Rady

Láska k cyklistice má mnoho podob; od prosté dětské radosti z pohybu, přes ambice amatérských i profesionálních závodníků, po cestovatelskou vášeň či životní náklonnost ke sportům v přírodě. Další podobou „cyklopartnerství“ může být vztah ryze rozumový a praktický, kdy je kolo každodenním pomocníkem – nosičem nákupů, dopravním prostředkem či asistentem při venčení neunavitelného psa. Ať již je naše náklonnost a důvod k ježdění jakýkoliv, jakýmsi vedlejším produktem tohoto vztahu je skutečnost, že velmi účinně předcházíme jedné z nejrozšířenějších civilizačních chorob bohatšího, tzv. západního světa (osteoporózou je postiženo až 8 % obyvatelstva!).

Osteoporóza nebolí

Osteoporóza je zpočátku tichá nemoc; nebolí, nepálí a zpravidla neomezuje hybnost. Tedy v případě, že na sebe již neupozornila zlomeninou křehké kosti. Osteoporóza je totiž metabolické onemocnění kostí, při němž dochází k postupnému řídnutí kostní hmoty. Přesně řečeno k razantnímu úbytku minerálů, zejména vápníku. V kostech se vytvářejí jakési póry, kosti jsou křehké, snadno se lámou, a to i po nekomplikovaných pádech či dokonce při běžném zatížení.

Příčiny osteoporózy jsou různé, a také se obvykle různě kombinují. Mezi hlavní příčiny, jež nelze příliš ovlivnit, patří: genetická predispozice, ženské pohlaví (ohroženy jsou zvláště dámy v menopauze), bíla rasa a pokročilý věk.

Velice účinnou prevencí je v tomto případě celoživotní dostatek pohybu, zdravá strava s vyváženým příjmem vápníku (pozor na správný poměr s hořčíkem, tj. Ca : Mg = 2 : 1) a vitaminu D, zvláště v období růstu. Na kosterní systém pak negativně působí přemíra alkoholu, kouření, nápoje klového typu s obsahem fosforu a s největší pravděpodobností také nadbytek bílkovin ve stravě.

Jaký je vztah mezi pohybem a ukládáním vápníku v kostech?

Pokud ve 40 letech začnete zobat pilule vápníku s představou, že vás toto opatření do budoucna zásadně ochrání před křehkými kostmi, jste vedle. Rozhodující období pro ukládání vápníku a dalších minerálů do kostního základu (tzv. proces mineralizace) probíhá v období růstu. Pomyslného vrcholu tohoto procesu dosáhneme zhruba ve 22 letech. Poté nastává období stacionární, kdy se uložené množství nezvětšuje ani nezmenšuje. Toto období trvá asi do 30 let věku. Poté to s námi jde pomalinku či rychleji z kopce, množství vápníku se postupně snižuje, tento jev je však naprosto fyziologický. Patologický začne být tehdy, je-li úbytek rychlejší, razantnější a přestane odpovídat průměru zdravé populace.

A jelikož je náš organismus inteligentní, má tendenci se zbavovat a zanedbávat v péči to, co není využíváno. A tak podobně, jako ochabují nepoužívané svaly, tak se i líné kosti zbavují své „tíhy“. Bez pravidelného pohybu v nich dochází ke zvýšenému odbourávání vápníku a některých dalších minerálů.

Zato dostatek pohybu a tedy i cyklistiky, zlepšuje prokrvení kostní tkáně a pozitivně působí na stavbu kostí. 

Cyklistika jako prevence

Při lehčích formách onemocnění vám lékař doporučí aktivní bezpečný pohyb. Číslem jedna bývá sice chůze a plavání, nicméně i cyklistika může nabídnout své nepopiratelné přednosti. Zvláště pak tu, že při jízdě na kole nezatěžujeme velké klouby (kolena, kyčle), které patří mezi hlavní oblíbence této zákeřné nemoci.

Pro pacienty s osteoporózou jsou naopak naprosto nevhodné sporty, kdy dochází k celkovému zatěžování skeletu, vyvarovat by se měli i velkých otřesů, poskoků a tvrdých dopadů. Dále i zvedání těžkých břemen a prudkých pohybů. Jediným větším úskalím jízdy na kole je možnost pádu, a proto pečlivě volte terén a délku trasy, a to i s ohledem na možné opakované otřesy. Také pamatujte na to, že únava a vyčerpání snižují pozornost, koncentraci a dokonce i koordinaci pohybů, a tak mnohonásobně zvyšují riziko pádu. Nejen my, ale i kolo by mělo být v co nejlepší kondici. Musí být v perfektním technickém stavu, rám kola i nastavení posedu by vám mělo být šité na míru. Dále velmi doporučuji raději nejezdit s tzv. nášlapy a nestydět se za reflexní prvky na oblečení či přímo za reflexní vestu.