Výlety

Vltavská stezka nabízí mnoho romantických zákoutí a také celou řadu zajímavých zastávek z hlediska památek, atrakcí či přírodních zajímavostí. V celé své délce měří 456 kilometrů a značena je postupně od roku 2008. Největší část z ní vede na území Jihočeského kraji, o zbylou třetinu kilometrů se dělí Praha a Středočeský kraj. Značená je modrým trojúhelníkem s bílým kolem a vlnkami.

Stezku podél nejdelší české řeky si ale narozdíl třeba od Cyklostezky Bečva nelze představit jako jednolitou cyklostezku s kvalitním asfaltem v celé své délce. Podle dokumentu Centra dopravního výzkumu a Nadace partnerství Cyklostezky a cyklotrasy podél vodních  toků (říční cyklostezky) je Vltavská stezka ukázkou použití různých nesourodých přístupů i téměř neřešitelných problémů. Nicméně stezka je sjízdná bezpečně i po šotolině nebo na některých úsecích po vyježděných pěšinách, což většině cykloturistů asi také příliš nevadí. Vždyť turistických cílů k rozptýlení je na ní až až a mezi nimi i mnohé klenoty.

Stezka vede od pramene Vltavy do Borové Lady, Horní Vltavice, Frymburku, Lipna, Rožmberku nad Vltavou, Českého Krumlova, Zlaté Koruny, Českých Budějovic, Hluboké nad Vltavou, Týna nad Vltavou, Albrechtic nad Vltavou, okolo Písku na Zvíkovské Podhradí, přes Kučeř do Klučenic, přes Slapy, Štěchovice, Davle, Zbraslav, Prahu - Braník, přes Letnou do Stromovky do Prahy-Tróje a dále do Klecan, Veltrus a přes Všestudy Dědibaby, Zálezlice a Hořín do Mělníka. Zde stezka logicky končí, protože i Vltava je u konce své cesty a vlévá se do Labe.

Horní část Vltavské stezky po Vyšší Brod

Šumavská panoramata

V úvodu stezky byste si měli jako jeden z cílů vytyčit vyhlídku nad prameny Vltavy, která je jen krátkou odbočkou na půli cesty mezi Ptačí nádrží a Bučinou. Symbolicky tak můžete pohlédnout na místa, odkud se nejdelší česká řeka "bere". Vltava totiž nemá jediný pramen. Skutečných pramenů je více a nacházejí se vysoko v nepřístupném terénu jihovýchodního svahu 1315 metrů vysoké Černé hory. Stezka pak vede stále z kopce do kopce: přes Knížecí pláně, do Strážného (krásným, dlouhým sjezdem) a dál na Mlaka, České Žleby, Stožec a podél rašelinišť do Nové Pece a k Lipnu.

Stezka pak nevede přímo podél horní části lipenské nádrže, ale míří na Klápu a ke Schwarzenberskému kanálu, který sloužil k plavení dříví od roku 1793 dlouhých 170 let a patřil mezi největší chlouby schwarzenberských panství. Nepřežil ale komunismus a do současné podoby byl rekonstruován (i když jen 15 km z celkových 44 km) a je vyhlášen technickou památkou. Cyklostezka se pak postupně dostane až k Lipnu, podél jehož břehu se dostanete až do Frýdavy. A odtud, chcete-li ctít vedení stezky, se musíte nalodit na přívoz do Frymburku.

Meandry Vltavy nad Lipnem

Jedním z nejhezčích úseků, kam můžete bez obav zamířit i s dětmi, je cyklostezka Jezerní spojující po levém břehu lipenské nádrže Frymburk a Lipno nad Vltavou. Tento úsek měří 11,5 km a nabízí nejen romantické výhledy na jezero, ale také jen krátká stoupání a bezpečné sjezdy. Z Lipna je stezka vedena podél řeky přes Loučovice a okolo Čertovy stěny až do Vyššího Brodu, jehož dominantou je cisterciácký klášter.

Z Vyššího Brodu do Prahy a k Labi

Cestu z Vyššího Brodu do Rožmberku překonává stezka přes Šibeniční vrch, odkud se vám v následujícím sjezdu otevře krásný pohled na hrad Rožmberk. Z Rožmberku nad Vltavou nebylo možné vést cyklostezku přímo podél řeky, která se v létě mění v mekku vodáků. Do kaňonu Vltavy se tak podíváte jen tu a tam, když k němu cyklostezka sjezdem zahne (například Zátoň).

Rožmberk nad Vltavou

Z Českého Krumlova vede trasa přes Nový Dvůr do Zlaté Koruny, kde mine klášter a pak už stoupá z údolí Vltavy a míří do Českých Budějovic trochu oklikou kolem nádrže Římov se zříceninou Velešín. Za Českými Budějovicemi se můžete těšit na povedený úsek do Hluboké nad Vltavou a dále za obcí Purkarec na dvanáct kilometrů dlouhý úsek podél Hněvkovické přehrady a do Týna nad Vltavou. Stezka pak na čas řeku Vltavu opustí a přes Přírodní park Písecké hory zamíří ke Zvíkovu. Na klidnou jízdu po rovince tedy zapomeňte.

U Zvíkova vás značky Vltavské stezky vedou na pravý břeh řeky. Meandry řeky zaplavené vodními díly Orlíkem a Kamýkem vám, budete-li sledovat jen značení trasy, zůstanou skryty, protože trasa se od toku Vltavy chvílemi poměrně dost vzdálí. Bezprostředně k Vltavě se znovu dostanete až u přívozu, který spojuje Starou a Novou Živohošť. Členitějším terénem pak znovu pokračuje Vltavská stezka opět po levém břehu řeky a těšit se na odměnu ve formě sjezdu můžete až za Slapy do údolí Kocáby. Ze Štěchovic podél Vltavy se dojede až do Prahy po levém břehu, případně je možné v Měchenicích přejít po železničním mostě na pravý, méně frekventovaný břeh.

Vltavská stezka v Praze (foto: Martina Machová)

Skrz Prahu vede Vltavská stezka souběžně s páteřní cyklotrasou A2 po pravém břehu Vltavy. Kromě centra je vedena po samostatných stezkách mimo silnice, zato v centru od Mánesa k Těšnovskému tunelu vede po silnici a není značena. Navíc proplétat se tu mezi lidmi vás možná nebude bavit, proto doporučujeme článek Pražská náplavka, kde najdete tip jak toto frekventované místo objet. Řeku stezka sleduje až do Klecan, kde se na chvíli odpojí a zamíří na Vodochody, odkud se ale zase vrací k řece a tu sleduje přes Kralupy nad Vltavou střídavě po pravém a levém břehu až do Nelahozevsi a Hleďsebe. Pak se od řeky odvrací a zase se k ní vrací, mění břehy až vás dojede do Mělníka na soutoku Vltavy a Labe.

Vltavskou cyklistickou stezku rozdělenou do 40 etap si můžete nastudovat podrobněji na oficiálních stránkách stezky http://www.vltavska-cyklostezka.cz/?opt=mapy&sec=1. Více informací najdete také na greenways.cz.