Rady

Již takřka dvě desetiletí trávíme jeden prázdninový týden na úžasné jihočeské chalupě zapůjčené laskavým příbuzenstvem. Tentokrát jsme se rozhodli pojmout tyto dny poněkud netypicky. Kromě standardních lehkých vodáckých výprav po líné Lužnici jsme s sebou namísto obligátních horských kol (i když universálnější trekkingová jsou pro Třeboňsko asi vhodnější) vzali kola skládací. A jali jsme se na lesních pěšinách a bytelných hrázích třeboňských rybníků osedlat svá legrační, drobná, avšak velmi praktická městská kola – skládačky (přesněji: singlespeed od firmy Dahon a šestirychlostní velmi dámský model od firmy Bottechia). V autě zaberou složená kola míň místa než kolo dětské a kupříkladu pro houbaření jsou vzhledem ke své titěrné velikosti takřka ideálním pojízdným košíkem. Nicméně našly se i nějaké ty mouchy…

Kmitající nožky a vcítění se do malých cyklistů

CHKO Třeboňsko (více v článku: Třeboňsko: stvořeno pro rodinnou cyklistiku) je krásná, pro cykloturisty velmi „chutná“ zelená placka. Příroda i lidská ruka ji uhnětla velmi dekorativně – soustavy strouhami propojených rybníků jsou pěkně zasazené do lesů, luk i poblíž pěkných jihočeských vesniček. Rovinatých kilometrů s minimálním převýšením lze zde najet stovky. Z ježdění po městě je nám už totiž dávno jasné, že na jednorychlostním skládacím kole jsou dlouhé a prudké kopce záležitostí nezlomné, krví a potem vykoupené cyklistické hrdosti (prostě neslezu!), nebo obyčejné poklidné chůze. Jenže ve městě lze nevlídné úseky překonat pomocí MHD a ujeté vzdálenosti v součtu nebývají zas až tak velké, a tak vám mohou některé „skládací souvislosti“ chtě nechtě ujet.

Už po první desítce kilometrů pochopíte, že nejvyšší rychlost, kterou na skládacím kole dlouhodobě vyvinete, nebude nikdy nijak závratná, což ale v našem případě nevadilo, protože jsme museli brát ohledy na dítko a čtyřnohého chlupáče.

Jednoduše; na skládačce budete i přes maximální podaný výkon vždy pomalí, což vám dokáže bezvadně zprostředkovat pocity malých cyklistů na malých kolech, a možná konečně oceníte, jak úžasné výkony jsou v závěsu za vámi schopní při delších rodinných výletech podávat.

Smyky a triky

Až při první společné rodinné jízdě nám došlo, že máme všichni stejný průměr kol, což lze brát v případě potřeby výměny duše či dokonce pláště za velmi významný bonus. I když od výrobce disponujeme každý jiným tipem plášťů; dětské kolo mělo pláště do terénu nejvhodnější, manželův Dahon měl naopak dezén velmi hladký, což bylo na pískových, štěrkových a blátivých stezkách opravdu znát. Z tohoto důvodu doporučuji, pokud s sebou na dovolenou (či kamkoliv jinam) skládačky berete, a víte, že budete jezdit nejen po silničkách, ale i v terénu, vyměnit pláště za modely s výraznějším vzorkem, který měkčím povrchem povede lépe. Myslím, že taková investice není vzhledem k výrazněji lepšímu komfortu jízdy příliš vysoká.

Při cestě je též užitečné počítat s tím, že jezdíte na kole bez pérování, a tak budete cítit každou terénní nerovnost s mnohem větší razancí, zvláště jste-li zvyklí na „celopéro“. O to víc důležité je, mít skládačku vybavenou dobře padnoucím sedlem.

Jako crocsy ke kostýmku

Osobně si velmi užívám předního nosiče s košíčkem, který by k horskému kolu ladil jako crocsy ke kostýmku – batoh hodím do košíku, a když jdu do hospody, obchodu, hlouběji do lesa nebo na kolům zapovězenou naučnou stezku – kolo zamknu a batoh házím na záda. Jen je dle mého názoru u skládaček praktičtější nemontovat košík napevno, ale připnou ho kvůli snadnému skládání skládačky např. gumicukem. Což se mi osvědčuje i při menších nákupech ve městě, kdy si košík beru s sebou do obchodu.

Se skládacím kolem se vzhledem k minimalistické konstrukci rámu vůbec dobře manipuluje, což v terénu oceníte při nutnosti tlačení, přenášení a dokonce i při případných kolizích.

A závěr?

Doufám, že vás mé lehce inspirativní rozjímání neunavilo, stejně jako vás určitě neunaví „skládací cyklistika“ v lehkých terénech. Pakliže patříte k fandům těchto přátelských vozítek nebo jezdíte s menšími dětmi (tudíž nejezdíte příliš dlouhé trasy v rychlém tempu), z nejrůznějších důvodů často zastavujete a děláte krátké pěší expanze z trasy (houbaření, pozorování fauny a flóry apod.), či plánujete nejen cyklistickou dovolenou v nenáročných terénech, klidně nechte doma horská a trekkinková kola (možná je to i nutnost vzhledem k přepravním možnostem) a složte do auta skládačky.