Výlety

Poblíž obce Staré Hamry v nadmořské výšce 880 metrů stojí chata Švarná Hanka. Horská chata se nachází na turistické trase po jedné z nejkrásnějších hřebenovek v Beskydech, a to mezi Gruněm a Bílým Křížem, tedy v samém srdci Beskydské oblasti tmavé oblohy, tedy nejtmavší části Beskyd.

Beskydská oblast tmavé oblohy (zkráceně BOTO) je druhý mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Přibližně dvě třetiny oblasti leží na českém území a třetina na slovenském. Cílem projektu je nejen informování široké veřejnosti o problematice světelného znečištění, ale i ochrana přírody, životního prostředí a tmavé oblohy. Beskydská oblast tmavé oblohy zaujímá rozlohu 308 km², a to na území obcí Staré Hamry, Bílá, Čeladná, Morávka, Krásná, Horní Bečva a Ostravice na české straně a dále Makov, Korňa, Turzovka, Vysoká nad Kysucou a Klokočov na slovenské straně.

Místo ležící daleko od rušivého městského osvětlení se pyšní výjimečnou viditelností hvězdné oblohy a vzdálených objektů hlubokého vesmíru. Díky astronomickému dalekohledu v Centru tmavé oblohy se tu můžete podívat i na měsíční povrch, který je posetý krátery, pozorovat blízké planety nebo skvrny na slunci. To vše je díky čistému ovzduší a vyšší nadmořské výšce mnohem lépe viditelné, než na hvězdárnách, které jsou bohužel utopeny v městském osvětlení, někdy také prachu či dokonce smogu. Navíc se můžete leccos dozvědět při komentovaných setkáních s astrology.

Kudy na Švarnou Hanku?

Na Grúň se dá samozřejmě vyjet i autem, ale pokud chcete vyrazit na kole, je nejjednodušší vystoupat na hřeben po asfaltové silnici ze Starých Hamrů (mapa).

Do Starých Hamrů se dostanete třeba od Ostravice po cyklotrase č. 461 okolo přehrady Šance a nebo také od Bílé po silnici č. 56. Díky dlouhým letním večerům se dá cesta naplánovat tak, abychom na hřeben vyjeli ještě za přírodního světla a po večeři v jednom z místních restauračních zařízení se už nerušeně věnovali pozorování nočního divadla na obloze. Pokud nechcete uprostřed noci sjíždět se světly do údolí, můžete si přímo na Švarné Hance si domluvit ubytování. A nebo přespat pod širákem, což tu za teplých letních nocí není mezi lidmi nic neobvyklého. Mnohé z nich pozorování hvězd z karimatky v poloze vleže zmůže :-)

Hřebenová cesta z Grúně na Švarnou Hanku a dřevěný kostelík Sv. Panny Marie na Grúni

Na Švarnou Hanku se ale můžete dostat i z jiných koutů Beskyd, doporučujeme však spíše na horském kole nebo omezeně na kole krosovém. Třeba z Visalájí, oblíbeného východiska turistů, které leží na půli cesty mezi Lysou horou a Grúněm, či po hřebeni z hraničního přechodu Konečná po červené turistické značce. A to jsou jen dvě z mnoha možností, které můžete pro výlet na Grúň a Švarnou Hanku využít.

Výšlap na Švarnou Hanku je odměněn takovými pohledy do beskydské krajiny a na Malou Fatru

Kdy vyrazit za hvězdami?

Nejvhodnějším obdobím k pozorování hvězd v Moravskoslezských Beskydech jsou sice měsíce červen a červenec, ale jak jsme se sami přesvědčili, i v pokročilém létě a začínajícím babím létě je četnost hvězd na nebi v porovnání s tím, na co jsme zvyklí z jiných míst, úžasná! Zatímco ve městech můžeme vidět desítky až stovky hvězd, na podobných místech na hřebenech hor daleko od měst jich podle odborníků můžete napočítat tísíce.

V půlce srpna se naskytla příležitost pozorovat z Centra tmavé oblohy nad chatou Švarná Hanka nejkrásnější astronomický úkaz léta - meteorický roj Perseidy. Počasí sice moc nepřálo a kvůli oblačnosti jich pozorovatelé z řad odborníků i veřejnosti viděli jen pár, ale to se zlepšilo v brzkých ranních hodinách.

Více informací o aktualitách a nejbližších pozorováních najdete na oficiálních stránkách Centra tmavé oblohy - Beskydy: http://hvezdarna-beskydy.cz/akt.htm