Výlety

Po úžasné loňské zkušenosti, kdy jsem zažil Prodloužené léto s Kololodí na takzvané "papričkové" variantě oblíbené Kololodi, jsem s cestovní kanceláří Geotour vyrazil na Jadran znovu. Očekávání byla vysoká, protože dojmy z loňského roku byly stále ještě v živé paměti. Jak je ale známo, je jen obtížné překonat úroveň prvního zážitku a první zkušenosti s něčím takovým, a tak jsem se tentokrát k dovolené přihlašoval s určitou nejistotou. Vloni nám vyšlo počasí na jedničku, na lodi se sešla výborná parta a ani s odstupem času jsem nenašel jedinou šmouhu. Byl jsem tedy přesvědčen, že lepší to být nemůže a nemá mě co překvapit. Bylo tomu ale úplně naopak!

"Papričková" verze Kololodi si bere to osvědčené z "běžných" Kololodí. Mezi ostrovy se tedy plavíte na lodi, jejíž palubu vždy ráno opustíte a vydáte se na cestu po ostrově, na kterém loď zrovna kotví. Délku trasy si můžete volit dle libosti, průvodce vám na briefingu každé ráno popíše možné varianty a pak už si jen užíváte teplých dní konce léta. Protože konkrétně naše Kololoď s označením „MTB Expert“ je určena především pro vyznavače horských kol a jízdy v terénu, odpovídají tomu i návrhy tras, které nám průvodce Radek každé ráno dával. Jezdíme tedy převážně po šotolinových a makadamových cestách, místy také po "kozích stezkách" a pěšinkách s šířkou na jedno kolo. Neznamená to ale, že byl "MTB Expert" určen jen pro blázny, kteří mají vyoperovaný strach - naopak. Doménou Kololodi je, že si každý může sám vybrat, kudy a jak pojede. Orientujeme se přitom mimochodem v mapách, které Geotour a čeští geografové zpracovali sami, čímž se jim mimochodem povedlo přestihnout i samotné Chorvaty (více o nich v článku Češi pro cyklisty zmapovali chorvatské ostrovy).

Na programu Střední cesty, kterou absolvujeme na podzimní Kololodi začátkem října, jsou ostrovy Korčula, Hvar, Brač i donedávna nepřístupný Vis. Ostrovy provoněné levandulí a rozmarýnem, městečka a vesnice daleko od turistického ruchu, všudypřítomné olivové háje a vinice a k tomu výhledy na moře, které se neomrzí.

Vyplouváme!

V pátek 5. října vyráží z Prahy autobus s vlekem plným bicyklů. Poslední letošní Kololoď začíná. Do Bašky Vody, oblíbené turistické lokalitě na břehu Jaderského moře, přijíždíme v ranních hodinách v sobotu 6. října a po nalodění ihned vyplouváme do zátoky Pokrivenik na ostrově Hvar. Samou nedočkavostí ihned po přistání lodi vykládáme kola a vydáváme se na první projížďku. Po asfaltu stoupáme přes Dugi Dolac, abychom pak makadamovým sjezdem sjeli k moři a projeli se podél moře přes Torac a Racu krásnou houpavou cestou zaseklou v úbočí svahu. Znovu jsme pak museli překonat hřeben procházející ostrovem, abychom se dostali do Sućuraje, kde nás už čekala Mila Majka.

Mila Majce, která letos přibyla jako pátá loď ve flotile Geotouru, kapitánuje Pero, který se dlouho plavil po Jadranu jako kuchař na jiných lodích a jehož snem bylo pořídit si jednou vlastní loď. Tento sen se mu před pár lety splnil a tak dnes nejenže loď řídí, ale stále jejím pasažérům vyvařuje, což je na Jadranu dost neobvyklá kombinace. Navíc je nutno říci, že jeho speciality berou dech - však jsme se také dozvěděli od kapitánů jiných lodí, že je Pero nejlepším kuchařem plavícím se na Jadranu!

Sobota byla jen na rozjezd. V neděli vyrážíme na moře poměrně brzy. Hodně fouká, zvlášt´ když míjíme Pelješac, ale po dvou hodinách jsme v Korčule na stejnojmenném ostrově považovaném za klenot Jadranu. Čeká nás cesta přes celý ostrov do Vela Luky, který začínáme prohlídkou středověkého města Korčuly. Ulice města se větví do podoby žilkování listu, aby byly co nejlépe chráněny před větrem a sluncem. Pokračujeme stoupáním do vesnice Prvo Selo, odkud míříme mezi vinice na tzv. Napoleonski put. Přibližně 5 km dlouhá cesta po hrubém makadamu stále postupně stoupá k Pupnatu do cca 400 m n. m., před kterým odbočujeme vpravo a dlouhým asfaltovým sjezdem míříme k hladině moře do obce Kneža a dál do malebné obce Račišće. Po malebné cestě vybudované kvůli vodovodu se podél moře vydáváme do Babiny, kde nás čeká stylové občerstvení - slanečci, pršut, sýr, chobotnicový salát, smažené kalamáry a samozřejmě také víno a ořechová rakie.

S jídlem a pitím není radno to přehánět, neboť jsme si vymysleli pokračovat stoupáním na hřeben k hlavní silnici a po makadamu do Smokvice, kde se u jednoho z vinařů zastavujeme k degustaci místních, která pak i nakupujeme. Pětikilometrovou cestu údolím si zpestřujeme výšlapem k rozhledně Petrov vrh (393 m n. m.), před Blatem pak odbočujeme a po asfaltu mezi olivovníky a vinice klesáme do Prižby a podél moře nás střídavě makadam a asfalt vedou do vesnice Potirna a dále do Velke Luky, proslulé mimo jiné svou velkou loděnicí. Jako největší snaživci dne jsme ujeli okolo 90 kilometrů.

V noci měla přijít "olujna bura", ale nakonec z bouřky nic nebylo a zažili jsme klidnou noc. Na moře vyrážíme z Vela Luky hned po snídani. Na otevřeném moři hodně fouká a jsou velké vlny, takže většina lidí na palubě si prožije regulérní mořskou nemoc různé intenzity, někteří tráví cestu na toaletách a vzhledem k situaci na moři jsme namísto Visu zamířili na ostrovy Pakleni otoci u Hvaru, kde trávíme zbytek dne koupáním a odpočinkem. Na Vis, který byl dlouho uzavřen pro vojenské účely, se vydáváme až druhý den. Pozůstatky pevností a vojenských objektů nás provází prakticky celý den, ale ostrov Vis mně osobně učaroval ze Střední cesty asi nejvíce. Do Komiže, jednoho z center ostrova, jsme sjížděli těžkým, ale krásným kamenitým sjezdem po kozí stezce okolo kaple Sv. Blaže, později se proplétáme z vesničky Podhumlje po stezkách zarostlých rozmarýnem a levandulí. Ta vůně se mi vybavuje do teď! Ve vesnici Podšpilje odbočujeme vlevo do drsného stoupání okolo Titovy jeskyně, kde se za války ukrývali partyzáni, k vyhlídce na Komižu pod vrcholem Hum a se západem slunce sjíždíme do města Vis.

Další den se vyloďujeme v Hvaru na stejnojmenném ostrově. Na doporučení průvodce se jedeme podívat k vybydlené vesnici Malo Grablje, odkud lidé odešli za prací a lepším životem a zůstaly tu po nich domy, včetně lisů na olivový olej a dalšího zařízení. Dnes je to město duchů. Hlavním cílem dne je nejvyšší vrchol ostrova Sv. Nikola (626 m n. m.), po jehož zdolání obědváme v konobě u Kolumbića fantastickou fazolovou polévku a pijeme ještě lepší víno. Sjíždíme do Sv. Nedjelje a přes hřeben se vydáváme do Jelsy a podél moře do Vrbosky, jadranských Benátek. Mila Majka kotví ve Stari Gradu.

Z Bolu na ostrově Brač po vylodění pokračujeme podél moře k osadě Farska a vydáváme se na hřeben serpentýnami po makadamu, které je jak vystřihnuté z Alp. Po krásných lesních cestách, které působí na Jadran až nepatřičně, vyjíždíme na nejvyšší vrchol jaderských ostrovů Vidova Gora (780 m n. m.). Oběd nás čekal v osadě Podgažul - dopřáváme si typickou peku a domácí víno a pak se povětšinou z kopce vracíme okolo bývalé poustevny a kláštera Pustinja Blaca k moři a do kotviště v Milně. I když si budete dávat pozor, defekty jsou na jadranských ostrovech běžnou denní záležitostí a málokdo nemusel aspoň jeden defekt řešit. Když duši "necvaknete" na makadamu, může vám jízdu znepříjemnit nějaký trn.

Počasí se začíná trochu kazit. Z Milny jsme večer neodplouvali a tak ráno po snídani vyrážíme na cestu právě odtud. Jedeme k nedalekému mostu Franze Josefa I., odkud pokračujeme mezi olivovníky do DraceDojni Humac a Mircu. Mírné poprchání se mění v intenzivní déšť, před kterým nacházíme úkryt v konobě Toni. Náš průvodce sem volal, takže na nájezd hladových cyklistů jsou připraveni. Navíc si tu můžeme koupit olivový olej, který nám pak provozovatel doveze autem až do Pučišće, kde kotví naše loď. Na prohlídku lomu, kde se těží nejlepší mramor na světě, z něhož je postaven Bílý dům ve Washingtonu nebo Reichstag, musíme vyrazit jindy.

Poslední den dovolené tráví každý dle libosti. Někteří už mají jízdy na kole dost a tak se jen poflakují v Bašce Vodě. Jiní se vydají projet podél makarské riviéry na nějaký dobrý oběd a kávu, my vyrážíme za poslední sportovní výzvou Střední cesty, kterou je výjezd na na vrchol Sv. Jure se do výšky 1762 metrů nad mořem. Díky tomu, že se stoupá přímo od hladiny moře, zažíváme doslova každý kilometr bezmála třicetikilometrového stoupání výraznou proměnu krajiny - od středomořského rázu přes alpské louky až po nehostinné skály.

Pokud hledáte námět na dovolenou v příštím roce a doslova se vám příčí ležet u moře a strávit ji nicneděláním, je pro vás Kololoď určitě cenným tipem. Cestovní kancelář Geotour po Novém roce vydá termíny plaveb na rok 2013, takže již brzy budete moci plánovat. Více na www.geotour.cz.