla vysazena už v roce 1826 jako doprovodná zeleň ke kočárové cestě k zámku v Dubové - některé stromy v současné lipové aleji, která vás přivede do Radkova, jsou staré bezmála 200 let. Z něj trasa pokračuje do Melče po silnici, ale pokud máte horské kolo a chcete jeden zajímavý cíl navíc, pokračujte z Radkova po modré TZ do Žabího údolí a k poutnímu místu Maria Talhof u Filipovic. Po žluté TZ se pak dostanete zpět do Melče.

Dominantou Melče je další zámek, a to barokní zámeček s parkem a arboretem. Ten je dnes také využíván jako dětský domov a funguje zde také školní jídelna a pro veřejnost je zámek i park uzavřen, takže můžeme rovnou pokračovat dále. Držte se vlevo a přes náves se brzy napojíte na silnici č. 443, z níž odbočíte až po asi 3 kilometrech doprava na cyklostezku č. 551 směrem do Jánských koupelí. Na křižovatce si mimochodem můžete všimnout haldy vytěžené břidlice, což je dědictví bohaté hornické minulosti kraje.

 

Zašlá sláva Jánských Koupelí

První zmínky o minerálních pramenech v osadě Jánské Koupele (německy Bad Johannisbrunn) pocházejí z roku 1640 a v tomto období již prý byly jezuity z Melče využívány k léčení. Na začátku 19. století tu nechal Jan hrabě z Tenczina vystavět lázně, které byly od začátku 19. století do první poloviny 20. století věhlasným lázeňským místem ve Slezsku.

Pramen v Jánských Koupelích

Za vrcholné éry, kdy byly Jánské Koupele v držení rodiny Razumovských, tu kromě hlavní lázeňské budovy s 80 pokoji, restaurací, tanečním a divadelním sálem a terasou vznikly i další budovy: plnírna lahví, lázeňský kiosek, hudební altán a správní budova lázní. Okolí lázní v parkově upravovaných lesích bylo protkáno chodníčky doplněnými o lavičky a odpočinková místa. Pro rozptýlení lázeňských hostí byly pořádány koncerty, divadelní představení, výlety a zájezdy a ve zvláštním altánu před hlavní budovou koncertovala dvakrát denně lázeňská hudba.

Jenže v idylickém údolí Moravice, které je chráněno před větry a obklopeny lesy, se už dnes srdeční onemocnění, oběhový systém, revmatické a kožní nemoci nebo dýchací potíže neléčí. Jánské koupele se změnily v město duchů. Jejich poslední lázeňská sezóna v pravém slova smyslu tu proběhla v roce 1940. Opavsko se stalo součástí Sudet a na rodinný majetek Razumovských byla uvalena nucená správa. V Jánských Koupelích vzniklo výcvikové středisko Hitlerjugend a později, v průběhu války, se lázně změnily na tábor pro zajaté spojenecké důstojníky. Po válce byly lázně znárodněny a vznikla tu nejdříve dětská ozdravovna a později jedno z největších rekreačních středisek ROH v Československu.

Lázeňská budova

Jenže novodobé dějiny samostatné České republiky udělaly s dobrými časy přítrž. Úpadek celého lázeňského areálu začal hned po roce 1989 a za několik let byly lázně už zcela zdevastované. Dnes, zdá se, je situace Jánských Koupelí natolik neutěšená, že patrně nemá řešení. Budovy jsou opuštěné a zdevastované, chodníky zarostlé a je zapotřebí velkého dílu fantazie, abychom si vybavili jen zlomek dřívější slávy lázní. Ač byl areál zapsán do seznamu kulturních památek, na jejich opravu by byly nutné obrovské finanční prostředky. A ty jejich majitelé nemají.

Chcete-li se o Kánských koupelích a jejich historii dočíst více, doporučujeme článek Petra Zahnaše zde.

 

Zpět do Vítkova různými cestami

Za Jánskými koupelemi vede úzká silnička značená jako cyklostezka 551 dál nad meandry řeky Moravice. Přivede nás až k rozcestí, na němž cyklostezka odbočuje vpravo do Kružberka a k místní přehradě. Ta je druhou největší vodní nádrží na severní Moravě a své dětství zde prožila spisovatelka Joy Adamsonová, autorka knihy Příběh lvice Elsy. Jen kousek pod přehradou přímo u řeky jsou populární cvičné horolezecké skály a pokud máte zájem o trochu adrenalinu, můžete si jej užít v lanovém centru Davidův Mlýn (www.daviduvmlyn.cz). Popsaný výlet se dá přes Kružberk fakultativně prodloužit – až k přehradě vás přivede cyklostezka 551, pak se dáte vlevo na 503 a ta vás přivede až zpět do Vítkova.

Krásná cesta s perfektním povrchem nad meandry řeky Moravice

Chcete-li se vyhnout hlavní silnici od přehrady Kružberk (byť ani ta není moc frekventovaná) a raději byste s vašimi dětmi volili bezpečnější a klidnější cestu, z rozcestí u Davidova Mlýna se můžete pustit hned doleva přes Staré Těchanovice a Nové Těchanovice, před nimiž se napojíte na cyklostezku 551 a následně ve Lhotce na cyklostezku 6132, která vás přivede zpět do Vítkova.

 

 

Podrobnosti o trase

Trasa: Vítkov – Vítkovské Podhradí – Radkov – Melč – Jánské Koupele – Kružberk – Staré Těchanovice - Nové Těchanovice – Lhotka – Vítkov

Délka: 30 km

Převýšení: 640 metrů

 

 

Foto: autor

19.05.2015 - V Česku - autor: Tomáš Gladiš - 3749x

Související články

  1. Nový cíl pro milovníky rozhleden: Prašivá v Beskydech
  2. Tip na výlet: nová rozhledna stojí nad Odrami u vesnice Pohoř
  3. Drážní cyklostezka Nový Jičín - Hostašovice
  4. Z Nového Jičína do Hostašovic místo železnice cyklostezka
  5. Zbrusu nové Beskydské traily se 17. září otevřou veřejnosti
  6. Za technickými památkami a raritami Moravskoslezského kraje
  7. S kočárky na vrchol: tentokrát na Pustevny
  8. V Beskydech byly otevřeny nové stezky: Singletrails Bílá
  9. Kolem přehrady Slezská Harta na kole
  10. Lysá hora: královna Beskyd

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Bazar

Jízdní kola / Honza 24

Intense uzzi

Jízdní kola / Peter Gersi

cannondale Moto carbon1

Jízdní kola / emi

AUTHOR opus

Reklama