Výlety / Za hranicemi

Makarskou riviéru má většina lidí spojenou s dovolenou a je pro ně synonymem koupání v moři a pohody na plážích. Ano, Makarska je na břehu moře, ale zároveň se nad ní tyčí horský masiv biokovského pohoří. To spadá směrem k moři strmými srázy, jenž vytváří všem letoviskům Makarské riviéry zcela jedinečnou kulisu.

Blízkost pohoří vám dá šanci vymanit se z pouhého válení se na pláži, neboť vám nabídne možnost vyrazit za výlety na kole. Pokud si na dovolenou nevezete svoje, můžete si ho půjčit v některé z půjčoven. Před čím však musíme důrazně upozornit jsou letní teploty, které v pustině Biokova dosahují vysokých hodnot a navíc není kde se před sluncem pořádně schovat (někteří turisté za to již bohužel zaplatili – viz například zpráva zde). V letních měsících tedy tento výlet zvažujte jedině ve spojení s brzce ranním startem a nebo v případně podmračeného počasí, které je pro koupání a vodní radovánky chladné. A úplně ideální je spojení s pozdně letní či podzimní dovolenou, kdy u moře ještě panují příjemné teploty a v horách už podmínky nejsou tak extrémní.

Ačkoliv čísla spojená s výstupem na Sv. Juru vypadají zlověstně, nejde o trasu extrémně náročnou. Stoupání je dlouhé, ale až na pár úseků spíše pozvolnějšího charakteru. Přesto si na výjezd vyhraďte přibližně 3 hodiny, což by měl průměrně trénovaný cyklista zvládnout. Hodí se horské či trekkingové kolo, někteří však vyrážejí i na kolech silničních. Celá trasa je asfaltovaná, místy lépe, místy hůře.

Cestu můžete zahájit z letoviska Makarska, ale pokud bydlíte v jiném letovisku na riviéře, můžete do Makarske bez potíží dojet po asfaltové silnici a nebo podél moře. Z města pak zamíříte směrem na Dubrovník a hned na výjezdu z Makarske odbočíte doleva na obec Srida Sela. Za ní už budete míjet odbočku z hlavní silnice značenou na Park Biokovo a Sv. Jure, kde na vás čeká strážní budka přírodní rezervace. Za vstup do národního parku jako cyklisté zaplatíte 20 kun.

Následuje asi 8 kilometrů k horské restauraci Vrata Biokovo, kterou můžeme doporučit jako ideální místo pro lehké občerstvení. Restaurace je ve výšce necelých 900 metrů, takže tou dobou budete co do převýšení zhruba v půlce cesty. Nenechte se zmást profilem úvodních kilometrů – za restaurací s krásným výhledem na Makarskou riviérou totiž už stoupání tak prudké zdaleka není.

Asfaltová silnice se klikatí krajinou plnou závrtů, škrapů, propastí a dalších krasových útvarů, chvílemi silnice překvapivě i klesá, ale výškové metry pomalu ale jistě naskakují. S nimi se mění i ráz krajiny a vegetační pásma. Na palmy přímořského letoviska i lesy rychle zapomenete, vybaví se vám ale obrázky z podhůří Alp, které následně vystřídá ryze horské prostředí a v závěru nehostinná, měsíční krajina takřka bez vegetace. Na omezené zemědělské využívání krajiny poukazují řídce roztroušené kamenné domy a tu a tam se pasoucí koně nebo krávy. Když budete mít štěstí, možná zahlédnete i divoce žijící muflony nebo kamzíky.

Na vrcholu Sv. Jure, který mimochodem je jen 3 kilometry vzdušnou čarou od pobřeží (!), stojí televizní vysílač. Jeho stavbě musel ustoupit kostelík ze 17. století, který byl přesunut o něco výš a k němuž vždy poslední sobotu v červenci míří pouť stovek věřících. Můžete se k němu vydat po chodníčku okolo vrcholu hory a porozhlédnout se po širokém okolí a do vnitrozemí.

Při cestě dolů dávejte pozor, protože silnice je zpřístupněna mimo cyklistů i automobilům a může se vám tedy stát, že se v některé z ostrých zatáček s autem potkáte. Podobně vás může překvapit také stádo koní či krav, které zastoupí cestu. Třiatřicet kilometrů dlouhou cestu (převážně sjezd) zpět k moři si můžete zpestřit odbočkou na vyhlídku z vrcholu Vošac – odbočka na něj je asi 4 kilometry pod vrcholem. Na vrchol hory se s kolem nedostanete, ale výhled na Makarskou riviéru a ostrovy Brač, Hvar, Korčulu a poloostrov Pelješac za krátké sesednutí určitě stojí. O něco níže se pak můžete také projít po geologické naučné stezce pod Vilovikem. Na stezku, na jejíž projití vám stačí asi 20 minut, upozorňují dřevěné cedule z obou směrů. Seznámit se na ní můžete s některými zajímavými krasovými jevy z bohatství parku Biokovo.

Možností, jak si cestu na vrchol Sv. Jure a nebo z něj protáhnout, je štěrková silnice z obce Saranac. Při cestě z vrcholu se na ní dostanete odbočkou vlevo kousek nad restaurací Vrata Biokova, hodí se však spíše pro horská kola a omezeně pro krosová. Projedete netknutou panenskou přírodou, kterou už dnes v této podobě spatříte málokde, a dostanete se na asfaltovou silnici, kde odbočíte doprava a napojíte se po chvíli na hlavní cestu, která vás zavede až do Makarske.