Výlety / V Česku

Všechny hory jsou krásné, ale Krkonoše jsou srdcová záležitost. Jsou jediným českým pohořím, které se může v některých oblastech pochlubit ryze vysokohorským rázem. Najdete tu horské louky, skalnaté hřebeny, hluboká údolí, chráněnou květenu. A k tomu všemu samozřejmě mnoho turistických cílů. S cyklistikou je to v centrálních Krkonoších ale poněkud problematické a na území Krkonošského národního parku (KRNAP) nemůžete vyrazit na kole kamkoliv si zamanete. Některá zajímavá místa jsou cyklistům v Krkonoších zapovězena úplně, na jiná se dostat dá s určitým omezením a některé cesty KRNAP nedávno legalizoval. Pro více informací čtěte článek V Krkonoších přibudou cyklotrasy.

Pohled na Modrý důl a Sněžku

Když zapátráte ve statistikách, dozvíte se, že i kvůli přírodním krásám míří do nejvyššího českého pohoří ročně přibližně deset miliónů turistů a cykloturistů. Není bez zajímavosti, že toto číslo řadí Krkonoše mezi nejnavštěvovanější národní parky světa. Ale zpět k podmínkám pro cyklistiku v Krkonoších. Správa KRNAPu umožňuje cyklistům využívat mimo veřejné komunikace jen vyznačené cyklotrasy, které poznáte podle dřevěných směrovek se symbolem kola a číslem cyklotrasy. Celkem jde o 27 základních cyklotras a mnoho dalších variant, všeho všudy je cyklistům k dispozici více než 400 kilometrů.

Trasy jsou vedeny převážně turisticky zajímavými oblastmi III. zóny národního parku. Hlavní trasa spojuje Harrachov a Žacléř a měří 71 kilometrů, další trasy tvoří systém okružních a cílových tras vedoucích na zajímavá místa Krkonoš. KRNAP v minulých letech zpřístupnil cyklistům některé dosud zapovězené cesty a mezi tyto trasy tzv. "se zvláštním režimem" je zařazena trasa z Vrbatovy boudy na Labskou boudu, z Výrovky na Luční boudu a z Pomezních Bud na Jelenku. Navíc bylo pro cyklisty připraveno 9 tzv. „dlouhých sjezdů“. Smyslem těchto sjezdů je nechat se lanovkou nebo cyklobusem vyvést co nejvýše a poté pouze pohodlně sjíždět zajímavými partiemi hor a užívat si výhledů a krásné přírody bez namáhavého šlapání. Tyto trasy jsou vhodné pro rodiny s dětmi a nenáročné turisty. Přehled o cyklotrasách v KRNAP najdete na stránkách www.krnap.cz.

Ze Žacléře do Harrachova

Jak už bylo zmíněno výše, hlavní cyklotrasou je Jizersko-Krkonošská magistrála spojující Harrachov a Žacléř. Magistrála měří 71 kilometrů a vznikla jako trasa pro běžkaře. Protože ale vede po asfaltových cestách a cyklostezkách, lze ji projet i na kole. Zvládnout tuto porci je ale díky převýšení slušný sportovní výkon. Navíc se dá projet i s drobnými obměnami a odbočkami k dalším zajímavým cílům, což z uvedené trasy vytvoří dvou i třídenní výživný přejezd Krkonoš.

Bude-li vaším východiskem Žacléř, povede vás cyklotrasa přes osadu Vizov na západ směrem k Rýchorskému kříži. Odtud zamíří do Horních Albeřic, v jejichž okolí se v minulosti těžil vápenec, na což dodnes upozorňují lomy a vápenky. Jednou z nich je i jednokomorová šachtová Vápenná pec na pálení vápna, kterou budete míjet po cestě k Lysečinským Boudám. Za nimi přijedete na rozcestí Cestník, odkud se nabízí krásný výhled na východní Krkonoše.

Podzimní inverze z hřebene Krkonoš

Společně s červenou turistickou značkou pokračujeme dále k rozcestí Nad Dolní Malou Úpou, kde trasa odbočuje vlevo a souběžně s Krakonošovým údolím převážně klesá ke Spálenému Mlýnu a přes Janovy Boudy vás pak magistrála dovede až do Pece pod Sněžkou. Jedno z hlavních center Krkonoš nabízí spoustu ubytovacích i stravovacích kapacit a občerstvení je přesně to, co cyklisté budou před dalším pokračováním magistrály potřebovat.

Ať jede z Pece kamkoliv, je to vždy do kopce (tedy pokud se nevracíte zpět do podhůří samozřejmě). To platí i o pokračování magistrály na Výrovku, horskou chatu v sedle mezi Luční horou a Zadní planinou v nadmořské výšce 1360 metrů nad mořem. Napravo od stavby architekta Vokatého (mimo jiné též autora hotelu Horizont v Peci pod Sněžkou) se vám pak nabízí nádherné výhledy směrem na Špindlerův Mlýn a Medvědín. Pokud budete mít čas a dostatek sil, můžete se odtud také vydat k Luční boudě.

Luční bouda a v pozadí Ještěd ze Sněžky

Magistrála ale jinak pokračuje doprava k Chalupě Na Rozcestí, Dvorské boudy a Zadní Rennerovky a sledujíc červenou turistickou značku postupně padá až do Strážného. Odtud se po žluté značce dostanete až do Špindlerova Mlýna (můžete také opustit magistrálu na rozcestí U Krásné Pláně, odbočit doleva a po zelené respektive modré značce dojedete do Špindlerova Mlýna také). V tomto horském středisku, kterému se někdy přezdívá taktéž "Český Aspen", je podobně jako v Peci pod Sněžkou hustá koncentrace stravovacích a ubytovacích zařízení a také bike park (www.skiareal.cz/spindl-bike-park).

Ze "Špindlu" pokračuje magistrála po červené trase stoupáním na Horní Mísečky a přes Dolní Mísečky vás přivede až k chatě Dvoračky. Ta leží v nadmořské výšce 1140 metrů nad mořem na jižním svahu Lysé hory a na svém místě stojí už od začáku 18. století. Původně to byla horská zemědělská usedlost, ale po vyhoření byla přestavěna na hostinec a jako oblíbený turistický cíl ostatně slouží dodnes. Od této horské boudy je krásný výhled na Krkonoše a Český ráj a nedaleko najdete Hutský vodopád, který byste si rovněž neměli nechat ujít.

Mumlavské vodopády

Z chaty Dvoračka je to do cíle cesty, do Harrachova, už doslova coby kamenem dohodil - jen asi 7 kilometrů. Dovolíme si ale upozornit ještě na jednu zajímavost v blízkosti Harrachova, a to Mumlavský vodopád. K tomu vede z Harrachova modře značená cyklostezka K2 (směrem na rozcestí Krakonošova snídaně a Voseckou boudu). Vytváří jej řeka Mumlava, která tu překonává až 12timetrové kamenné stupně a svou energií vytváří prohlubně zvané Čertova oka o průměru až 6 metrů. Nejmohutnější je vodopád při jarním tání, ale stojí zato se k němu vydat i v zimě, kdy se z něj stává účinkem mrazu nádherný ledopád.

Využijte cyklobusy

K přepravě mezi zajímavými místy a východisky cyklotras doporučujeme využít krkonošské cyklobusy, které obsluhují celé pohoří od Harrachova až po Trutnov. Standardně začíná jejich provoz od přelomu května a června. Více informací najdete na www.krkonose.eu/cs/cyklobusy.

Foto: autor a Wikipedia