Dvěstědvaatřicet cyklistů a handbikerů seskupených do týmů o dvou, čtyřech nebo osmi jezdcích se v úterý 28. července sešlo na Václavském náměstí v Praze. Startoval odtud třetí ročník benefičního ulatramaratonu Opel Handy Cyklo Maraton, jehož trasa vedla z Prahy do Košic a zpět.

Na východ Slovenska se ale jednotlivé týmy nevydaly nejkratší cestou. To by bylo příliš jednoduché. Po cestě musely zastavit na čtyřiadvaceti povinných kontrolních bodech, mezi kterými převažovaly rehabilitační ústavy, spinální jednotky nebo speciální centra. Ideální trasa třetího ročníku závodu byla spočítána na 2222 kilometrů, ale mohlo to být i více - trasu si totiž každý tým určuje sám. Stejně jako třeba taktiku střídání, což může výsledky výrazně ovlivnit. Zdaleka tedy nejde jen o kondici jednotlivých závodníků.

Foto: Irena Vanišová/111hodin.cz

Posláním závodu Opel Handy Cyklo Maraton je totiž nejen upozornit na sportování hendikepovaných, ale také zapojit konkrétního člověka z rehabilitačního ústavu nebo spinální jednotky do dění. Každý tým je totiž patronem někoho, kdo je krátce po úrazu nebo nemoci a s nějakým handikepem se teprve učí žít. Každý tým navíc musí mít minimálně jednoho člena s handikepem a ten musí během závodu objet minimálně 100 kilometrů.

I když jde o akci s benefiční náplní, jednou je to závod, takže se sluší a patří uvést výsledky. První místo obsadil tým Desafío, který zvládl všechny kontrolní body objet za 75 hodin a 45 minut. Na druhé místo se díky bonifikacím za kilometry na handbiku dostal tým AZ Pokorný
(výsledný čas: 77 hodin 9 minut) a třetí místo obsadili RAAM pro školu Svítání (78 hodin 10 minut).

111 hodin na vlastní kůži

Vloni jsem měl to štěstí být u toho, kdy se první ryze český tým dostal do cíle nejdelšího cyklistického závodu na světě Race Across America. Ten je mimochodem také předobrazem Opel Handy Cyklo Maratonu, který převzal jeho formát štafetového ultramaratonu. Pro tentokrát jsme se ale rozhodli, že šanci vyzkoušet si atmosféru ultramaratonu dostanou kromě závodníků z RAAM 2014 i lidé z jejich podpůrného týmu. Proto jsme zvolili tentokrát kategorii osmičlenných týmů a pod jménem „RAAM 2014 pro školu Svítání“ jsme se do závodu pustili na podporu pardubické Základní školy a Praktické školy Svítání.

RAAM 2014 pro školu Svítání na startu Opel Handy Cyklo Maratonu 2015

Limit pro zdolání 2222 kilometrů dlouhé trasy byl stanoven na 111 hodin, což tedy měla být Race Across America procházka růžovým sadem. Akci jsme plánovali několik týdnů či měsíců dopředu, protože bylo potřeba domluvit doprovodné vozy, jejich řidiče a vyladit spoustu drobných detailů, které ale ve finále daly hodně práce. Nemluvě o trasování celé pouti, jehož se ujal vrchní stratég Michal (pokud vás zajímá, kudy jsme jeli, klikněte sem). Rozdělili jsme se na tři posádky: dvě trojice a jednu dvojici, které si vzájemně předávaly „štafetový kolík“ v podobě GPS trackeru a postupně ukrajovaly kilometr za kilometrem.

Začali jsme svižně. Ani jsem se nenadál a přebírali jsme štafetu od Davida s Jirkou v Liberci, za další dvě a půl hodiny jsme byli v Jánských Lázních a ještě první večer jsme předávali štafetu třetímu družstvu z našeho týmu v Pardubicích. Nad ránem, po čtvrté hodině ranní, jsme se všichni zase sešli v Koutech nad Desnou, odkud startovala krutá časovka do vrchu k horní nádrži přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně. Zde jsme dosáhli jednoho malého vítězství, neboť jsme s časem 49 minut vyhráli. Navíc jsme se ujali vedení, což nás dostalo do víru závodění a tatam byla představa pohodového výletu přes Česko a Slovensko, s jakou jsem do Opel Handy Cyklo Maratonu šel :-)

Lysá hora

Vysoké Tatry

Trasa dále vedla přes Ostravu, kde byla jako zpestření týmová časovka čtveřic, dále do Žiliny a u našich východních sousedů objela pohoří Malé Fatry a pod Tatrami nás přivedla až do Popradu a následně do Košic. To už nás zastihla druhá noc, tentokrát ale v dešti a o to nepříjemnější. Hodně jsme proto ocenili zázemí na jednom z kontrolních bodů v Kováčové u Zvolena, kde nás nejen pohostili teplou polévkou, ale byly tu k dispozici i sprchy. Promáčené tretry a dresy jsme sušili kde se dalo.

Ani dále to ale nebylo zadarmo. David s Jirkou popotáhli štafetu z Kováčové přes Nitru do Nového Mesta nad Váhom a Radek, Zdeněk a Mirek ji dostali přes hraniční hřeben Malých Karpat do Uherského Hradiště a Brna. To už byl zase večer a znovu tedy bylo potřeba nasadit světla, navíc nám cestu komplikovaly uzavírky a objížďky silnic kolem dálnice D1 a zvlněný terén. Kolem druhé hodiny ranní jsme předávali opět na Davida s Jirkou v Kladrubech a trasa zamířila do jižních Čech, kde opět předávali po zastávce v Českých Budějovicích na Radka se Zdeňkem a Mirkem. Ti dojeli z Písku do Plzně.

Šťastně v cíli

Tou dobou už pro nás ale 111 hodin nebylo jen o překonání sama sebe, ale také se začalo vážně závodit. Před námi byl tým MetLife, zezadu se na nás zase tlačili AZ Pokorný, C&S Opel a další. Nechtěli jsme celou tu dřinu prokaučovat poslední den a snažili jsme se jet slušné tempo, pravidelně a rychle střídat a především nedělat chyby v navigaci. Z Plzně vedla trasa do Mariánských Lázní a přes Most do Teplic, kde ji od naší trojice s Mickem a Oldym převzalo duo David&Jirka. My jsme se k nim znovu připojili až v Budyni nad Ohří a rozjeli jsme týmovou časovku dvojic až do Prahy. Bylo to rychlejší a dalo se ušetřit i něco z posledních sil. V Praze ještě rychlá zastávka ve FN Motol a pak už to bylo na Ladronku doslova coby kamenem dohodil.

Byla to pro nás pro všechny skvělá zkušenost a tři a půl dne velmi intenzivních a silných zážitků, na které jen tak nezapomeneme. Smekáme před všemi, kdo Opel Handy Cyklo Maraton objeli a před týmem Černých koní, všemi handbikery a nebo děvčaty z týmu Osmikrásek zvlášť. A příští rok zase na startu!