Články

Jan Kopka, extrémní biker, propagátor sněžných kol a také organizátor extrémního vytrvaleckého závodu Craft 1000 Miles se po dvou letech znovu vrátil na závodní tratě. Ke startu si zvolil finský závod Rovaniemi 150, který při své první účasti suverénně vyhrál.

„Po více jak dvou letech pouhého organizování jak zimních snow-bikovych akcí, tak letního závodu 1000 miles už mě dost svrběly nohy a musel jsem opět vyrazit za vlastním dobrodružstvím i když jen malinkým. Tenhle nový závod na polárním kruhu není tak časově náročný, a tak jsem ho dokázal vtěsnat mezi snow-bikové campy v tuzemsku a laponské arktické expedice,“ uvedl ke své cestě za závodem do Laponska Jan Kopka.

"Ta svoboda, kterou uprostřed přírody zažívám, stojí za to" - Jan Kopka

Český dobrodruh už zažil leccos. A ačkoliv se sněžným kolem už má bohaté zkušenosti, vůbec nevěděl, co od druhého ročníku Rovaniemi 150 čekat. "Trasa vedla z větší části mimo oficiální cesty pro skůtry, jindy po letních cestách a občas jsem v mapě nenašel cestu žádnou," neskrýval určitou míru obav Jan Kopka. Oněch 150 kilometrů totiž pro někoho jako je on není mnoho. Ale pokud by se měl v hlubokém sněhu brodit s kolem pěšky, bylo by to až dost. Vrásky na čele přidávalo českému závodníkovi i počasí. "Před startem bylo jen kolem nuly, což je pro nás málo. Potřebujeme mít tak 10 až 15 stupňů pod nulou. Při teplotách kolem nuly se totiž spotíte, oblečení to neudýchá a pak kvůli vlhkosti na těle začnete mrznout," vysvětloval Jan Kopka, který se do městečka Rovaniemi vydal už tři dny před startem. Užíval si tréninkových vyjížděk a psychického odpočinku, který mu dodávala čistá a zasněžená krajina.

Počasí nebylo pro Jana Kopku ideální ani v den startu. "Vysoká vlhkost, zataženo, nula stupňů a začalo sněžit. Okamžitě jsem byl propocený. Člověk pak jede celý závod v mokrých věcech, které nepříjemně chladí a nebo mrznou," vypráví Jan Kopka. Na start šel s vyčkávací taktikou. Od ředitele závodu věděl, že jeho přítomnost dráždila mnoho domácích závodníků, kteří se na něj chystali a jeho skalp by pro ně hodně znamenal. "Já jsem přitom přijel hlavně kvůli sobě, kvůli očistné kůře uprostřed nádherné přírody, zapomenout na problémy a užít si to," usmívá se český biker.

Hned po startu ale Jan Kopka situaci přehodnotil a i kvůli počasí nasadil ostré tempo. "Mělo to víc důvodů. Některé cesty byly na hranici sjízdnosti a mohl je projet první a pak už nikdo. Navíc sněžení nás mohlo časem zastavit, takže každý kilometr k dobru se hodil," vysvětluje Jan Kopka, který už od 11. km jel na čele sám. Svým tempem pak pokračoval dál, a to i přesto, že na některých úsecích díky stopě, kterou projel, jeli ostatní naopak s třetinovým úsilím. "Naštěstí ale nepřišly žádné krize, cítil jsem se skvěle. Podařilo se mi navyšovat náskok a vydržet až do cíle," pochvaloval si "Jéňa", který do cíle dojel jako první po 17 hodinách a 17 minutách. A sedmnáctka je zdá se pro Jana Kopku šťastné číslo - do cíle totiž dojel v neděli 17.2. ve 2 hodiny a 17 minut ráno. Důležité pro něj ale je, že si závod vedoucí nádhernými oblastmi s arktickou zasněženou krajinou užil. "Všichni jsme si sáhli na dno, ale poznal jsem mnoho zajímavých a přátelských lidí a opět prožil jedno malé dobrodružství," uzavřel Jan Kopka.

Více info najdete na www.jankopka.cz

Foto: archiv Jana Kopky