Články

Význam nutnosti změnit naše značení cyklotras stále narůstá. Vedou k tomu hlavně dva důvody. Prvním je budování dlouhých souvislých  úseků cyklostezek zejména podél řek a budování cyklistických koridorů mimo původně navržené hlavní cyklotras. Druhým pak potřeba proznačit v ČR také mezinárodní EuroVelo trasy, tedy transevropské dálkové cyklotrasy, které by měly území České republiky protnou v nejbližších letech. V současnosti jsou tvořeny dvanácti hlavními trasami s celkovou délkou více 66 tisíc kilometrů, z nichž je v současnosti na 45 tisíc kilometrů již vyznačeno. Trasy EuroVelo jsou vedeny především po existujících či plánovaných regionálních a národních cyklotrasách. Je proto třeba systém značení cyklotras změnit, aby odpovídal současné situaci a požadavkům pro další vývoj

Současný systém značení cyklotras, který byl navržen před třinácti lety, ale přestává korespondovat se skutečným stavem v terénu.

Systém číslování dálkových a regionálních tras (jedno, dvoj a trojciferné) vytvořilo v roce 1997 Centrum dopravního výzkumu. Systém číslovaných cyklotras v ČR byl dosud ve správě Klubu českých turistů, který také přiděloval čtyřciferná čísla novým lokálním trasám. Mezinárodní a nadreginální trasy  mají tak čísla jedno a dvojciferná, regionální trasy trojciferná, lokální pak čtyřciferná. Lokální čtyřciferné cyklotrasy začínaly v každém kraji jiným číslem. Z čísla ale nelze vyčíst kvalitu trasy ani její případné vedení mimo komunikace s motorovou dopravou. Některé jednociferné trasy, jako například CT 1 z Prahy do Brna, dosud nejsou ani propojeny, zatímco jiné trojciferné jsou již v kvalitě cyklostezky (CT 204 – Ohře). Některé trasy jsou ovšem označeny logy (Moravské vinařské trasy, Vltavská) nebo písmeny (Praha, Ostrava).  „V současné době jsou hlavní cyklotrasy vedeny pořád v koridorech, které byly určené v roce 1997, to už není déle udržitelné,“ říká národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek.

Za málo peněz hodně muziky

Reforma číselného označení tras v ČR bude muset proběhnout ve spolupráci s kraji a regiony, které stezky pro cyklisty budují. „Aby bylo možné změnu zrealizovat, musíme jít cestou minimálních nákladů,“ dodal Juraj Flamik z Nadace Partnerství, která ČR zastupuje v Evropské cyklistické federaci (ECF). Investovat do směrového značení další peníze, to si již mnohé regiony nemohou dovolit. „Dále bude třeba vytvořit ucelený metodický pokyn, který zahrne systém značení EuroVelo, národní číselný systém vč. cyklotras označených logem ale také třeba značení pro cyklisty ve městech,“ uvedl dopravní projektant Květoslav Syrový, který se mj. podílí na přípravě legislativních změn pro cyklisty a jejich infrastrukturu.

Karel Markvart, předseda Rady značení KČT, by rád vytvořil pracovní skupinu ze zástupců krajů a regionů, která by o návrzích jednala.

„Kraje se musí držet nějakých standardů, nelze mít jedno číslo cyklotrasy na dvou místech v ČR – to by bylo zmateční,“uvedl. Michal Bíl z úseku geoinformatiky CDV představil na jednání webovou aplikaci VectorMap jako nástroj pro on-line aktualizaci sítě cyklotras v ČR. Cílem aplikace VectorMap je umožnit investorům cyklotras a cyklostezek z regionů nově vytvořené trasy přímo zanášet do mapy ČR a novinky tak zpřístupnit všem tvůrcům map. Michal Bíl vyzval zástupce z regionů k první aktualizaci sítě cyklotras ve VectorMap.

„Musíme reagovat na nové podmínky a tak bych chtěl v tomto roce aktualizovat národní cyklostrategii a předložit ji ke schválení,“ uvedl národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. „Při zpracování nové cyklostrategie  budeme muset spolupracovat hlavně se zástupci regionů a krajů. Právě regiony změny nejvíce zasáhnou,“ dodal Jaroslav Martinek.

Foto:

Připraveno s podklady www.cyklostrategie.cz