Články

Kdo se pozorně díval při svých toulkách halami na nedávném veletrhu Bike Brno, jistě si nemohl nevšimnout expozice Superior. Ten každoročně dokázal přitáhnout pozornost, vzpomeňme třeba na prezentaci titanového modelu. Superior rozhodně není značkou, která by sázela na uniformitu nebo konvečnost. To potvrdil i letos, když představil svůj koncept e-biku pro mladé. My jsme pátrali po jeho zrodu...

V rozhovoru vám nyní představíme čtyřiadvacetiletého Vojtěcha Sojku, absolventa Fakulty strojního inženýrství VUT oboru průmyslový design ve strojírenství, který je autorem konceptu kola. V minulosti uspěl již v několika designových soutěžích, ale jako svůj zatím největší úspěch označuje právě tento e-bike. "Získal jsem za něj cenu děkana, kolo bylo na obálce časopisu VUT, relativně velká citace proběhla v zahraničních médiích a snad i na výstavě v Brně docela zaujalo," řekl Vojtěch Sojka, který je sám vášnivým cyklistou.

První otázka je nasnadě - proč vůbec takové kolo vzniklo?
Koncept vznikal jako má diplomová práce na průmyslovém designu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Zároveň však přímo "na objednávku" Superioru.

Jaké jste měl zadání?
Zadání bylo navrhnout elektrokolo pro mladší generaci zákazníků – současný trh elektrokola pojímá spíše jako jakousi pomůcku pro starší, nemocné nebo jinak znevýhodněné jezdce. Obrovský potenciál však spočívá i v mladých lidech, kteří si elektrokolo zvolí například jako dopravní prostředek na cestu do práce, protože se chtějí alespoň trochu protáhnout, ale nemohou si například dovolit se příliš zpotit. Důležitým požadavkem Superioru bylo také použití ozubeného řemene a nábojové převodovky – pro městské použití je to podle mého názoru ideální kombinace.

Jak dlouho jste na něm pracoval?
Vývoj trval zhruba rok – od prvotní analýzy trhu přes skicování, vytvoření několika 3D modelů alternativních verzí, závěrečného dolaďování detailů až k výrobě samotného modelu.

V dnešní době musí být těžké přijít s něčím novým, kde jste bral inspiraci Vy?
Nejspíš se nedá jmenovat jedna konkrétní věc. Samozřejmě důležitou inspirací jsou snad všichni výrobci kol a jejich komponentů, které se snažím neustále studovat a mít tak přehled. Zdrojů inspirace je ale mnoho – snažím se sledovat dění ve všech oblastech produktového designu, ale také grafiky, módy, architektury, atd. Zdánlivě nesmyslná věc v jedné oblasti může perfektně fungovat jinde, takže je důležité mít oči otevřené.

Chybí zadní vzpěry, což je netradiční, může to v reálu fungovat?
Vzpěry chybí primárně kvůli použití řemene, který se nedá rozpojit, absence sedlových vzpěr tak výrazně zjednodušuje jeho instalaci. Na první pohled se takové řešení může zdát málo pevné, ovšem například Cannondale a Cube na některých konceptech předvedli toto řešení se vzpěrou dokonce jen na jedné straně, takže není třeba se jej bát. Řetězové vzpěry se musí adekvátně nadimenzovat, což přidá nějaké gramy, ale vzhledem k váze elektrokol je to nepodstatné, mnohem důležitější je nešetřit například na zapletených kolech, kde se váhový rozdíl projevuje mnohem výrazněji.

V jaké fázi se do toho vložil Superior?
Se Superiorem jsme konzultovali samotnou koncepci celého kola. V další fázi projektu pak přišlo skicování a poté co jsme společně vybrali favorita bylo třeba, abych vymodeloval množství jednotlivých dílů, kde už se dají lépe ověřovat celkové proporce, geometrie rámu atd. Superior mi pak poskytl část materiálu na výrobu modelu a celek poté také nalakoval. Celkově však byl návrh v mé režii, vývoj probíhal formou diskuze a nebyl jsem tlačen do žádných zbytečných ústupků ze strany designu.

Půjde váš koncept do výroby?
To je spíše otázka na produktové manažery Superioru. Uvést jej do výroby určitě nebude levná záležitost a alespoň podle mě má smysl jej nenabízet jen v rámci ČR, ale na celém evropském trhu. Nicméně jsem přesvědčený, že pokud se produkt dotáhne po všech stránkách, má velkou šanci uspět i globálně.

V čem je Superior e-bike výjimečný?
Vyzdvihnul bych zejména řešení představce s řídítky, který svým průměrem navazuje na hlavovou partii a celek tak působí čistěji než u klasického řešení. Věřím, že tento detail se neztratí – není to konstrukčně tolik náročné jako třeba nedávné koncepty integrovaných představců Mondrakeru a Looku a celé kolo tak působí daleko kompaktněji. Také mám radost z integrace baterie do spodní rámové trubky a umístění motoru s přímým náhonem osy klik přímo do středové trubky. Těžiště je tak posunuto do středu kola a výrazně níže, než je u současných e-biků zvykem – to je jejich velký handicap, který velmi znepříjemňuje uživatelům život.

Foto: Tomáš Gladiš, archiv Vojtěcha Sojky