Rady

Theo Zeegers je advokátem se silným vztahem k cyklistice, což vzhledem k jeho původu není překvapivé. Theo ale nedávno přišel s prací, která nahlodává současné názory o efektivitě cyklistických přileb a jejich účinnosti ve vztahu k prevenci poranění hlavy. Poukazuje na fakt, že je jen málo skutečných důkazů o prospěšnosti povinného používání cyklistických přileb.

Výzkumy týkající se přileb a bezpečnosti u cyklistů pracovaly vždy buď se statistikami z let, kdy nebylo používání cyklistických přileb povinné, v porovnání s lety, kdy cyklistům používání přileb přikazoval zákon (například v Austrálii bylo povinné používání přileb zavedeno v roce 1991). Závěry z těchto studií ale paradoxně nejsou nijak přímočaré a zjistily jen velmi malé a mnohdy žádné benefity spojené s častějším používáním přileb u cyklistů. Zranění hlavy, paží i nohou jsou pořád zhruba ve stejném poměru a tak pokud došlo ke snížení statistik poranění hlavy, spíše je to prý zásluhou bezpečnější infrastruktury a dalších faktorů než zásluhou samotných přileb. Na druhé straně: tyto studie už nám ale neřeknou, zda a do jaké míry změní přilba na hlavě chování cyklistů.

Druhou skupinou vědeckých prací na toto téma jsou kontrolní studie, které srovnávají zranění u cyklistů s přilbami a bez nich. V případě, že počet zraněných cyklistů s přilbou je nižší než počet cyklistů na ulicích, pak se má za to, že helma plní svou roli efektivně. Nicméně počet cyklistů na ulicích, kteří přilby při jízdě na kole používají, nebývá znám a proto jsou do kontrolní skupiny často zařazeni cyklisté s jinými poraněními než poraněními hlavy. Tato skupina pak slouží jako reprezentativní vzorek typického cyklisty z města, u něhož se o používání přilby ví více. Nicméně tato skupina může být skutečně reprezentativní pouze tehdy, pokud není žádná korelace mezi použitím přilby a rizikem zranění jiné části těla než hlavy. Jenže právě v tomto případě Theo matematicky dokázal, že korelace existuje. To pak znehodnocuje použití této kontrolní skupiny i celé studie.

Některé studie také přišly s opačným názorem, a to že použití přilby je naopak spojeno s větším rizikem poranění ať už hlavy nebo jiných částí těla. To je ale dáno patrně tím, že většina uživatelů přileb se profiluje z řad závodníků a tam je riziko zranění při pádech přece jen větší. Výsledky prezentované ze strany Thea Zeegerse poukazují, že vědecké práce, na jejichž podkladě pak vznikají zákony o povinném používání přileb při jízdě na kole, mohou být chybné. A tudíž že neexistuje statistická opora pro takové zákony.

Zajímavý pohled na téma ale přinášejí také práce, které se na efektivitu přileb coby preventivního ochranného prvku dívají pohledem finanční náročnosti a nákladů na léčbu zranění z prostředků veřejného zdravotnictví. Na jedné straně je to určité riziko úrazů, ale na straně druhé také významná prevence tzv. civilizačních onemocnění. A pozitivní dopady cyklistiky na naše zdraví v tomto ohledu převažují v poměru 20:1 (!). S přilbou nebo bez.

Ať je to jak chce, náš pohled na používání přileb to nemění. My teda bez přilby nevyjedeme!

Práci Thea Zeegerse najdete zde.

Tématu se intenzivně věnuje web http://www.cyclehelmets.org