Články / O čem se mluví

Dávat pozor na hlídkující policisty a mít připravené peníze na případnou pokutu, nebo slézt z jízdního kola a přes vnitřní centrum je provést. Taková byla až donedávna každodenní praxe více než čtyř stovek lidí, kteří s jízdním kolem zamířili na pěší zónu, jež pokrývá území o rozměrech zhruba 800 x 600 m v centru Brna. Dnes je to už minulost – během posledních dvou dní se tu objevilo nové dopravní značení, které umožní celodenní vjezd na kole bez omezení do všech ulic, s jedinou výjimkou České ulice.

„Zprůjezdnění centra pro cyklisty je velmi důležité, protože umožní cyklistům nabídnout bezpečnou trasou přes centrum a vyhnout se tak nebezpečné jízdě po auty ucpaných ulicích malého městského okruhu,“ komentuje nové opatření náměstek primátora Martin Ander. Jak vzápětí dodává, musí následovat další kroky, především dokončení cyklopruhů na radiálních ulicích směřujících do centra, rozšíření sdílené dopravně zklidněné zóny i do prostoru před hlavní nádraží a další.

Do centra Brna přitom každý den směřují tisíce lidí za prací, nákupy i za zábavou. Pěší zóna tu vznikla už v roce 1953, postupně byla rozšiřována o další ulice v 70. a 90. letech. V minulosti se tu vytvořil sdílený prostor, který společně využívají kromě pěších a cyklistů i vozidla MHD. Kromě dopravní obsluhy a zásobování ve vymezených hodinách sem mohou také vozidla, která mají povolení od úředníků brněnského magistrátu. Největší změna se týká právě cyklistů – ti sem mohli až do nedávné doby zajíždět pouze večer a v noci mezi 17.-9. hodinou. Nově je vjezd pro jízdní kola časově neomezený do celé oblasti pěší zóny, s výjimkou České ulice. Všude je přitom maximální povolená rychlost 20 km/h.

Pochvalu si město vysloužilo i od iniciativ, které zastupují brněnské uživatele jízdních kol. „Vyřešený vjezd do centra významně usnadní život spousty lidí,“ říká Michal Šindelář, jeden z mluvčích sdružení Brno na kole. Jak ale vzápětí dodává, město s otevřením příliš otálelo, navíc je třeba více zapracovat na větším zapojení cyklistické dopravy do městského provozu. „Chybí tu propojení centra a městských částí, město by mělo intenzivně budovat městské cyklotrasy, měnit uliční profil a podporovat tak primárně nemotorovou dopravu,“ přeje si za lidi žijící v Brně Michal Šindelář.

Grafika: Brno na kole

Z dopravního hlediska je pohyb cyklistů v pěších zónách běžný, takové řešení umožňují i dopravní technické předpisy v tuzemsku. Cyklisty do pěších zón bez zvláštních dodatečných omezení vpustila celá řada měst u nás i v zahraničí. Příkladem mohou být města jako Drážďany, Brémy či Vídeň, u nás potom například Praha, Plzeň či Jihlava. „Jde o nízkonákladové opatření, které nevyžaduje žádné zvláštní investice, soužití cyklistů a pěších navíc přes počáteční obavy většinou funguje,“ komentuje to Jaroslav Martinek z Asociace měst pro cyklisty. Pouze v případě vyšších intenzit je podle něj třeba zvážit možné vymezení provozu cyklistů, případně omezit jejich provoz na dobu mimo dopravní špičku.

Případné dopravní nehody mezi cyklisty a chodci jsou vzácnými jevy a jejich následky bývají jen lehké. Pro míchání provozu pěších a cyklistů ve zklidněných městských centrech hovoří zkušenosti z tuzemska i zahraničí: „Vzájemná tolerance roste velmi rychle během několika měsíců po zprovoznění takového opatření,“ doplňuje Martinek. Důležitou roli přitom hrají i kampaně pro vzájemnou ohleduplnost. Berlínská radnice například před několika lety vytvořila postavu Christophora, který je hlavní tváří kampaně pod názvem „Berlin nimmt Rücksicht“ (Berlín bere ohledy).

Brno navíc v centru s cyklisty počítá, nově sem budou moci zajíždět po celý den bez časového omezení. Podle náměstka primátora Martina Andera město připravuje i další kroky: „Připravujeme vytvoření bezpečného prostoru pro cyklisty na radiálách směrem do centra města, připravujeme projekt bikesharingu, který zpřístupní používání kola na krátké a střední vzdálenosti v centru tisícovkám lidí denně,“ vyjmenovává. Brno se podle něj zaměří i na další součásti městské dopravy, jako jsou chystané změny v parkovací politice v centru města, zlevnění předplatných jízdenek na MHD nebo budování odstavných parkovišť P+R, z nichž první vznikne ještě v letošním roce. „Jsem přesvědčen, že tento mix opatření může přispět k výrazné proměně dopravy v Brně,“ uzavírá Martin Ander.

Pokud chcete pomoci s orientací v Brně, najděte si trasu na cyklomapě Brna, kterou má na svém webu právě občanské sdružení Brno na kole.