Rady

Krev je doslova životadárnou tekutinou. Transportuje živiny, stopové prvky, buňky a další látky tam, kde je to potřeba. Přestože se již dlouhá léta vědci pokoušejí vyrobit umělou krev, zatím se zdá být tento cíl nesplnitelným. Právě kvůli nenahraditelnosti červené tělní tekutiny, která tvoří zhruba osm procent hmotnosti lidského těla, je dárcovství krve vskutku ušlechtilým skutkem, který můžete učinit třikrát až čtyřikrát do roka. Standardní odběr krve činí je 450 mililitrů, tedy u průměrných mužů ani ne 10 % celkového objemu krve v těle.

Krev se skládá z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Krevní plazma je v podstatě vodní roztok obsahující 96 % vody, 4 % krevní plasmy proteinů a stopová množství albuminu, faktorů srážení krve, protilátek, hormonů, iontů, ad. Krev je složena z několika typů krvinek a tyto elementy krve tvoří v jejím složení asi 45 %. Červené krvinky (erytrocyty) tvoří převažující buňky v krvi - obsahují hemoglobin a distribuují kyslík. Bílé krvinky (leukocyty) jsou částí imunitního systému a eliminují původce infekcí. Krevní destičky (trombocyty) se uplatňují při srážení krve.

Pro dárce krve platí samozřejmě celá řada opatření a přestože je krev velmi cennou, nemůže ji darovat „kdekdo“. Léčba krví a krevními složkami přináší příjemci transfuze riziko přenosu infekční choroby od dárce krve – proto je kladen důraz nejen na výběr dárců, ale krev je i cíleně a podrobně vyšetřována, mimo jiné na přítomnost známek infekčních chorob (žloutenka, virus HIV, příjice). Rizika pro dárce krve jsou u zdravých lidí nevýznamná, přesto odběrem může být ve vzácných případech poškozen – i dárce se proto podřizuje vyšetření krevního obrazu a preventivní lékařské prohlídce. Dárcem krve může být z hlediska věku osoba ve věku 18 – 60 let.

Odebraná krev je zpracována na řadu přípravků. Navíc na stránkách www.darujkrev.cz se můžete zaregistrovat do databáze dobrovolných dárců krve, připravených poskytnout krev v naléhavých případech, jako je teroristický útok, živelná katastrofa či jiné tragedie. Databázi spravuje Ústav hematologie a krevní transfuze v Praze, který se může v případě potřeby obrátit na dárce zaregistrované v databázi.

Co se děje po odběru krve v těle?

Patříte-li mezi aktivní sportovce, případně i se závodními ambicemi, jistě jste se zamýšleli nad tím, zda a případně jak odběr krve vaše tělo a potažmo sportovní výkon může ovlivnit. Několik hodin po odběru zůstává objem krve ve vašem těle pochopitelně nižší, ale se zachovalým hematokritem (podíl červených krvinek v krvi). Méně krve v těle s sebou nese horší schopnost odpovědi na fyzickou zátěž, protože se do srdce vrací méně krve, je nižší krevní tlak a hrozí točení hlavy až synkopa (mdloba). Proto byste několik hodin po odběru na kolo sedat raději neměli.

Během několika následujících dní si tělo chybějící množství krve znovu dotváří, což napraví i krevní tlak. Nová krev je ale tvořena spíše krevní plazmou (tedy víceméně vodou) než krevními elementy a tudíž klesá hodnota hematokritu – krev je více „naředěná“. Nízká hodnota hematokritu spustí v ledvinách proces vylučování erytropoetinu (EPO), jehož úkolem je nastartovat proces „výroby“ nových červených krvinek. Do té doby se nižší hematokrit může promítnout na vašich sportovních výkonech, které nebudou úplně optimální.

Může trvat až týden, než se začne obnovovat množství červených krvinek v krvi a znovu narůstat hodnota hematokritu. Podle některých studií na téma dárcovství a pohybových aktivit se dostane vaše krev do původního stavu úroveň asi za dva až tři týdny. Z pohledu pravidelně trénujícího a závodícího jedince na tento údaj ale musíte pohlížet trochu jinak: podle některých odborných názorů je totiž dvou- až třítýdenní pokles hematokritu v podstatě jako nemoc. Do tréninku se pak de facto vracíte a může trvat ještě o něco déle, než se dostanete do normálního stavu. Vyčkat na úplné obnovení stavu krve je důležitý například i z hlediska obsahu železa v krvi.

Pokud krev darujete a nebo nad tím uvažujete, nenechte se ale od této záslužné činnosti odradit. Při vhodném plánování vás totiž nemusí dárcovství nijak omezovat ani ve vašich sportovních ambicích.

Věděli jste, že...

• Každý Čech dostane během svého života průměrně 5x krevní transfuzi a 14x lék vyrobený z krve?
• Nejvíce pacientů potřebuje krevní transfuzi v souvislosti s krvácením do zažívacího traktu?
• Na odběry chodí dárci nejčastěji v pátek?
• Nejvíce dárců je ve věkové skupině 25-35 let?
• Poměr mužů a žen mezi dárci je přibližně 2:1?
• První historicky doložené transfuze byly podány ve 2. polovině 17. století (1666-1667) ve Francii a Anglii, brzy poté byly transfuze zakázány pro častá úmrtí.
• Krevní skupiny AB0 systému byly objeveny až na počátku 20. století (1901, K. Landsteiner) a Rh systém byl popsán až v roce 1947?
• Některá náboženství rozdělují složky krve na povolené a zakázané, z nichž druhé jmenované nesmí člen za žádných okolností přijmout, ani jedná-li se o život zachraňující transfuzi?
• Nejvyšší spotřeba krve (více než 15 jednotek) je při akutních operacích cévní a transplantační chirurgie?
• Světový den dárců krve je 14. června?
• Než se může krevní plazma podat pacientům, leží v karanténě po dobu šesti měsíců? Poté se znovu zkontrolují u dárce známky infekcí a teprve pokud jsou výsledky vyšetření v pořádku, je možné plazmu podat jako transfuzi.