Výlety / Aktuálně

Zajímavý tématický cyklovíkend připravili pro cyklisty v regionu Hranicko. Na kole se zde můžete vydat po stopách využívání vodní a větrné energie, což zde má silnou historii. Jen ve druhé čtvrtině 19. století vyrostlo na Hranicku sto sedm dřevěných větrných mlýnů, které najdete jak v Záhoří, tedy v oblasti jižně od Hranic na pomezí Valašska a Hané, tak v předhůří Oderských vrchů na sever od města. Za jejich vznikem stojí rovnoměrné větry, vhodné vzdušné proudy v podhůří a větších rovinách i nedostatek vodní energie v oblasti Moravské brány a Oderských vrchů.

Většinu z dochovaných mlýnů i místa, kde stály mlýny již zaniklé, si můžete v rámci projektu „Po stopách využívání vodní a větrné energie“ prohlédnout cestou na kole, neboť je spojuje stejnojmenná cyklotrasa. Kromě příjemné projížďky se také dozvíte leccos zajímavého o historii mlynářského řemesla. Třeba i to, komu se říkalo „mlynářský krajánek“.

Více se o cyklotrasách na Hranicku dozvíte v článku Na kole mezi mlýny Hranicka.

Lázně, Červekův mlýn i valašské frgály

Město Hranice leží u řeky Bečvy v prostoru, který je označován jako Moravská brána. Protože je Moravská brána široká jen pár kilometrů ohraničena svahy kopců, sloužila od pradávna jako významná komunikační spojnice Moravy a Slezska, potažmo i Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, podle níž je ostatně pojmenována i jedna z místních cyklostezek. V zajímavém okolí města Hranice se můžete v sedle jízdního kola projet sami a nebo využít některého ze zážitkových balíčků v nabídce Mikroregionu Hranicko.

Ačkoliv je možné strávit jízdami mezi mlýny Hranicka a dalšími zajímavostmi regionu i celý víkend, my jsme zvolili jednodenní poznávací jízdu s bohatým programem. S naší cykloprůvodkyní, která zastupovala pořádající agenturu, jsme se potkali v půl deváté na Šromotově náměstí v Hranicích a po stručném seznámení s trasou přibližně osmdesátikilometrového výletu jsme se vydali směrem do Teplic nad Bečvou. Zde jsou vyhlášené lázně pro pacienty s chorobami srdce a krevního oběhu a mimo jiné také vzácné Zbrašovské aragonitové jeskyně a Hranická propast, nejhlubší propast v České republice. Oba krasové útvary jsou tak pro nás dalším tipem na návštěvu do budoucna.

Dnes jsme se ale vydali po jiných turistických atraktivitách, takže z Teplic nad Bečvou pokračujeme do nedaleké Skaličky k prvnímu ze zachovalých větrných mlýnů na dnešní trase. V Červekově mlýně, který mlel až do roku 1966, nás přivítal sám majitel mlýna a pověděl nám něco o historii tohoto díla. Třeba i to, že mlýn byl postaven začátkem 19. století v nedalekých Dřevohosticích, odkud byl před asi stošedesáti lety převezen do Skaličky.

Malebnou krajinou zvlněného profilu se ze Skaličky vydáváme dále do Hustopečí nad Bečvou, kde se na moment zastavujeme v místním zámku. U dalšího větrného mlýna zastavujeme jen o pár kilometrů dále ve vesnici Poruba a při jízdě proti větru již zcela chápeme, proč zde větrná energie dostávala tolik prostoru. Obědu v nedalekém Palačově se již nemůžeme dočkat. A protože se v Palačově pečou i tradiční valašské frgály, dostáváme možnost je zde i ochutnat.

Vzhůru do kopců za dalšími mlýny

V druhé půli cykloputování po mlýnech Hranicka se naše trasa stáčí k Oderským vrchům. Zpočátku pokračujeme mírně zvlněnou krajinou okolo polomských rybníků a přes obce Bělotín a Nejdek již přijíždíme mezi kopce. Malebnou cestou drobným údolím se boční cestou, která je absolutně bez provozu, dostáváme na okraj vesnice Jindřichov a po táhlým stoupáním vyjíždíme až na hřeben Oderských vrchů. Dřina, ale stojí za to. Pod námi se totiž po levé straně otevírají krásné výhledy na Moravskou bránu i Hostýnské vrchy a Beskydy.

Naším cílem jsou Partutovice, vesnice s bohatou mlynářskou historii, na jejímž okraji stojí Maršálkův větrný mlýn. Ten byl postaven v roce 1837, ale některé jeho díly pocházejí již z mlýna, který zde stával dříve – svědčí o tom letopočet 1783 na jednom z nosných trámů. Mouka se zde mlela do roku 1941 a i dnes je zásluhou rodiny Maršálkových, která jej udržuje, provozuschopný. Jedná se proto o nejzachovalejší mlýn německého typu v České republice.

Po občerstvení a krátkém posezení u mlýna se vydáváme rychlým sjezdem do Stříteže nad Ludinou, kde nás u vodního mlýna Karla Humplíka vítá dokonce Mlynářská kapela. Nejstarší zmínka o tomto mlýně, který je bezesporu hodnotnou technickou památkou, pochází již z roku 1569. Dodnes je v něm zachováno mlýnské kolo a původní mlýnice a prohlédnout si zde můžete také malé muzeum starých mlynářských nástrojů, mlýnků, truhel, nábytku, nadobí, starých novin a dalších předmětů, jež jsou sbírkou majitele mlýna.

Po prohlídce posledního z mlýnů a ochutnávce místních specialit se již se slzou v oku musíme pomalu rozloučit. Hodina pokročila a my se už musíme vydat zpět do Hranic. Do místa startu přijíždíme okolo sedmé hodiny večer. Kupodivu se ale po celodenním putování, které je příjemným spojením pohybu v sedle a celé řady zajímavostí na trase, necítíme ani příliš unaveni. Odměnou za absolvování trasy jsou nám nejen zážitky a dobrý pocit ze sportovního výkonu, ale na závěr dne jsme ještě pasováni do cechu mlynářského a jsou nám předány pasovací listy a pamětní plakety.

Další termín akce s podobným programem je 2. července 2011

Podobná jednodenní akce je v brzké době v plánu ještě jednou, a to první červencovou sobotu. Lze ji ale rozdělit i do dvou dnů. „Záleží i na přání klientů, umíme akci přizpůsobit na míru,“ řekla nám Michaela Škrobánková z Hranické rozvojové agentury, jež za celou akcí stojí. Do budoucna navíc v Hranicích plánují i rozšíření služeb. „Zvažujeme nabízet služby cykloprůvodce pro různé cílové skupiny – cykloturisty, rodiny s dětmi, nebo i vyznavače jízdy na horském kole. Zkrátka tak, aby si každý našel to své,“ nastínila Škrobánková.

Více informací naleznete na stránkách www.hranicko.eu