Rady

Přesto je to střet dvou světů – my, cyklisté, jsme pro ně nebezpečí při přímém kontaktu, oni nám ztrpčují zážitky z jízdy často „ex post“, kdy se nepotkáváme tváří v tvář, ale  drncáme po rozdupaných stezkách. To jsou dva světy: koňáků a kolařů.

Vzájemná tolerance, ohleduplnost i trochu předvídavosti patří i do relativně poklidného teritoria, kterým oproti městským cyklostezkám les bezpochyby je. To platí pro obě strany – tedy jezdce na koni i cyklistu.

My na kolech máme „koňskou“ sílu v nohou a tu využíváme k pohonu našeho dvoukolového stroje. Až na výjimky (zde mám na mysli např. nějaký prudký sjezd, kde brzdění je nepřítel, ale tam se kůň jistě nepohybuje) máme vše pod kontrolou, kolo ovládáme my. Zatímco u jezdce na koni přeci jen riziko neočekávané reakce může nastat. Jak vnímá kůň cyklistu, jaké nebezpečí může hrozit všem zúčastněným?

Zeptala jsem se zkušené koňařky, Martiny Hedvičákové, z jízdárny Přední Kopanina.
„Chodec, pejskař ani cyklista svou přítomností nejsou pro koně nebezpečí. Ale spíš jde o to, jak se v blízkosti koníčka chovají. Rychlé a těsné míjení je nepříjemné a může koně vylekat. Pak je v ohrožení cyklista i jezdec na koni. Stejně tak, když se cyklista přižene zezadu a nedá o sobě vědět. Lekne se jezdec a kůň na to reaguje“ vysvětluje Martina, proč bychom měli svou jízdu zpomalit, ale také na sebe upozornit. „ Klidně jen zvoláním nebo zvonkem, jezdec má pak čas koníkovi odklonit hlavu, eventuelně ukročit stranou“.

„Sama jezdím trochu na kole, takže vím, jak je rozdupaná cesta od kopyt nepříjemná. Proto v hodně mokrém počasí na měkké stezky nevyjíždím. A pokud musím, snažím se jet při kraji. Stejně tak i v zatáčkách, do kterých není vidět, zvolním z klusu do chůze,“ shrnuje Martina pravidla, které podle ní respektuje většina lidí z jejich jízdárny.

Malé shrnutí „na cestu“

1. při míjení koně jízdu zpomalte
2. nikdy nejezděte příliš blízko
3. upozorněte na sebe, když přijíždíte k jezdci na koni zezadu
4. vaše kolo „zlobit“ nebude, ale kůň je zvíře a může udělat nepředvídatelnou věc – tak to prostě je

Autorka je redaktorkou serveru DámyNaKole.cz, kde také najdete tento článek v plném znění.