Rady / Buď fit na kole

Sednout si na kolo samozřejmě můžete, lehce zaběhat či jinak zaskotačit také, otázkou však je, co to s vámi udělá. Je to taková malá ruská ruleta – jednou to vyjde, jednou ne.  Je totiž klidně možné, zvláště pokud jste mladí a zdraví jedinci, že vás nedočkavé sportování nijak nepoznamená a bez komplikací se doléčíte. V opačném případě, kdy dáte během boje či záhy po něm vyčerpanému organismu kromě další porce antibiotik ještě porci fyzické námahy, může dojít k tomu, že se vám váš „postelový románek“ s příchutí antibiotik řádně protáhne, nebo bude mít tendenci se neustále vracet či s sebou přinese ještě závažnější komplikace. Proč?

Klid jim sluší!

Není žádným tajemstvím, že velká fyzická zátěž přechodně snižuje celkovou obranyschopnost, tento stav může přetrvávat i několik hodin až dní po závodě. Na vlastní kůži to mají vyzkoušené např. maratonští cyklisté a běžci. Proč tedy imunitu, která je již v součinnosti s antibiotiky v řádném zápřahu v boji s nemocí, ještě více zatěžovat a přidělávat ji další práci? Navíc je chybou se domnívat, že podaná antibiotika udělají celou práci za vás. I ta nejmodernější antibiotika potřebují vydatnou podporu vašeho imunitního systému.To, jak rychle se s danou chorobou vypořádáte, velmi záleží i na odezvě imunitního systému. Čím méně bude schopen se bránit, tím omezenější bude účinnost léčby. A tak organismus v jeho práci podpořte a dejte mu čas a prostor k boji. V opačném případě se může stát, že se oslabené tělo stane snadnou kořistí další infekce či recidivy stávající choroby. Léčba si pak vyžádá vzhledem k celkové imunitní kondici delší dobu. Nemoc se vleče a má tendence se vracet.

Rekonvalescence je obdobím zvýšené zranitelnosti

V případě užívání antibiotik vám tedy každý rozumný zdravotník direktivně zavelí, abyste se šetřili, odpočívali, zkrátka poctivě léčili. Onen zdravotník vám zajisté doporučí zachování klidového režimu i v období rekonvalescence. Její délka se odvíjí od charakteru a průběhu choroby, spolehlivým pomocníkem jsou i normalizované hodnoty laboratorních testů. Nejobvyklejší doporučení čítá dva týdny klidovějšího režimu bez velké fyzické námahy. Nicméně dobu rekonvalescence určuje vždy lékař. Během rekonvalescence dochází v těle k jakémusi úklidu po boji a návratu k normálu – normalizuje se množství bílých krvinek (protilátek) a obnovují se populace zdecimovaných spřátelených bakteriálních kmenů na sliznicích, které  antibiotika v zápalu boje zlikvidovala spolu s nepřátelskými bakteriemi. „Odhalené“ povrchy sliznic jsou v této době velmi zranitelné. Alespoň částečně pomoci můžeme užíváním prebiotik a probiotik a potravin na ně bohatých potravin.

Jen se zjevím ve dveřích, už píše recept

Jen málokdo z nás běží s každou rýmičkou k lékaři, tam se obvykle vypravíme až tehdy, přidruží-li se k nachlazení zvýšená teplota či další nepříjemné obtíže.

Rozumný lékař dá běžně se jevící infekci 3 – 4 dny, během kterých se zvýšené teploty doprovázející virovou infekci vrací do normálu. Organismu se znatelně uleví, i když rýma ani kašel ještě ustupovat nemusí. Pakliže však zvýšené teploty přetrvávají i po třech, čtyřech dnech, potíže neustupují a vy se cítíte i nadále pod psa, tehdy se nacházíte v „bodu zlomu“ a návštěvu lékaře byste již neměli odkládat.

Problémem antibiotik je, že účinkují pouze na bakteriální infekce. Na ostatní druhy infekčních onemocnění, jako jsou záněty virové nebo plísňové, nepůsobí. Největší chybou tedy je použít antibiotika tehdy, není-li ověřen bakteriální původ nemoci.

Špatně zvolené úživání antibiotik má pak za následek to, že lidský organismus na tyto léky přestává reagovat. Neuvážené užívání může poškodit střevní mikroflóru, způsobit přecitlivělost na určitou látku či oslabení imunitního systému, které může mít za následek opakované infekční onemocnění. Proto není vhodné podávání antibiotik při příznacích běžného nachlazení, kašle, rýmy, pobolívání v krku a podobně. S příznaky tohoto typu se organismus totiž většinou vypořádá sám a stačí mu pomoci klidem na lůžku, dostatkem tekutin, vitaminem C a dalšími pomocnými léky. Vysokou teplotu případně tlumit antipyretiky.

Pokud váš praktický lékař patří ke zdravotníkům předepisujících antibiotika takříkajíc „ode dveří“, můžete si pro jistotu vyžádat jednoduché pomocné diagnostické vyšetření, pro nějž se vžil zkrácený název CRP (dle proteinu, jehož hodnoty se sledují). V případě, že vám lékař vyšetření odsouhlasí, hradí jej pojišťovna, pokud ne, počítejte s následujícími náklady: zhruba 150 Kč, 1 kapka krve a pár minutami čekání. Samotný test je velice rychlý, i s vyhodnocením zabere několik minut. CRP, neboli C-reaktivní protein je spolehlivým ukazatelem probíhajícího bakteriálního zánětu.

Podle v krvi naměřených hodnot lze velmi rychle a s velkou pravděpodobností rozlišit bakteriální infekci od virové a vyhnout se tak zbytečnému nasazení antibiotik, které vám v případě virové infekce absolutně nepomohou, spíše naopak. Přístroj na testování CRP má přímo v ordinaci již mnoho pediatrů. Bohužel praktických lékařů, kteří do nákupu investovali, je mnohem méně. Testovací sadu lze v současné době také zakoupit, např. přes internet, obsahuje 10 testů a stojí od 800 do 900 Kč.