Výlety

Nemocná Šumava je i přes kůrovcovou kalamitu krásná a k rekreačním cyklistům vlídná. Za což paradoxně vděčí i minulému režimu, který podobně jako v jiných příhraničních oblastech naší země po sobě zanechal hustou síť lesních silniček zapovězených veřejnosti, neboť sloužily výhradně pohraničníkům v přísně střežených vojenských pásmech. Okruh z bývalé osady Antýgl, kde se lze mimo jiné také ubytovat a dobře najíst (i nasnídat) v docela příjemném kempu, vás provede neklidně tlukoucím srdcem Šumavy.

Z Antýglu podél Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu (0-8 km)

Od bývalé sklárny a dvorce Antýgl s typicky šumavskou architekturou (nyní kemp: www.sumavanet.cz/antygl) vyrážíme po červené a žluté turistické značce na Rokytu, kde najdete malé informační středisko národního parku (www.turistika.cz/mista/rokyta-informacni-centrum). Z Rokyty i nadále následujeme červenou turistickou značku (směr Modrava) a žlutou turistickou značku (směr Tříjezerní slať) vedoucí podél kanálu, po chvíli nás turistické značky opustí a my osiříme na cyklostezce u Vchynicko-Tetovského plavebního kanálu. Stezka je rovinatá, vine se podél koryta plného čisté ledové vody, která se poklidně, avšak s netušenou silou, tiše plíží ukrytá v šumavských lesích. Po zhruba 4 km se k nám asi na 3 km připojí modrá značka. Jedeme stále dál, až dorazíme k odbočce na žlutou značku. Zde začíná první stoupací nášup k Zelenohorským chalupám.

Kolem Prášilského jezera na rozhlednu Poledník (8-21 km)

Bývalá obec s hutí zvaná Grünbergerhütte, tedy hezky česky Zelenohorské chalupy, skýtá krásné výhledy na Srní, Zhůří a Huťskou horu. Obec po odsunu sudetských Němců pomalu chátrala, osídlení zde připomíná již jen několik křížků a božích muk, posmutnělé ovocné stromy a nepatrné náznaky kdysi pečlivě opečovávaných zahrádek. Z pohnutého místa české historie pokračujeme po žluté do kopce až na rozcestí Pod Jezerním hřbetem. Zde se ke žluté, které se budeme i nadále držet, přidá na cca. 500 m modrá značka. Cestou k Jezernímu potoku, který vytéká z Prášilského jezera, si na chvíli užíváme jízdu po vrstevnici, abychom pomalu mobilizovali síly k výstupu na vrchol Poledník. V místě, kde se žlutá setká se zelenou značkou, žlutou opustíme a začínáme pomalu stoupat. Míjíme tzv. Liščí díry s odbočkou k ledovcovému Prášilskému jezeru (cca. 800 m po červené značce). Třeba tam chvilkovou meditací nad půvaby jednoho z šumavských ledovcových jezer načerpáme energii k vyčerpávajícímu a dlouhému výstupu po červené přes Předěl na Poledník (1315 m. n m.).

Z Poledníku dolů, kolem potoků až na Modravu (21-33 km)

Výstup na vrchol však stojí za to! Rozhledna se zvláštním designem byla před rokem 1989 střeženým vojenským objektem v oploceném areálu zaměřeným na špionáž. Objekt byl však přebudován na rozhlednu, dostavěn byl srub s občerstvením a odpočívadlo. Výhledy, kterými se zde můžete kochat, jsou úžasné, celou Šumavu budete mít jako na dlani. Až nasytíte své tělo i ducha, vydáte se zpět po červené značce na Modravu. Cesta bude nenáročná, sjezd povede lesem kolem Javořího a Roklanského potoka. Zhruba v půlce cesty u hájenky Javoří pila, máte na výběr z dvou podobně dlouhých variant.

Buď můžete jet vlevo po modré a vystoupat k pěkné a tajemné Tříjezerní slati (zámek na kolo vhodný, na naučnou stezku se nesmí s kolem), pak pokračovat asi 500 m po žluté značce směrem na Antýgl a po 500 m se opět vrátit doprava na cyklostezku vedoucí po velmi pěkné červené, která kopíruje Roklanský potok, míjí Rybárenskou slať a spolehlivě vás dovede na Modravu.

Druhá varianta je také slibná (ač opět celá asfaltová) a jednoduchá; červenou značku prostě až na Modravu neopustíte.

Z Modravy podél plavebního kanálu zpět (33-38,5 km)

Poslední úsek cesty z obce Modrava (www.sumavanet.cz/icmodrava), kde se po soutoku Modravského, Filipohuťského a Roklanského potoka rodí divoká šumavská řeka Vydra, je z počátku poněkud rušnější. Z Modravy pokračujete po frekventovanější místní komunikaci a značené cyklostezce podél toku Vydry až k odbočce směrem doleva na místo zvané Rechle (www.sumavanet.cz/modrava/fr.asp?tab=snet&id=3253&burl=). Názvem „rechle“ bývala v minulosti označována stavba sloužící k zadržování a usměrňování splavovaného dřeva. Po odbočení ze silnice se vám po několika desítkách metrů zjeví velmi pěkný, citlivě opravený, 72 metrů dlouhý hradlový most. Ten si hned vyzkoušíte, neboť se na jeho druhé straně napojíte na cyklostezku a žlutou značku, ta vás podél líně tekoucích vod plavebního kanálu zavede až k Informačnímu středisku Rokyta u Antýglu.