Rady

Hudba je skvělý motivátor, průvodce, léčitel i pomocník; šamanům pomáhala odcházet do jiných dimenzí, křesťany i vyznavače dalších náboženství doprovází během mší na cestě k bohu. Malé děti uklidňuje a pomáhá jim usnout, bojovníkům dodává odvahu, stmeluje nejrůznější lidská společenství, mnohým terapeutům asistuje při uvolnění pacientů a snadnější cestě k lidské duši i tělu. (Koneckonců moderní muzikoterapie je již uznávanou terapeutickou metodou při podpůrné léčbě mnohých onemocněních.) Hudba zkrátka umí.

Umí mnohé, a tak není divu, že si našla své místo i ve sportu. Některá sportovní odvětví by bez ní byla naprosto mrtvá (aerobik apod.), jiná se bez ní klidně obejdou – a právě k těm patří i cyklistika. Jenže zatímco ona sama bez hudby existovat může, někteří cyklisté mají úplně jiný názor a bez sluchátek v uších nedají ani ránu. Hudba je zkrátka návyková…

Hudba jako droga. Jak ovlivňuje tělo a jak duši?

Při poslechu rychlé a hlasité hudby se zvyšuje krevní tlak a zrychluje tep, naopak pomalá hudba srdeční tep zpomaluje; alespoň takové jsou závěry studie lékařského týmu doktora Bernardiho prováděné na italské University of Pavia. Pozorování se však prováděla v klidovém stavu a ne při aktivním pohybu, a tak se můžeme jen domnívat, jaký vliv má poslech hudby na dané veličiny při fyzické zátěži.

Vědecky nepodložené, avšak v praxi ověřené zkušenosti cyklistů i běžců s poslechem hudby při sportu, by se daly shrnout do několika bodů. Správně vybraná hudba pomáhá udržovat rytmus šlapání během náročných vytrvalostních etap a třeba i při těžších stoupáních. Hudba dokáže skvěle „vyhecovat“ i motivovat a pomáhá překonat chvilkové krize. Zkušenosti některých sportovců naznačují, že hudba dokáže pomoci v koncentraci na maximální výkon. Kdo na kole nehledá pouze pot a dřinu, nachází ve spojení cyklistiky, přírody a hudby zajímavou cestu k totální relaxaci. Jenže…

Má to však háček! – B E Z P E Č N O S T

Zacpat si na kole uši silikonovými sluchátky a pustit do nich hudbu je za určitých okolností takřka sebevražda; zvláště v hustším městském provozu, na přelidněných cyklostezkách a samozřejmě třeba i na závodech pro amatérské cyklisty (ano, i zde jsou občas náruživí milovníci hudby k vidění!).

Sluch je pro rychlé manévrování zkrátka nepostradatelným smyslem, vaše reakční schopnosti bez něj budou značně omezené. Určitým řešením je si „jízdu v rytmu“ dovolit pouze na velmi klidných přírodních stezkách a terénech (i když i tam může nastat kolize). Určitým kompromisem je jízda pouze s jedním sluchátkem, avšak i tak je vnímání okolí částečně omezené.

Začíná být tedy patrné, že jakýkoliv dopravní prostředek se se sluchátky v uších snese velmi špatně. Pokud jste si již pořídili MP3 sadu pro sportovce (přehrávač, speciální klip, sluchátka s týlním mostem, upínací pásek na paži apod.) nebo třeba minimalistická bezdrátová sluchátka se zabudovaným přehrávačem, možná bude lepší, když tyto elektronické výdobytky využijete spíše při běhu, chůzi nebo třeba v posilovně než při cyklistice.