Výlety

Asi nejoblíbenější destinací pro řádění na biku v Nepálu je oblast Mustangu, který se leží za mohutnou hradbou hlavního hřebene Himalájí poblíž známé Annapurny. Oproti trailům okolo Manaslu, či Everestu, které jsou oblíbené především mezi trekaři, nabízí tato méně navštěvovaná oblast menší převýšení a nižší nadmořskou výšku, avšak stále korunovanou překrásnými panoramaty velehor. Připočtěte si k tomu unikátní kulturu zapomenutého budhistického království choulícího se na okraji Tibetu a dostanete ideální destinaci k parádní bikové dovolné.

Měsíční krajina Mustangu s hradbou hlavního himalájského hřebene v pozadí

Nejrychlejší cestu do tohoto bikového ráje nabízí romanticky pojmenované aerolinky Yeti Airlines. Za východu slunce nakládáme v Pokhaře kola do miniaturního letadélka a o chvíli později jsme již z obou stran obklopeni svahy dvou osmitisícovek. Napravo Annapurna, nalevo Dhaulagiri. Od jejich strmých stěn nás dělí jen pár set metrů a tak jsme rádi, že po třiceti adrenalinem nabitých minutách bezpečně přistáváme v Jomsomu, hlavním městě tohoto kraje. Vítá nás zde prašná ranvej podél které stojí pár domků, jednoduchých hotýlků a obchodů.

Dlouhé stoupání do sedla Marpha Lo

Hned za městem však začíná ta pravá divočina. Projíždíme nejhlubším údolím na světě, Kali Gandhaki. Podle mapy vede podél údolí nově postavený jeep track, avšak ani na 120 mm celoodpruženém kole zde nelze mluvit o nějakém komfortu. Cesta s dírami velkými jak pasti na slony a balvany velikosti přerostléch melounů připomíná vzdáleně dálnici D1. Raději sjíždíme k řece a po úzkých stezkách vyšlapaných karavanami oslíků šlapeme někam k obzoru, kde tušíme hranici Horního Mustangu.

Přátelští obyvatelé vesničky Zhong

Jsme teprve slabých 3700 m nad mořem, ale kvůli přeletu z nízko položené Pokhary máme i na rovince občas problém chytit dech. S odpoledními paprsky slunce se však před námi údolí více rozevírá a jen co by kamenem dohodil stojí opevněné město jak ze středověku. Úzkými a temnými uličkami se proplétají buddhističtí mnichové z blízkého kláštera, staleté babičky s dřívím na topení a stáda koz a plně naložených oslíků. Připadáme si jak v pohádce a ještě více jsme překvapeni, když zde narazíme na pohodlný guesthouse s restaurací Yak Donalds podávající nejlepší hamburger z jačího masa široko daleko.

Lo Manthang, hlavní město Horního Mustangu

Další dny již putujeme zakázanou oblastí Horního Mustangu. Čím dále se vzdalujeme od Annapurny, tím je krajina drsnější a opuštěnější. Po prašných stezkách, které se neustále klikatí nahoru a dolu projíždíme měsíční krajinou. V této poušti jen málo kdy přes den narazíme na nějakou osadu a tak je každé setkání s putujícím budhistickým mnichem či karavanou oslíků cestujícím z Tibetu příjemným zpestřením. Postupně překračujeme čtyři čtyřtisícová sedla až se před námi na kopci objeví pět set let starý klášter Ghar Gompa. Po jeho prohlídce následuje další parádní sjezd až do Lo Monthangu, prastarého hlavního města království Mustang. Odtud je to již jen zepár kilometrů do sedla Kora La, ležícího ve výšce 4660 metrů na hranici s Tibetskou náhorní planinou.

Políčka v okolí Lo Manhang

Nádherný singletrack do Muktinathu

Mým nejoblíbenějším úsekem bikování v oblasti Mustangu je sjezd z Muktinathu zpět do údolí Kali Gandhaki. Muktinath je posvátné hinduistické místo ležící v obležení vysokých hor jen kousek pod známým sedlem Thorung La. Po ránu překračujeme hranice z Horního Mustangu a před tím, než začne pražit vysokohorské slunce, stoupáme pomalu 300 výškových metrů k poslední osadě pod sedlem. Odtud, z nadmořské výšky 4200 m, vede nádherně hravý single track zpět k buddhistickému klášteru Jwala Mai poblíž Muktinathu.

Příjezd do vesničky Zhong s Dhaulagiri v mracích

Protože je v blízkém sedle Marpha Lo stále ještě hodně sněhu tak namísto něj volíme sjezd do Kagbeni přes prastarou vesničku Zhong. Dlouhé sjezdy po úzkých stezkách přerušují jen občasná stáda koz či uzoučké visuté mosty, přes které je třeba kola opatrně přetlačit. V půli sjezdu se za zatáčkou vynořuje z bláta a kamení uplácaná vesnice. Zhong. Uvnitř vesničky panuje klid a mír. Vrby tiše ševelí ve větru a dva mniši pomalu obcházejí posvátnou zeď Mani a roztáčí modlitební válce. Šlapeme k ruinám prastaré pevnosti nad vesnicí, odkud je parádní výhled do okolí. Thorung Peak, Annapurna, Nilgiri, Dhaulagiri!

Dhaulagiri

Nad našimi hlavami krouží několik orlů. Odtud nás čeká úžasný sešup až dolů do Kagbeni. občas jedeme po jeep tracku, občas úplně mimo stezky po prašném kamenitém povrchu. Fantazii se meze nekladou a krásnou lajnu si zde najde každý. Kousek před cílem se napravo od nás naposledy ukáže Horní Mustang. Poslední prudký sjezd a jsme zpět v Kagbeni, odkud jsme před deseti dny vyráželi…

V sedle Kora La na hranici s Tibetem

Po návratu zpět do Jomsonu následuje několik dalších dnů, kdy šlapeme převážně z kopce až do nížon poblíž Pokhary. Osmitisícovky postupně střídají nižší kopce, skalní stěny se postupně mění v rýžová pole a budhistické obyvatelstvo pomalu převyšují hinduisté. Ale o tom zase někdy jindy...třeba na zájezdu na kolech do Horního Mustangu s CK Kudrna.

Autor je průvodcem CK Kudrna