Výlety / V Česku

Startem i cílem středně náročného okruhu – jakési nepovedené bachraté osmičky, je osada Modrava ležící na soutoku tří potoků; Modravského, Roklanského a Filipohuťského. Tyto tři průzračné horské potoky jsou vlastními otci kamenité říčky Vydry.

Kdysi ve středověku bývala Modrava loveckou a rybářskou osadou. Později, po vybudování Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu, zaměstnávala místní pila dokonce až 100 drsných dřevařů! Nyní je osada známým a vyhledávaným výchozím místem pro cyklistické i turistické výlety do národního parku.  Sportu v přírodě lační návštěvníci zde ocení nejen několik možností občerstvení a ubytování v penzionech (nejbližší kemp je na Atýglu, nouzové nocoviště kousek za osadou směrem na Poledník), ale také velké parkoviště, zastávku autobusu i cyklobusu a dvě vlídná informační centra.

Asi 200 m za mostem přes Modravský potok vás rozcestník nasměruje doleva po červené cyklostezce č. 1023 (Vltavská) k rozcestí Na Ztraceném. K rozcestí z Modravy jedeme proti proudu Modravského potoka. Cesta po lesní asfaltce je velmi příjemná, i když při pohledu na zdecimované šumavské lesy mnohé pamětníky píchne u srdce. Asi po 5,5 km jsme u rozcestníku Na Ztraceném. (Máte-li rádi pěkná panoramata a přeje-li vám počasí, zajeďte si odtud 2 km nahoru na Březník.) Z rozcestí Na Ztraceném pokračujeme po cyklostezce č. 1023 (a č. 1042) a žluté turistické značce směrem na bývalou Ptačí nádrž, Černohorskou nádrž a Filipovu Huť. Cesta je nenáročná, jedeme po lesní silničce, před Filipovou Hutí se před námi rozevře romantická planina s typickými šumavskými loukami. Na „Filipce“ se na rozcestí vydáváme po silnici a značené cyklotrase č. 33 doprava na Korýtko.

U rozcestníku u malebného křížku na Korýtku opustíme silnici a pozvolna stoupáme po cyklotrase č. 1042 směrem na Horskou Kvildu. Zamáváme posledním po stráních rozesetým stavením, pokocháme se pěknými výhledy na šumavské tisícovky a po chvíli jsme v lese. Jedeme po silničce pod 1253 m. n m. vysokým Sokolem, stoupání střídá klesání k rozcestníku Zlatá stezka. Po chvíli se nám rozevře velmi malebné údolí Hamerského potoka.

Na loukách se popásají krávy (přesně řečeno chundelatý a rohatý skotský skot) a koně. U nejbližších stavení projíždíme kolem pěkné studánky s maličkou kapličkou. Sjezd střídá stoupání na Horskou Kvildu, ocitáme se u restaurace, kde odbočujeme na silnici a cyklotrasu č. 331 doleva do obce (zde máme několik možností se občerstvit). Z Horské Kvildy pokračujeme po silnici a č. 331 do Zhůří, kde naprosto nic nepřipomíná to, že tu v r. 1938 žilo 600 obyvatel (převážně německé národnosti). Na křižovatce u rozcestníku turistických cest nás čeká změna směru; odbočujeme prudce doprava po cyklotrase č. 2123 směrem na Horskou Kvildu.

Do Horské Kvildy však nedojedeme, protože v místě, kde prořídlými lesy vedoucí cyklotrasu č. 2123 opouští modrá značka (míří do H. Kvildy), odbočíme po silnici a stezce č. 331 doleva, směrem k Jezerní slati s vyhlídkovou věží. Roztroušená rázovitá stavení obklopují pastviny, pole a louky, přejíždíme mostek přes Hamerský potok a lehce klesáme k odbočce k Jezerní slati (vpravo). Pokud chceme, zamkneme u „Jezerky“ kola a pěšky dojdeme na malou rozhlednu a vyhlídkovou plošinu. Za slatěmi nepřehlédneme odbočku na 2 km vzdálenou Kvildu, po níž pokračujeme v relativně přímém směru až do obce. Zde máme opět několik možností občerstvení. Sledujeme ukazatele a u rozcestníku u kostela se necháme zlákat cyklotrasou č. 33, ta nás povede kolem Tetřeví slati po lesní silnici až na známé Korýtko a Filipovu Huť. Cesta z „Filipky“ dolů na Modravu je jednoduchá, rychlá a v sezóně trochu frekventovanější – zkrátka pofrčíme po č. 33 z kopce dolů až na Modravu.

Foto: Martina Machová