Rady

Dny jsou dlouhé, večery voňavé a po práci není zas až takový problém sednout na kolo, pak stavit se na pivo, do noci klábosit na zahrádce nebo balkóně, grilovat… Teplý vlahý večer a noc je takřka hřích strávit v peřinách, jenže jednoho dne dojdou síly, vybijí se baterky a tělo si řekne o svou porci spánku a odpočinku. Pokud jeho žádosti nevyhovíme, upozorní nás na své potřeby často i nevybíravým způsobem; leckdy se nerozpakuje pozvat nějakou schopnou chorobu, která uvrhne svého hostitele do měkkých péřových závějí. A organismus má konečně možnost k znovuobnovení sil…

„Spi, nebo budeš tlustej!“

Jsme-li nevyspalí, náš metabolismus je pomalejší a spálí méně kalorií, hladina hormonu odpovědného za pocit hladu stoupá – nevyspalý a unavený člověk toho více sní. Tuto hypotézu potvrzuje např. populační studie z University of Bristol provedená na tisíci dobrovolníků, kdy bylo zjištěno, že hormonální změny způsobené nedostatkem spánku mohou vést ke zvýšené chuti k jídlu. Závěry studie např. říkají: lidé, kteří obvykle spí pouze pět hodin denně, mají o 15 % vyšší hladinu ghrelinu – „hormonu hladu“, než ti, kteří spí osm hodin.  Dále u nich byla zaznamenána nižší hladinu hormonu leptinu, jenž potlačuje chuť k jídlu. Závěry této zajímavé studie tedy naznačují, že chroničtí nespavci mají zvýšené předpoklady k tomu, mít nějaká ta kila navíc. Podobné studie dávají do souvislosti nedostatečný spánkový režim u dětí (TV, počítač apod.) a nárůst dětské obezity. I když i ta má, stejně jako obezita dospělých, více příčin.

„Spi, nebo budeš nemocnej!“

Dlouhodobý nedostatek spánku má za následek nejen únavu, podrážděnost a vyčerpanost, ale také některé patologické stavy. Zmožené, přetažené, ospalé tělo logicky snižuje svou výkonnost a stává se zranitelnějším. Takový stav je pak bezvadnou startovací metou pro mnohá onemocnění.  Chronický nedostatek spánku může fungování organismu po delší době narušit do té míry, že se stane zranitelnější vůči srdečním onemocněním, diabetu a některým dalším nemocem.

V minulém roce dokonce publikoval prestižní lékařský časopis Diabetes Care (care.diabetesjournals.org) velmi zajímavé závěry studií, které potvrzovaly zvýšené riziko diabetu 2. typu u jedinců s poruchami spánku a u lidí spících méně než 5 – 6 hodin. Podobné studie existují i v souvislosti s kardiovaskulárními chorobami. Koneckonců i obyčejný selský rozum jeho uživateli napoví, že pakliže tělu neposkytneme dostatek příležitosti k regeneraci sil, není časem jednoduše kde síly brát – tělo pak bude slabé a po všech stránkách neduživé.

Možné důsledky KRÁTKODOBÉHO spánkového deficitu

• výkyvy nálad, labilita
• zhoršená schopnost koncentrace a plánování činností
• poruchy krátkodobé paměti
• zhoršená schopnost tvořit
• neobvyklá pasivita

Možné důsledky DLOUHODOBÉHO spánkového deficitu

• snížená imunita (riziko častých infekcí)
• obezita
• diabetes 2. typu
• kardiovaskulární choroby
• potíže s trávením
• chronické poruchy paměti
• psychické poruchy (deprese apod.)

Dle většiny výzkumů se doba zdravého a dostatečného spánku pohybuje okolo 8 hodin denně. Chronický spánkový dluh je důsledkem 4 – 7 hodinového spánku denně.

Dohnat spánkový deficit není jednoduché

Pokud flámujete celé léto, je naivní si myslet, že jeden prospaný víkend vše spraví. Například časopis Science Translational Medicine uveřejnil výsledky zajímavé studie týkající se důsledků a vyrovnání krátkodobého i dlouhodobého spánkového deficitu; dlouhodobé ponocování pomůže prý napravit kvalitní spánek po dobu několika dní až týdnů. (Vědci však nejsou schopní říct přesný údaj, který však bude vzhledem k individuelním odlišnostem každého jedince pravděpodobně stejně velmi orientační). Únava a vyčerpání z mnoha probdělých nocí se navíc kumulují.

Krátkodobý spánkový deficit je možné „dohnat“ zhruba kvalitním desetihodinovým spánkem.