Po královské etapě je v čele Cape Epic Beers s Grottsem. Hník s Petrušem v top 10, Kulhavý končí

Druhou polovinu Cape Epic 2024 zahájila královská etapa, která byla ovšem z původních 88 km a 3 000 m zkrácena na 73 km a 2 550 m, a to vinou bezmála čtyřicetistupňových veder. Etapu vyhráli Nino Schurter se Sebastianem Fini Carstensenem (World Bicycle Relief), těsně před Mattem Beersem a Howie Grottsem (Toyota Specialized 91), kteří se oblékli do žlutých dresů. Česká stopa v královské etapě má veselý, ale i smutný příběh. Poprvé do top ten nakoukla dvojice týmu D2Mont Merida Lubomír Petruš a Karel Hník. Smutnou zprávou je pád Jaroslava Kulhavého, při němž si zlomil klíční kost.

 
Kulhavý mimo hru, zlomil si klíční kost

"Škoda, byla to krásná etapa," řekl po dojezdu Jára Kulhavý, jenž dokázal s bolestí dojet necelých 10 km do cíle. "Bylo to už v tom závěrečným sjezdu, zavřely se mi řídítka a šel jsem k zemi. Bohužel cítím, že to není dobré, mám papírový kosti," nechal se slyšet trojnásobný vítěz Cape Epic Kulhavý, hned po dojezdu na 14. místě. Bohužel následný rentgen potvrdil zlomeninu a Jaroslav Kulhavý tak jubilejní 20. ročník Cape Epic nedokončí. 

"Jelo se nám do té doby dobře, ale bohužel. Vypadalo to na boj o 12. místo do té doby, měli jsme před tím i drobné technické problémy," řekl Filip Adel, jehož nyní čeká zásadní rozhodnutí: také odstoupit nebo pokračovat jako individuální jezdec. 

 
Radost Petruše s Hníkem

Důvod k radosti dnes měl úřadující český šampion v maratonu Lubomír Petruš a jeho kolega Karel Hník. Po včerejší krizi, která sedla na Karla Hníka, jim etapa s velkým převýšením sedla. Oba mají rádi kopce. 

"Dnešní etapa byla nejtěžší, ale nejlehčí pocitově. Je to pozitivní progres oproti včerejší krizi, cítil jsem se dobře, drželi jsme stabilní tempo až do závěrečného kopce. Od startu jsem se cítil dobře, nezačalo se tak zostra, což mi pomohlo. Top ten je paráda, spokojení jsme maximálně," zářil v cíli Hník.

 
Týmová robota Canyon Sidi

"Je to pozitivní a dodalo nám to sebevědomí do závěru, v celkovém pořadí můžeme bojovat o top ten. Člověk potřebuje výsledek, dodá to motivaci," přidal svůj komentář Petruš, jenž se s "Kajdou" posunul na 12. místo v průběžném pořadí.

Dvojice týmu Canyon Sidi 2 Martin Stošek a Petr Vakoč dnes zpočátku etapy opět pomáhala svým týmovým kolegům. Nakonec dojela na 13. pozici, jejich týmová jednička s Andym Seewaldem a Marcem Stutzmannem dojela třetí.

"I přes zkrácení byla etapa extrémně těžká, povedl se nám start, do prvního terénu jsme najeli vepředu a pohybovali jsme se v první skupině. Pak jsme za to ale zaplatili a došlo nám. Ale mám radost, že jsme zase splnili naší roli a pomohli klukům," řekl Petr Vakoč a Martin přidal svůj pohled: "Závěrečný kopec bolel, vrchol byl v tisíci metrech, v mapce bylo 800... Kopec byl nekonečnej. Pak byl ale pěknej sjezd, jeli jsme dobře, ale snažili jsme se jet opatrně. Trochu jsme zaplatili za ten začátek, ale náš cíl byl pomoct klukům, a to se povedlo."
 

Beers položil základní kámen obhajoby

V mužském elitním závodě bylo tempo od začátku velmi rychlé, Hans Becking a Wout Alleman z týmu Buff Megamo se pokusili o brzký útok. Ale zanedlouho však byli dojetí a etapa se stala bitvou mezi třemi týmy: Toyota Specialized 91 (Matt Beers a Howard Grotts), World Bicycle Relief (Nino Schurter a Sebastian Fini Carstensen) a vítězi 3. etapy, Canyon Sidi (Andreas Seewald a Marc Stutzmann).

Situaci ale nerozhodlo ani nejtěžší stoupání celého Cape Epic - Aap d'Huez a Cliff Hanger. Nakonec se v následném sjezdu utrhnul Nino s Finim, jimž stačil jen Howie s Mattem. Andy s Marcem zůstali pozadu. Rozhodlo se tak v cílovém sprintu, jenž byl nakonec připsán švýcarsko-dánskému páru Schurter - Carstensen.

"Canyon Sidi do toho šel od začátku opravdu tvrdě a my jsme se museli držet," řekl Schurter. "Nakonec jsme našli své nohy a věděli jsme, že poslední stoupání nám bude docela vyhovovat, takže jsme se dostali dopředu a pak jsme se také ve sjezdu snažili trochu zrychlit tempo. Bylo to fajn, dobrý závod. Získali jsme nějaký čas a teď si myslím, že nás čeká tvrdý souboj se Specialized. Jsme zpátky v boji o žlutý dres. Minulé dva dny jsme ztratili hodně času kvůli smůle s technickými problémy, doufám, že od teď bude štěstí na naší straně," vypověděl Nino Schurter, jenž se svým parťákem nyní ztrácí na druhém místě průběžného pořadí přesně 2 minuty na jihoafricko-americký pár Beers - Grotts.

Obhájce loňského prvenství Matt Beers také zpočátku pociťoval, že tempo je až moc rychlé, ale nakonec se dostal do rytmu. "Byla to opravdu pěkná, tvrdá etapa. Věděl jsem, že to bude dnes selektivní, a jsem rád, že jak já, tak Howard jsme měli sílu držet se v té skupině od začátku. Andreas Seewald opravdu strašně tlačil na pilu během prvních dvou hodin. My jsme se jen drželi a jsem rád, že jsme to dokázali ustát,” radoval se třicetiletý biker, jenž dnes výborně vyšlápnul ke svému třetímu vítězství Cape Epic...

 
Nepolapitelný Ghost

Situace v závodě žen zůstává i po královské etapě beze změny. Byť jsou vítězství týmu Ghost Factory velmi těsná, tak se všechna počítají. Anne Terpstra a Nicole Koller dokázaly vyhrát už pátý den za sebou!

Tři nejsilnější týmy jely celý závod společně "Upřímně jsem čekala víc ataků ze strany soupeřek," řekla Terpstra. "Myslím, že jak Specialized, tak Cannondale chtěly od začátku nastavit vysoké tempo, ale ukázalo se, že ve skutečnosti jsme byly s Nicole nejrychlejší, což bylo fajn! Bylo hezké vědět, že to na nás mohly zkoušet, ale my jsme se stále držely. Byla to velmi cool etapa a hodně zábavná," okomentovala Terpstra vítěznou etapu, kterou s Nicole vyhrály v cílovém sprintu.

V průběžném hodnocení přidal nizozemsko-švýcarský pár další 2 vteřiny, které má k dobru před druhými v pořadí Cannondale Factory (Mona Mitterwallner a Candice Lill).

Zítra na řídnoucí startovní pole čeká "jen" 70 km s nejmenším převýšením celého 20. ročníku Cape Epic, tedy 1 750 m.