Články

Vítězem a majitelem poháru pro nejlepšího vrchaře Středočeského kraje se stal Václav Nežerka (LAWI - Author Team), který osm měřených úseků zajel v čase 0:58:00, jako jediný se tak na dlouhé trati dostal pod hodinu.

Akci, kterou společně uspořádala občanská sdružení ANO,ANO, Klub pražských cyklistů a CK Vinohradské šlapky byla i beneficí ve prospěch projektu „Ano, sport pomáhá“, v rámci které se vybralo více než 25 tisíc korun. Jedna z účastnic, shodou okolností vítězka kategorie žen, pak věnovala ve prospěch projektu dětské horské kolo. Zdá se, že byla založena nová tradice!

Před startem byl všem vysvětlen systém bezkontaktního měření na vrcholech všech stoupání, kterých bylo na dlouhé trase 8, na kratších pak 5 a 4. Všichni účastníci se s novou formou závodu rychle sžili a během prvních 20 km se sjeli do větších skupin, kde se živě diskutovalo a panovala dobrá nálada, i když průměrná rychlost byla až do startu první rychlostní zkoušky přes 32 km/h.

V první skupině se hlavně mluvilo o formě závodu, kde se probírala jednotlivá stoupání a všichni se shodovali, že tento formát jako alternativa k okruhovým závodům má pravděpodobně budoucnost, neboť umožňuje pustit cyklisty bez problémů i na delší trať (přes 100 km), aniž pořadatel narazí na problém s bezpečností při vytvoření pelotonu – mezi jednotlivými měřenými úseky se totiž jede přiměřeným tempem pouze s časovým limitem, a tak se žádný peloton nevytváří a nikdo nemusí riskovat.

K samotným rychlostním zkouškám (nebo chcete-li vrchařským prémiím) pak nutno dodat, že vše probíhalo perfektně. Každý byl na startu stoupání bleskově „odčipován“ a na vrcholu pak již jen projel kolem měřícího zařízení a jeho čas se uložil do čipu umístěném na řídítkách. Během celého závodu měření fungovalo perfektně, a tak česká premiéra tohoto zařízení proběhla na jedničku.

Na trase na závodníky čekaly tři občerstvovací stanice a v cíli guláš a alko či nealko pivko ze soukromého pivovaru Chýně. V cíli organizátory i otce myšlenky tohoto závodu Josefa Přiba (Progress Cycle, člen Klubu pražských cyklistů) velmi potěšila pochvalná diskuze a příslib, že za rok zase všichni dorazí. Všemu asi pomohlo i příjemné počasí mezi 18-22°C, které bylo narušeno jen krátkou sprškou při průjezdu kolem hradu Křivoklát.

Závodu se zúčastnil i paralympionik Michal Stark, který se na kolo vrátil po pětitýdenní pauze zaviněné zlomeninou ruky, a přestože závod absolvoval s velkým sebezapřením, právě kvůli čerstvě doléčené ruce, v cíli neskrýval své nadšení: „Rád bych všem, kteří se podíleli na přípravách a organizaci „Vrchaře“, poděkoval, především musím zdůraznit podíl Pavla Zacha jako ředitele závodu a Josefa Přiba, duchovního otce závodu. Já jsem nakonec rád, že jsem se nechal od Pavla ukecat a závod jsem absolvoval a zažil na vlastní kůži. Podstatný je pro mě ohlas účastníků, který je naprosto kladný, všem se formát závodu líbil. Navíc na první ročník zcela neznámého formátu závodu byla parádní účast. Tak tedy pánové klobouk dolů!“ A na závěr ještě slova Josefa Přiba: „Ukázalo se, že tento nový typ závodu je další možností, jak vrátit závodní cyklistiku zpět na silnici i při delších tratích.“

Více o Křivoklátských okruzích naleznete na www.krivoklatskeokruhy.cz

Fotogalerie: http://anotym.blogspot.cz/2013/09/o-nejlepsiho-vrchare-fotky.html