Výlety / V Česku

I prameny se mohou stěhovat! „Starý“ pramen Vltavy nebyl zdaleka tak vzhledný a turisticky atraktivní, a v podstatě nebyl ani pravý. A tak bylo v roce 2010 upravené nové prameniště (nicméně ani to není pravé!), ke kterému vás dovede 120 m dlouhá naučná stezka, podobná dřevěným rašeliništním chodníčkům. Pramének vytékající ze staré odvodňovací štoly (snad středověkého stříbrného dolu) obsahuje velké množství stříbra, a proto prý disponuje rozličnými léčivými účinky. Doufám, že toto legendami opředené místo je pro vás již dost atraktivní na to, abyste se vyhoupli sedel a začali stoupat kůrovcem devastovanými šumavskými hvozdy vzhůru k pramenům.

Z Filipovy Hutě kolem slatí, hlubokými lesy až k pramenům Vltavy (13 km)

Filipova Huť má svou osobitou chuť. Je zde cítit vůni zašlé sklářské slávy i drsnost šumavské dřevorubecké osady. „Filipka“ je bezvadným místem pro začátky a konce mnoha výletů (směr Horká Kvilda, Antýgl nebo Modrava apod.). Bez problému se zde najíte v několika restauracích, a při pěkném počasí je odtud úžasný výhled na druhou nejvyšší šumavskou horu Roklan. Z osady vyrážíme po značené cyklotrase a žluté značce. Duševně se pomalu připravujeme na stoupání k Lovčí skále ležící mezi slatěmi v 1. zóně NP. Do lesů ukrytá žlutá nás dovede až k místu zvanému Černohorská nádrž. Zde se ke žluté připojí červená, jež bude vytrvale stoupat po lesní stezce takřka až k prameništi Vltavy pod 1315 m. n m vysokou Černou horou.

Od pramene na Bučinu a přes Knížecí Pláně do Borové Lady (13 km)

Přímo k prameni se však na kole nedostanete, nová naučná stezka na vyvýšených dřevěných chodníčcích je cyklistům zapovězena. Kola zde budete muset odložit (ideálně zamknout). Po znovu usednutí do sedel se připravte na drsné stoupání k nejvýše položenému místu dnešního putování.

Sedlo Pod Stráží nás přivítá obdivuhodnými 1307 m. n m. Pot nám osuší divočejší sjezd na Bučinu (pěší hraniční přechod), zaniklou osadu, kde bývala nejen škola, ale i spořitelna a dva hotely! Na Bučině jsou však patrné i časy nedávno minulé; dvojitý ostnatý plot a strážní věž. Od Bučiny pokračujeme po modré značce směr další zaniklá osada s romantickým názvem Knížecí Pláně. Po zvlněné cestě vedoucí mezi půvabnými loukami a pastvinami sjedeme ke Knížecím Pláním. Tento úsek cesty patří k mým nejoblíbenějším. Na Pláních se určitě zastavte v restauraci Hájenka s kioskem a venkovním posezením. Občerstvovna, která leží na samotě uprostřed nádherné šumavské přírody, má příjemnou prázdninovou atmosféru. Napojeni a nakrmeni pokračujeme na vysokohorskou silničkou (bez aut) vedoucí převážně z kopce. Žlutá značka a silnička nás sveze ladně až do osady Borová Lada.

Z Lady přes Kvildu zpět na „Filipku“ (13 km)

V Borové Ladě je obchod, několik restaurací a penziónů, takže zde lze opět doplnit energii potřebnou k poslednímu úseku dnešního výletu. Ten povede po pěkné, avšak již rušnější silnici podél Teplé Vltavy (po koupeli netuším, proč se jmenuje teplá). Vyrážíme směr Chalupská slať a Kvilda.

Chalupská slať s temným rašeliništním jezírkem a plovoucími ostrovy stojí za prohlédnutí. A tak opět slezte z kola, zamkněte je a protáhněte se. Po rašeliništní exkurzi pokračujte již opět „kolmo“ podél vody až na Kvildu. Po cestě budete míjet penzion Františkov (občerstvení), aby vás po několika kilometrech uvítala rušná Kvilda. Cestou z Kvildy na Filipovu Huť nemůžete zabloudit, spolehlivě vás tam dovede již méně rovinatá silnice (už nejedeme podél vody), kterou místy sleduje i žlutá turistická značka.

PS: A jak je to vlastně s tím pramenem Vltavy?

Vltava pramení z rašelinišť a slatí. Desítky (možná i stovky) malých proměnlivých pramínků se stékají do maličkých potůčků. Určit ten jediný pravý pramen je zhola nemožné. Oblast je navíc v 1. zóně NP, kde se lze pohybovat pouze po značených cestách.