Rady / Buď fit na kole

Po plavání, které jsme vám coby sportovní tip na zimu představili v předchozím článku, nastal čas se zmínit o backcountry lyžování. Někteří jej řadí mezi adrenalinové sporty, jiní na pomezí mezi běžným během na lyžích a skialpinismem. Backcountry běžky totiž umožňují výlety v náročnějším terénu, ne jen po upravených stopách. Představují jakýsi návrat ke kořenům lyžování. Není proto divu, že se ze severu Evropy rozšiřují i do střední Evropy, Českou republiku nevyjímaje.

První, čeho si všimnete v porovnání s běžnými běžkami, je odlišná šířka lyží. Běžky pro backcountry lyžování jsou širší, robustnější a mívají i ocelové hrany, které vás podrží třeba na přemrzlém sněhu. Počítá se u nich s výlety do přírody, expediční cesty, neupravený terén.

U backcountry běžek je navíc patrné carvingové zakrojení, připomínající tvar sjezdových lyží a toto zakrojení hodně rozhoduje i o určení lyží – užší běžky s šířkou v nejužším místě okolo 5-6 centimetrů umožňují snadno kombinovat neupravený terén i s jízdou ve stopě. Do náročnějšího terénu, kdy například nepočítáte s využíváním běžeckých stop, si vyberte lyže s větším vykrojením. Pokud se budete pohybovat smíšeným terénem - cesta, běžecká stopa i neupravený terén - volte běžky s šířkou středu od 5-6 cm (vejdou se do stopy). Čím náročnější terén, tím větší vykrojení (sidecut) a větší šíře – s širšími lyžemi se nebudete tolik bořit do sněhu a navíc můžete telemarkem sjíždět dolů z kopce.

Lze si vybrat jak modely s běžným typem hladké skluznice, kde se nevyhnete voskování známému z klasických běžek, ale i z modelů se „šupinkami“. Vyznavači skutečně extrémních cest si mohou pořídit na lyže i stoupací pásy jaké mají skialpinisté.

Jedním z kritérií výběru běžek je jejich délka. To u backcountry běžek tolik neplatí, protože se lyže dělí dle váhy lyžaře. Při výběru proto myslete i na to, že na sobě budete mít zimní oblečení a batoh, což může nějaké to kilo k vaší tělesné váze přidat. Pro dlouhé výlety se zpravidla volí lyže delší, naopak kratší lyže oceníte u techničtějších výletů, kde potřebujete více manévrovat – kratší lyže reaguje ochotněji.

Pohybu ve volné přírodě potřebujete i speciální hůlky. U backcountry se počítá i s pohybem v hlubokém sněhu, proto volte hůlky s většími kotoučky. Výhodou jsou hůlky s nastavitelnou délkou. V opačném případě, u neteleskopických hůlek, se doporučuje jejich kratší délka (cca 5-10 cm pod ramena).

A co potřebujete dál? Vázání a boty. Obojí k sobě musí lidově řečeno „pasovat“, na to si dávejte při výběru pozor. V prodejně lyží a doplňků vám určitě poradí, ale hlavně při výběru přes internet si na toto kritérium musíte dávat pozor sami. Z vázání jsou dostupné dvě hlavní normy, a to SNS od firmy Salomon (najdete ji i u značky Botas) a o něco rozšířenější NNN, kterou zastupují značky Alpina, Rottefella, Rossignol a nebo Fischer. Běžní lyžaři si vystačí s automatickým systémem vázání, do náročnějších podmínek a pro zkušenější lyžníky se doporučuje použít systém manuální. Obuv se pro backcountry používá turistického charakteru – boty jsou robustnější, podrží i kotník a je možné je používat jen s odpovídajícím BC vázáním.

S vybavením pro backcountry se můžete oddávat toulkám po české krajině a českých horách. Pro první seznamování s vašimi novými běžkami se hodí výborně například Jizerské hory, v Česku se dá dobře zajezdit i na Šumavě, v Krkonoších a nebo v Beskydech, protože ne všechny trasy jsou zde udržované strojově.

A až si backcountry trochu osaháte a česká kotlina vám bude pro vaše výlety již malá, můžete vyrazit do hor těžšího kalibru a třeba i zabivakovat. Nabízí se například nedaleké Slovensko a nebo místo, kde se backcountry lyžování zrodilo –Skandinávie. Nezapomínejte ale, že se pohybujete v horách a v divoké přírodě, a proto nevyrážejte sami a bez doprovodu zkušenějších lyžařů.