Rady / Buď fit na kole

Pokud jste muž, máte v případě syndromu karpálního tunelu důvod k radosti. Postihuje totiž třikrát častěji ženy (jako pracovitá žena mám soukromou teorii proč :-). „Karpál“ je ke všemu syndromem vcelku vybíravým a je vysazen zvláště na dámy (pány) ve středním věku mezi 40. až 60. rokem života. Postižena obvykle bývá, vcelku neprakticky, avšak logicky, dominantní ruka. Zřídkakdy jsou postiženy ruce obě. Onemocnění může vzniknout i jako důsledek předešlého poranění zápěstí. Sklony k němu mívají též pacienti s diabetem a některými dalšími chorobami, dále též těhotné a dámy v přechodu.

Jak se projevuje?

Vraťme se však na začátek a podívejme se, jak se syndrom karpálního tunelu vlastně projevuje. Z počátku jsou potíže spíše občasné, přicházejí však i v noci, především nad ránem.  Mezi příznaky patří zhoršená citlivost, pocity mravenčení, brnění, někdy až pálení a posléze také bolesti na zevní palcové straně dlaně, dále v oblasti palce, ukazováku a prostředníku. Což souvisí s příčinou onemocnění; obtíže jsou důsledkem stlačením jednoho z nervů (nervus medianus) ruky v oblasti pod příčným zápěstním vazem. Ono místo se odborně nazývá canalis carpi, neboli karpální tunel či štěrbina. Nervus medianus, laicky řečeno, vede k prvním třem nejšikovnějším prstům – palci, ukazováku a prostředníku.

Místo útlaku nervu a zóna šíření bolesti a necitlivosti

V počátcích nemoci si lze ulevit vytřepáním ruky, postižení též intuitivně spí s rukou ohnutou v zápěstí a často pozorují úlevu při chlazení postižené oblasti. Nemocná ruka však bolí stále častěji. V pozdějších fázích onemocnění lze pozorovat i částečné ochrnutí prstů, necitlivé konečky prstů, ruka je nešikovná a neobratná, jednoduše ztrácí cit.

Cyklisté s tímto syndromem si po ujetí určité vzdálenosti stěžují na špatnou ovladatelnost přehazovačky a nemotornost při brzdění. Jelikož však nejsme vyráběni sériově, přes kopírák, může být intenzita a odlišnost příznaků u každého z nás rozdílná a v průběhu onemocnění může kolísat.

Jak se léčí?

Někteří jedinci se s „karpálem“ na mnoho let sžijí – jezdí na kole, montují, sportují, zkrátka jim mírnější příznaky či velmi houževnatý naturel dovolí, se příliš neomezovat. Dalším méně šťastným nemocným nezbývá nic jiného, než po čase trápení podstoupit operaci, které nutně nemusí předcházet obvykle málo účinná léčba v podobě obstřiků nebo injekční aplikace léků do blízkosti nervu.

A tak se zatím zdá, že jediným účinným nástrojem je kromě prevence operativní řešení potíži, kdy se provede uvolnění utlačovaného nervu (vizte obrázek vpravo). Operace obvykle trvá okolo půl hodiny a provádí se i ambulantně, avšak jako každá operace má i ona svá rizika, nad kterými ale ve většině případů vítězí pozitiva přinášející obnovení hybnosti a citlivosti ruky. Je ale nutné počítat s tím, že syndrom karpálního tunelu bohužel patří mezi onemocnění s tendencí k recidivám.

Prevence onemocnění je v případě, že nejste profesionální šička, švadlena, číšník, grafik nebo úředník kmitající 9 hodin denně s myší, vcelku jednoduchá.

Při jakémkoliv jednostranném zatížení rukou, kdy dochází k déletrvajícímu napětí šlach, dlouhodobé práci s prsty ve „špetce“, pevnému sevřením pěsti a opakujícím se rotacím zápěstí nebo práci vibračními nástroji, se snažte omezovat trvalý tlak a napětí na oblast průběhu nervu. Ruce pravidelně protřepávejte, procvičujte (někomu se osvědčuje tzv. powerball, více např. na www.powerball.cz, i když fyzioterapeuté jej příliš nedoporučují). U výše uvedených profesí je z pohledu syndromu karpálního tunelu prevence stejná, avšak hůře proveditelná.

Při dlouhodobé práci s počítačem je osvědčená např. podložka pod myš s gelovou boulí pod zápěstí a hlavně celkově dobře ergonomicky upravené pracoviště.  Správně nastavený posed zkrátka není důležitý jen při cyklistice! Pro cyklisty je zajímavá také informace, že na trhu jsou i speciální rukavice s využitím tzv. technologie Body Geometry, která by měla eliminovat dráždění nervu.

Čeho se při cyklistice vyvarovat?

Ze zkušenosti je takřka zbytečné říkat „postiženým“ milovníkům cyklistiky, že se mají vyhýbat cyklistice, která není tomuto onemocnění příliš přátelsky nakloněná. Nicméně by se měli alespoň snažit o eliminaci opakovaných otřesů (jízda v terénu) a vyvarovat se též hrubým chybám v technice jízdy a v nastavení posedu (více na ZDE), kdy může docházet k přetížení šlach a vazů na prstech. Mezi takové cyklistické hrubky patří: zalomení zápěstí vzhůru, křečovitého držení řidítek a opírání se celou vahou těla o dlaně.

Dlouhoprsté dámské rukavice Specialized se pyšní technologií Body Geometry šetřící zápěstí.

Není tunel jako tunel

Samozřejmě, že ne každou bolest ruky či zápěstí má na svědomí útlak středního nervu na ruce! Někdy může jít třeba o zánět šlach či banálnější onemocnění.

Syndrom karpálního tunelu vám však nikdo nediagnostikuje pouhým pohledem. Vždy je nutné odborné vyšetření ortopedem, možná spíše neurologem, ten vám provede některé diagnostické testy (Tinnelův test, Phalenův test atd.) a odešle vás na vyšetření EMG, tj. elektromyografii.