Články / O čem se mluví

Dřevěné kolo české výroby Samorost 29

Dřevěné kolo české výroby Samorost 29

Začátkem podzimu se k nám dostalo do testu netradiční kolo vyrobené ze dřeva. Bývaly doby, kdy to byl ale jediný možný materiál pro stavbu bicyklů, tak proč se mu bránit? Jak si vedlo dřevěné kolo Samorost 29 v testu kolegů z MTBS.cz?

 

Dnešní doba je plná nejnovějších technologií, které využívají pokrokové možnosti zpracování kovových i uhlíkových materiálů. Naprosto jsme si již zvykli na to, že se top modely staví zpravidla na ručně vyráběných karbonových rámech a že mainstreamu vládnou líbivě tvarované slitiny hliníku. Ale materiálů pro výrobu kvalitních rámů je přitom vícero. Špičkovou alternativou, kterou nabízí hrstka firem na světě, je například titan, který je poměrně obtížné svařovat, nebo naopak ocel, kterou si s trochou nadsázky svaří každý sám v garáži.

Existuje však jeden materiál, který se i přes svou dostupnost při stavbě kol příliš nepoužívá, ačkoliv jeho vlastnosti nejsou vůbec zlé a přitom historie pamatuje dobu, kdy byl základním stavebním materiálem nejenom pro domy a auta, ale také kola. Tím materiálem je samozřejmě dřevo, jeden ze základních obnovitelných přírodních zdrojů.

 

V dnešní době se dá nalézt pár firem, které se dřevem jako stavebním materiálem v cyklistice pracují. Nejde jenom o dětská kola a odrážedla, ale také o dospělácké mašiny. Forem dřeva, které se pro stavbu kol využívají, je mnoho. Různými překližkami počínaje až po originální bambusové tyčky lepené do spojek. Samorost na to jde ovšem velice sofistikovaně. Základem je přesně navržený tvar rámu, který je dosažen slepením dokonale tvarově opracovaných lamel, které jsou navrženy podle toho, pro jak velkého a těžkého člověka má být rám postaven.

Podíváte-li se na tvarování Samorost rámu, musíte konstatovat, že je velice podobný karbonovým monokokům. Plynulé náběhy a napojení jednotlivých "trubek" nebo vnitřní vedení ovládacích bovdenů prostě tak nějak automaticky berete za samozřejmost. Důležitým prvkem na rámu jsou místa, kde dochází ke styku s kovovými komponenty. Jsou to zejména hlavovka, středové složení a zadní patky. Ve všech případech je zde do rámu vlepen alu element, opatřený standardními připojovacími rozměry pro hlavové či středové složení.

 

Zadní patky, které si mimochodem Samorost sám navrhuje a vyrábí, jsou pochopitelně modulární. Do rámu tak lze upnout jak běžný rychloupínák, tak pevnou osu 142x12, ale také specifické náby, jako je např. německý Rohloff. Díky přerušeným vzpěrám zadní stavby není problém využít také řemenový pohon, který byl spolu s Rohloffem osazený na jednom z dvojice kol, která jsme měli k dispozici.

Rámy jsou stavěny z evropských dřevin. V našem případě šlo o akát a jeřabinu. Specifické je rovněž jejich barvení, kdy je možné vyrobit buď jednobarevný rám, nebo zkombinovat světlé a tmavé lamely a vytvořit dvoubarevnou verzi. Samotný rám je lepen z přesně nařezaných lamel, následně broušen a lakován. Neměl by mu tak vadit ani dlouhodobý účinek vody, bláta nebo sněhu. Zajímavým detailem je pak logo na hlavové trubce. To je totiž generováno speciálním grafickým programem, který zaručí, že bude unikátní pro každý vyrobený rám.

 

Vlastní technologie výroby rámu Samorost je značně náročná, a jelikož staví na poměrně zásadním knowhow, neměli jsme možnost spatřit detailně, co je uvnitř rámu. Ten je totiž dutý s průběžně se měnící tloušťkou stěny. Stavba samorostu je strikně zakázková. Nejenom že je možné volit geometrii a velikost rámu, ale podle hmotnosti zákazníka lze upravit také vlastnosti rámu, tloušku jeho trubek a potažmo tak i celkovou hmotnost samotného rámu, která se pohybuje od cca 1700 do 2500 g.

Ruční práce a originalita, která je vtisknuta do každého z vyrobených rámů, něco stojí. V tomto případě je cena za rám stanovena na 41 000,- Kč, přičemž si můžete být téměř jistí, že ve vašem okolí se druhý takový rám neobjeví. Ročně totiž v Samorostu produkují maximálně deset těchto rámů.

Foto: Petr Bureš

%pagebrak(Dřevo v praxi)%

Sedlat dřevěný bike, to není nic běžného. Většina lidí se na dřevo jako stavební materiál kola dívá skepticky. Automaticky si říkáte, vydrží to? Nebude to příliš těžké? Nebude to pod vámi vrzat? No já nevím ... nezadřu si na tom třísku? ...

 

Ohledně třísek jsou obavy zcela bezpředmětné. Povrchová úprava rámu nedává žádný prostor pro to, abyste se třísek z rámu měli obávat. Zajímavý je také zvukový projev kola při jízdě. Jestliže karbon a obzvlášť některé jeho monokokové rámy s velkými plochami a výdutěmi občas jakoby dutě zaševelí, dřevo je v tomto ohledu zcela tiché a jakékoliv zvuky známé třeba ze skřípějících dřevěných schodišť v tomto případě neuslyšíte.

Masivní profil středu i spodních řetězových vzpěr zadní stavby mají vliv na vysokou tuhost rámu. Boční torzní tuhost rámu je skutečně maximální a mnohé konvenční rámy by měly ve srovnání s tímto lecos dohánět. Mírně menší a kratší rám, než který bychom preferovali pro závodní použití, je daní dostupného vzorku, který jsme měli k dispozici. Hodnotit geometrii, kterou výrobce v podstatě ve všech případech staví svým zákazníkům na zakázku, proto nebudeme.

 

Zajímal nás tak zejména pocit z chováni kola jako celku. Sedlat dřevěný Samorost je totiž opravdu hodně o pocitech a emocích s nimi souvisejícími. Dá se očekávat, že zákazníkem této firmy nebudou začínající bikeři ani mladí závodníci, ale spíše nadšenci a hobby senioři, kteří neprahnou za každou cenu po super nízké hmotnosti, ale preferují jiné přidané hodnoty, které může dřevěný rám poskytnout.

Ale pojďme se vrátit zpět k jízdním pocitům. Specifikace s Rohloffem, kterou jsme měli k dispozici na ježděném testbiku, do značné míry vylučuje akční závodní akcelerace, protože aby byla nába schopná přeřadit, musíte přeci jenom výrazně, alespoň na okamžik, omezit tah klik. To je ale malinko škoda, protože kolo má v genech výborné spurtérské schopnosti. Nekroutí se, ani nijak nevibruje při rychlém sprintu a krom vidlice tak zbytečně neubírá žádnou vaši energii.

Tlumení vibrací sice není na takové úrovni jako u závodních karbonových speciálů, jako jsou např. Cannondale FSi apod., které mají pro tyto účely speciálně zeslabené horní vzpěry zadní stavby, nicméně celkově rám působí kompaktně a houževnatě, přesně tak, jak byste od dřeva očekávali.

 

Závěrečný verdikt

Samorost, to není jen náhodný dřevěný útvar hodící se jako okrasa vašeho obydlí, ale je to také specifický typ člověka, který se vyznačuje tím, že je svůj a od většiny ostatních se něčím výrazněji odlišuje. Podobné je to i s tímto kolem, které je na první pohled svou stavbou stejné jako všechna ostatní, nicméně materiál a způsob jeho výroby je zcela unikátní.

Nelze říci, že jsou jeho vlastnosti stejné, nebo alespoň obdobné jako u podobně drahé konkurence, nicméně emoce, které jdou ruku v ruce s ním, jsou jedinečné. O žádném jiném rámu totiž nemůžete říct, že vyrostl v lese a že když vás omrzí, tak ho prostě jen šoupnete do kamen a spálíte ho.

Samorost nabízí jiný pohled na cyklistiku a nelze ho srovnávat jen tak s tím, na co jste zvyklí od běžných kol. Jízda na něm je prostě pocitově jiná. V lese jakoby se za vámi i stromy ohlížely a šuškaly si něco v tom smyslu "ahoj kamaráde, ať ti to parádně fičí"...

 

Celý test čtěte na stránkách MTBS.cz. Fotogalerii najdete zde. A pokud vás zaujaly dřevěné rámy, tak se o nich více můžete dozvědět na stránkách firmy www.samorost.eu.

Foto: Petr Bureš

21.10.2014 - O čem se mluví - autor: Petr Bureš - 14874x

Související články

  1. Test cyklistických přileb pro dospělé
  2. Test horského kola Maxbike s elektropohonem EVBike
  3. Anglické elektrokolo Wisper 905 Classic - recenze
  4. Cyklokrosový Giant TCX obrazem
  5. Ghost ERT 9000 obrazem
  6. GT Force Carbon Pro obrazem
  7. Marin Mount Vision 5.7 obrazem
  8. Specialized Epic Comp obrazem
  9. Kona Coilair Deluxe obrazem
  10. Specialized Epic S-Works '09

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Reklama