Výlety

Volba to nebyla náhodná, v Tisu u Blatna již několik let žijí moji rodiče. Ideální místo, kde prožít druhou polovinu života… Pokud se rozhodnete do puntíku následovat mé stopy, doporučuji ubytování a stravu v penzionu U Čapků (www.penzionucapku.cz). Tis jako výchozí bod cyklovyjížďky má jedinou drobnou nevýhodu. Leží totiž na kopci, v nadmořské výšce 620 metrů. Takže se do něj budete muset vracet pokaždé směrem nahoru. A několikakilometrový výšlap na konci cesty může někdy docela bolet.

Pokud bych měl přiblížit svůj - kromě Šumavy a Lužických hor - další oblíbený kraj rozprostírající se zejména v Žihelské a Manětínské pahorkatině, doporučuji shlédnout film Cesta z města. Ten sice asi nepatří do zlatého fondu české kinematografie, ale poezii zdejší krajiny divákovi přibližuje přesně a jedinečně. Ve srovnání se Šumavou je dovolená v kraji Cesty z města jako den a noc. Tedy co se hustoty turistů na čtverečním kilometru týká. Introverti a pohodáři si lepší destinaci nemůžou přát. Zdejší kraj si oblíbili také trempové.

Popis vyjížďky – na Rabštejn, kolem Střely a přes Chyše zpátky

Z Tisu vedla moje první šlápnutí nejdříve na Sklárnu, a sice po cyklostezce č. 2152 a následně č. 351. Osada Sklárna (556 m.n.m.) je dnes známa jako velká škola v přírodě, je tam i autokemp s lanovým centrem. Doporučuji se tu na chvíli zastavit a projít se zrekonstruovanou naučnou stezkou ,Sklárna‘. Celou cestu jsem potkával spousty houbařů s koši plnými hub až přes okraj. Hub bylo tolik, že by se daly sbírat rovnou z cesty. Kolikrát mě lákalo nenechat je tam jen tak a nacpat si je do kapes dresu…

Ze Sklárny jsem pokračoval na Poustky (555 m.n.m.), kde se u Černého rybníka pod Kočičím vrchem nachází rekreační středisko. V Poustkách jsem ze širokých zpevněných lesních cest najel na asfaltku (silnice č. 206 ze Žihle), po které jsem víceméně klesal až padal ke Střele, respektive k Rabštejnu (416 m.n.m. u mostu), až sem stále po cyklostezce č. 351.

Vzpomínám si, že jsme se (asi tak před sto padesáti lety) na základce učili, že Rabštejn je nejmenší město ve střední Evropě čítající 27 obyvatel. Více o Rabštejně včetně krásných fotek zde - www.rabstejnnadstrelou.cz.

Za mostem přes řeku čekalo kilometrové až šestnáctiprocentní stoupání po silnici k zámku. Od zámku jsem se spustil lesem po cyklostezce a červené turistické stezce zpátky ke Střele. U ní jsem se dal doleva, přejel louku a dostal se k nově zrekonstruované turistické lávce (422 m.n.m.). Za lávkou přes řeku jsem se po pár stovkách metrů a přejetí jednoho menšího brodu napojil na asfaltku vedoucí až do Chýší.

Těchto deset kilometrů hlubokým kaňonovitým údolím patřilo k těm nejkouzelnějším momentům celé trasy. Projížděl jsem vesničkami, které byly dlouhé pomalu tak na jedno nadechnutí a vydechnutí (mezi cedulemi). Jablonná, Dvorec, Luby, Poříčí, Číhání, Čichořice. Střela se klikatila lesy chvíli po levé straně a pak zase po pravé. Ospalá typicky česká krajina dala zapomenout na starosti všedního dne.

Jakožto přísný technokrat nejsem sice žádný velký přírodovědec, natož geolog, ale v tomto kraji, a nejen kolem Střely, jsem si nemohl nevšimnout množství břidlicových skal a žulových kamenů tvořících často zajímavé útvary, v několika případech i takzvané viklany.

V Chýších (458 m.n.m.) jsem se opět dostal zpátky do ‚civilizace’. Zde bych doporučil přestávku na občerstvení. V zámecké restauraci a pivovaru, kde vaří vlastní pivo. Když budete mít štěstí, potkáte tu třeba s koly sympatický herecký pár Radek Holub, Barbora Hrzánová, trávící v kraji divadelní prázdniny, nebo slavného žokeje Váňu, který má nedaleko farmu. Z Chýší už je to jen devět kilometrů zpátky do Tisu – po asfaltu a stále do kopce přes Žďárek a Kračín. Celý okruh měří necelých 35 kilometrů.

Já se však dostatečně nenabažil a tak jsem si zopakoval rande se Střelou znovu. Vracel jsem se zpátky až k Rabštejnu, ovšem neodbočil jsem doprava k lávce, nýbrž pokračoval po cyklostezce rovně a do kopce, až jsem se dostal znovu na Poustky. Odbočil jsem doprava k hlavní silnici. Tento kilometr jsem si tedy zopakoval, ale na silnici č. 206 jsem se dal doleva a jel přes Nový Dvůr (580 m.n.m.) na Žihli (448 m.n.m.). Kilometr a půl za Žihlí jsem zatočil u Chvojkovského mlýna doleva opět do terénu na cyklostezku č. 351 a lesem po zpevněné cestě valil přes osadu Ostrovec a kolem rybníka Štikáč. Před Krtským rybníkem jsem odbočil do Krt. Odsud jsem si to zamířil na Blatno (412 m.n.m.) a pak už mě čekalo jen čtyřkilometrové stoupání do Tisu.

Celkově trasa měřila asi 60 kilometrů. V kapse dresu jsem vezl mapu KČT č. 30 – Povodí Střely. A mimochodem, během této vyjížďky jsem stihl projet čtyři kraje – Plzeňský (Tis u Blatna, Rabštejn nad Střelou, Žihle), Karlovarský (Chyše), Středočeský (Krty) a Ústecký (Blatno).

Jak si vyjížďku protáhnout či vylepšit

• Z Rabštejna devět kilometrů na zámek do Manětína, dá se jet i terénem podél Střely.
• Od Krtského rybníka do Jesenice k Velkému rybníku (rekreační oblast).
• Z Blatna kousek po silnici do Malměřic a odsud nahoru lesem až do Tisu, v půli cesty se napojíte na červenou turistickou stezku. Vyhnete se tak nudnému šlapání do kopce po silnici.
• Po turistických stezkách. Například z Tisu až do Rabštejna lze jet po červené turistické stezce, což je pro bikery opravdová libůstka. Zatímco někde se staví za drahé peníze daňových poplatníků nesmyslné rezervace s takzvanými singltreky, nejen tady to je zadarmo a in natura. A o tom přece mountainbiking je, ne?

Tipy na další trasy po okolí

• Okruh Tis, Blatno, Stebenský rybník, Petrohrad, Tobiášův vrch, Bedlno, Kosobody, Jesenice, Krty, Blatno, Tis.
• Tis, Blatno, Jesenice, Rakovník, hrad Křivoklát, a zpět.
• Tis, Blatno, Jesenice, Pláveč, Velká Chmelištná, Všesulov, hrad Krakovec, a zpět.

O těchto výletech ale zase třeba někdy příště…

Zajímavé bikemaratony v navštíveném kraji

• Kralovický maraton (vždy koncem srpna)
• Jesenický Surovec (tradiční zavírál sezony v půli října)

Foto: Martin Bali-Jenčík a Jaroslav Novák