Rady

Zatímco naše děti dokážou i se zvýšenou teplotou řádit jako čerti, my dospělí se cítíme už při teplotách přesahujících 37,5 °C podobně jako po 100 km v Dolomitech: končetiny máme těžké, tělo unavené. A právě v takových okamžicích saháme po některém z volně prodejných léků například s obsahem paracetamolu, kyseliny acetylsalicylové nebo ibuprofenu. Tedy látek, které účinně sníží zvýšenou tělesnou teplotu (tj. teplota od 37 do 38 °C) i horečku (hodnoty nad 38 °C). Ale pozor, dle moderní medicíny nelze považovat samotnou horečku za nemoc, ale pouze za jeden z jejich příznaků. Mnoho směrů alternativní medicíny, ale i některé seriozní lékařské výzkumy poukazují na fakt, že teplota (možná i horečka) patří mezi významné pomocníky v boji s danou nemocí.

Obvyklé léky snižující zvýšenou teplotu

• Paracetamol (obsažený např. v Paralenu, Panadolu, Coldrexu) účinkuje proti bolestem a snižuje zvýšenou tělesnou teplotu, nicméně nedisponuje protizánětlivými účinky. Ale pozor: paracetamol je v kombinaci s alkoholem (i malým množstvím) velmi toxický pro játra!
• Kyselina acetylsalicylová (obsažená např. v Aspirinu, Acylpyrinu, Anopyrinu) působí protizánětlivě, užívá k léčbě slabších až středních bolestí a také při snižovaní horečky. Léky s obsahem této kyseliny nejsou absolutně vhodné pro děti a nesmí je užívat lidé s poruchou srážlivosti krve. Nevhodné jsou i pro osoby s „citlivým“ či nemocným žaludkem.
• Ibuprofenum (obsažené např. v Apo-Ibuprofenu, Brufenu, Ibalginu, Nurofenu) působí především proti zánětům, bolesti a také snižuje horečku. Ibuprofenum může dráždit žaludek.

Naprostá většina volně prodejných léků má své kontraindikace. Výše zmíněné patří mezi nejčastější pro daný lék. Vždy je tedy nutné číst příbalový letáček a v případě jakéhokoliv chronického onemocnění konzultovat užívání s lékařem.

Teplota – zbraň hromadného ničení

Naprosto nejčastějšími příčinami zvýšených tělesných teplot jsou bakteriální nebo virové infekce. Jedním z obranných mechanismů je při těchto infekcích i tvorba tzv. pyrogenů, tyto látky pak působí v mozku, který „vyhecují“ k tomu, aby dal pokyn ke zvýšení tělesné teploty. Proč? Je to jednoduché; pravě zvýšená teplota pomáhá ničit nežádoucí viry a bakterie – kupříkladu v případě virů prokazatelně brání jejich replikaci. 

Samozřejmě existují i další onemocnění, které nejsou infekčního původu (např. infarkt myokardu, lymfomy), u nichž zatím není ve většině případů jasné, jaký má zvýšená tělesná teplota význam. 

Snižovat či nesnižovat?

Zatímco v druhé polovině minulého století bylo většinovým trendem horečku pomocí medikamentů ihned srážet, nyní vám celá řada praktických lékařů doporučí 2 – 3 dny s podáním léků na teplotu počkat, a to i u dětí (s výjimkou kojenců, malých batolat a jedinců s některými chronickými onemocněními) – samozřejmě v případě, že horečka nepřesahuje 38,5 °C. V roce 2000 byl dokonce v odborném lékařském časopise JAMA (Česká verze časopisu Americké lékařské společnosti) publikovaný článek, který poukazoval na opodstatněné domněnky naznačující, že užívání léků ke snížení teploty může zhoršit průběh např. zánětů horních cest dýchacích či chřipky.

Další odborný text zveřejněný v americkém lékařském časopisu Pharmacotherapy uvádí, že léky na snížení teploty s velkou pravděpodobností prodlužují dobu onemocnění chřipky typu A. Čím více tablet pacient spolyká, tím se doba onemocnění prodlužuje. Nicméně autoři obou textů zdůrazňují, že získané informace je zapotřebí dále ověřovat.

Horečnatá úskalí

I přes všechna již obecně známá pozitiva, která s sebou zvýšená teplota až horečka přináší, je nutné zmínit, že při vysokých horečkách přes 38,5 – 39 °C a teplotách přetrvávajících více dní (přes 3 dny a dále) mají medikamenty na snížení teploty stále své místo, což zdůrazňují zejména pediatři a lékaři pečující o seniory a pacienty s nejrůznějšími chronickými onemocněními (např. kardiovaskulární onemocnění). V takových případech by měly být léky na teplotu podávány v pravidelných intervalech a přiměřených dávkách, aby nedocházelo k opakovanému velkému kolísání teplot.

A nakonec jeden praktický postřeh ze života; každá nemoc si vyžaduje klid, chřipky i podobné infekční choroby klid na lůžku – k obojímu nás teplota spolehlivě donutí – avšak srazíme-li ji, máme tendenci vyskočit z postele a být opět aktivní. Nedej bože sportovně aktivní! Jenže ač se tak příliš necítíme, jsme stále nemocní! Nevyřešili jsme totiž příčinu, ale pouze potlačili její nejvýraznější symptom.

A tak, milý cyklisté, chcete-li v případě nějaké té podzimní virózy opět brzy usednout do sedla, nebo si jít alespoň zaběhat či zaplavat, nebraňte tělu v jeho boji s nemocí a nechte ať se chvíli (v kontextu předešlého textu) snaží zjednat si pořádek bez pomoci léků na teplotu.