Výlety

Rožnov pod Radhoštěm je mezi turisty proslulý především díky skanzenu Valašského muzea přírody, které tu vzniklo roku 1925. Pokud zde budete pobývat, určitě byste si neměli nechat návštěvu Dřevěného městečka, ale také typické Valašské dědiny a Mlýnské doliny ujít. Po celý rok v muzeu probíhají akce inspirované folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly a můžete se tedy velmi úzce seznámit s Valašskem. Mezi lákadla města přibyla nedávno také dřevěná Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci, která vznikla podle podle projektu známého architekta z konce 19. století.

^{Jurkovičova rozhledna v Rožnově pod Radhoštěm}

Ze sedmnáctitisícové obce v údolí Rožnovské Bečvy se od areálu kempu a koupaliště vydáme vedlejší asfaltovou cestou, která se odpojuje doleva z hlavní cesty mířící na Slovensko. Je značena jako cyklotrasa č. 46 (zpočátku společně s červenou turistickou značkou) a poměrně nekompromisně začíná trvale stoupat vzhůru. Přece jen musíme překonat převýšení více než 600 metrů...

^{Na Pustevny se okolo chaty Mír dá vystoupat i na silničním kole, ačkoliv na pohledy do údolí Bečvy pak nezbývá moc času ani energie.}

Nejtvrdším úsekem cesty na Pustevny je přibližně první třetina patnáctikilometrové cesty. Od chaty Martiňák, odkud se na chvíli otevřou napravo krásné výhledy do údolí Rožnovské Bečvy, se čas od času stoupání dokonce i vyrovná a celkově už není tak náročným. Asfaltová cesta je sjízdná pro horská, trekkingová, ale omezeně i pro silniční kola - jen je třeba dávat pozor v úsecích s horší kvalitou povrchu. A silničáři se také musí připravit na to, že jejich převody budou možná na hranici výjezdnosti. To už záleží na jejich vrchařských schopnostech. Na krosovém či horském kole si pohodlně "shodíte na malou" a stoupání se tolik nezajídá.

Kromě výhledů do údolí se před vámi otevře také pohled na Radhošť. sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd (1129 m n. m.) a asfaltovaná lesní cesta nás postupně přivede až k turistickému rozcestí Skalíkova louka. Zde se napojíme odbočením doleva na silnici, která do oblíbeného sedla stoupá z Prostřední Bečvy (značeno jako cyklotrasa 6016) a jsme na Pustevnách.

^{Pohled na Pustevny od vyhlídky Cyrilka}

Sedlo Pustevny je oblíbeným turistickým cílem v Moravskoslezských Beskydech nedaleko Radhoště. Bylo pojmenováno po poustevnících, kteří zde žili do roku 1874. Typické jsou pro toto místo dřevěné stavby postavené v lidovém slohu koncem 19. století na návrh Dušana Jurkoviče. Nejznámějšími stavbami na Pustevnách jsou Libušín a Maměnka, které zdobí bohatý dekor typický pro Valašsko a slovanskou lidovou architekturu vůbec. Tedy zdobily, protože v březnu 2014 Libušín, jedna z dřevěných historických staveb na Pustevnách, vyhořel a na jeho obnovu se pořádá veřejná sbírka, kterou organizuje Valašské muzeum v přírodě. Mezi další známé stavby patří sto let stará dřevěná zvonička, rovněž navržena architektem Dušanem Jurkovičem, která byla zrestaurována dle místní architektury.

^{Typické Jurkovičovy dřevěné stavby na Pustevnách postavené v lidovém slohu (foto: Aleš Němec)}

Z Pusteven se můžete vydat západním směrem po nedávno vybudované cestě okolo sochy pohanského boha Radegasta od Albína Poláška až na samotný vrchol Radhoště, kde stojí kaple z roku 1898 a sousoší Cyrila a Metoděje z roku 1905. Uvidíte odtud jako na dlani hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat. Směrem na východ snadno rozpoznáte Lysou horu (viz článek Lysá hora: královna Beskyd), ale i vrcholy Čertův Mlýn, Kněhyně a Smrk. Za dobrého počasí uvidíte slovenské Strážovské vrchy a při troše štěstí i Malou Fatru či dokonce štíty Tater v pozadí.

Tvrďáci na horských kolech se mohou do Rožnova vrátit i z Radhoště sjezdem bývalé sjezdovky a následným rozbitým kamenitým sjezdem po červené značce. Pokud si ale chcete výlet prodloužit, doporučejeme vrátit se stejnou cestou z Radhoště kolem Radegasta zpět na Pustevny a vydat se k chatě Martiňák - podrobněji v další kapitole článku.