Články / O čem se mluví

Pravidla silničního provozu v České republice ukládají za povinnost svítit i za dne za nesnížené viditelnosti všem řidičům. Ačkoliv podle některých odpůrců dochází vlivem většího opotřebení žárovek k poškozování životního prostředí odborníci většinou trvají na svém. Denní svícení výrazně zlepšuje viditelnost automobilů a dokáže snížit riziko dopravních nehod. Opírají se přitom o skutečná vědecká data.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), jak ji na svých stránkách cituje BESIP, přináší celodenní svícení snížení počtu dopravních nehod o 13 % a celkové snížení počtu obětí dopravních nehod o 20%. Navíc má BESIP k dispozici také výsledky studie nizozemského výzkumného ústavu SWOV, podle něhož například svícení za dne zvyšuje nejen viditelnost vozidel, ale i periferní vnímání vozidel, která provádějí konfliktní manévry a u vozidel, která svítí za dne za nesnížené viditelnosti, je možné bezpečněji odhadnout jejich vzdálenost.

Nový evropský předpis

Evropská unie chce i na základě těchto studií zvýšit bezpečnost na silnicích a proto zavedla už v roce 2008 nařízení, podle něhož všechna nová auta, která jsou do prodeje od 7. února 2011, musí být vybavena systémem denního svícení (daytime running lights, DRL). Ten automaticky zapne přední světla krátce po nastartování motoru. Starší auta jej mít nemusí, takže dodatečná instalace systému nutná není.

Podle serveru Euractiv, který sleduje dění v Evropské unii, světla DRL neslouží řidiči k tomu, aby lépe viděl na cestu, ale pomáhají ostatním účastníkům silničního provozu zahlédnout vozidlo včas.

Podle studie, kterou si nechala Evropská komise vypracovat, skutečně řidiči, cyklisté i chodci zaregistrují denní světla rychleji než klasická tlumená světla. Evropská komise nařízením chce zároveň snížit emise oxidu uhličitého, protože světla pro denní svícení spotřebují až o třetinu méně energie než běžná světla a při použití LED diod to je dokonce 90% úspora energie. A to se projeví také ve spotřebě auta (údajně pokles o 0,1 l/100 km) a tedy i emisích.

Kromě České republiky musí ze států Evropské unie auta svítit stále například v Dánsku, Estonsku, Finsku, Lotyšsku, Slovinsku, Švédsku, Norsku a na Slovensku

V České republice platí povinnost celodenního svícení bez ohledu na roční dobu od 1. července 2006, nová povinnost se tak projeví jenom technicky. Povinné denní svícení má v současnosti zavedeno ještě dalších sedmnáct zemí Evropské unie.

Podle Centra dopravního výzkumu (CDV) denní svícení vozidel neznamená žádné ohrožení zdraví. Při správném nastavení tlumených potkávacích světel je možné za denních světelných podmínek a pro zdravé oko oslnění vyloučit. Lékaři – specialisté potvrzují, že běžné denní sluneční světlo vykazuje podstatně silnější oslňující efekt, než jaký může tlumené světlo motorového vozidla vůbec vytvořit. Může se také snížit počet nehod, protože příčinou 50 % všech nehod, a zejména 80 % všech srážek na křižovatkách, ke kterým dochází během dne, je skutečnost, že řidiči vidí druhé vozidlo příliš pozdě nebo vůbec ne. A pro nechráněné a slabší účastníky provozu (chodci, cyklisté, motocyklisté) je podle CDV celodenní svícení ještě větším bezpečnostním přínosem než pro automobilisty.

Riziko pro cyklisty?

Podle organizace Lightmare (www.lightmare.org) však zavedení denních světel DRL a xenonových světel až tak velkým přínosem pro bezpečnost není. Hlavně ne pro pěší, motorkáře a cyklisty. Podle statistik organizace, které vycházely z dat z osmi zemí za posledních 15 let, vzrostla nehodovost těchto skupin účastníků silničního provozu rychleji v zemích, kde byla světla pro denní svícení zavedena povinně (Rakousko, Belgie a Nizozemí) než ve Finsku, Norsku či Švédsku, kde byla zavedena až později. V Rakousku po zavedení dobrovolného používání DRL zaznamenali 12% nárůst nehod.

Lightmare tvrdí, že daleko více mohou za nehody na silnicích vysoká rychlost a alkohol než to, zda auta měla či neměla zapnutá světla. Oba hlavní představitelé organizace, Roy Milnes a Ken Perham, se dokonce snaží objevit jiné formy osvětlení vozidel a spolupracují třeba s profesorem oftalmologie Peterem Heiligem z vídeňské univerzity.

Přirozenou tendencí řidiče je vyhnout se protijedoucímu autu, s čímž ale souvisí potenciální ohrožení cyklistů jedoucích při okraji vozovky (grafika: Ligthmare)

„DRL světla a xenonová světla svítí až třikrát výrazněji než klasická světla, což vážně rozptyluje zrak řidiče v protisměru a skrývá mu méně viditelné objekty jako jsou motocyklisté, cyklisté a chodci. Tím se tyto skupiny dostávají do ohrožení,“ uvedl Perham. Nehody, které v těchto situacích vznikají, dokonce již označuje zkratkou SMIDSY: „Sorry mate, I didn't see you“ (Promiň, kámo, neviděl jsem tě).

Organizace Lightmare se opírá o řadu dalších studií. V Dánsku například v roce 2001 došli k podobným závěrům, tedy že DRL světla zvyšují pravděpodobnost nehody se zranitelnými účastníky provozu (chodci, cyklisty). Pak například v USA jsou DRL světla povolena, ale nejsou povinná. V půlce 90. let však kvůli jejich montáži narazil koncern General Motors na závažné námitky amerického ministerstva dopravy.

Podle organizace Lightmare je zavedení DRL do sériové výroby krokem zpět v bezpečnosti na silnicích. Ať už je pravda kdekoliv, je fakt, že zavedení povinného svícení denními světly chodce, cyklisty nebo mopedy nezviditelní.