Rady

Někteří z vás zažili ještě doby, kdy byly rámy jízdních kol jen a pouze z oceli, a možná budou nad všemi novinkami a trendy moderní doby jen nechápavě pokyvovat hlavou. Vždyť před dvaceti, třiceti lety ocelová kola také jela! Pokrok ale nezastavíme a s touhou člověka hledat stále lehčí, pevnější a odolnější materiály se logicky tyto snahy promítají i do cyklistiky.

Ocelové rámy byly v cyklistickém průmyslu nejdříve nahrazovány hliníkem, díky němuž se povedlo snížit hmotnosti rámů kol v porovnání s ocelovými takřka o polovinu. V 90. letech se už ale začal používat kompozitní materiál využívaný původně v letectví a kosmonautice – tento materiál je vyroben z uhlíkových vláken a zkráceně je lidově označován jako „karbon“.

Obecnou výhodou kompozitních materiálů karbonového nevyjímaje je vysoká pevnost, nízká hmotnost a velice příznivý průběh únavové křivky. Karbonové rámy díky tomu mají vysokou trvanlivost, neboť v důsledku namáhání stárnou velice pomalu.

Tím, co majitelé karbonových rámů mohou ocenit, je určitá schopnost karbonu tlumit vibrace a nárazy, protože materiál vrací jen část vložené energie. Jízda na kole s karbonovým rámem by tak měla být pohodlnější než u rámu hliníkového.

Při výrobě karbonových rámů je velice podstatné, jakým směrem jsou vedena vlákna, jejich počet, v jakém poměru je uhlíková pletenina a pryskyřice, která je pojivem materiálu, nebo počet vrstev pleteniny. Výrobce rámu díky těmto a dalším parametrům může upravovat vlastnosti budoucího bicyklu – určit, nakolik bude pružit a nakolik bude pevný a také v jakých partiích rámu. To je pak zásadní pro pohodlí jezdce, odolnost kola i výsledný vzhled rámu. Karbon totiž umožňuje dosáhnout velice zajímavých tvarových kreací.

S trvanlivostí karbonových rámů je potřeba zmínit jedno významné ALE.

Uvádí se sice, že únavová křivka je takřka rovna nule, ale karbonové rámy jsou poměrně háklivé na mechanické poškození. Jak bylo popsáno výše, směr uhlíkových vláken v rámu je důležitý pro jeho vlastnosti i odolnost vůči nárazům. Pokud ale přijde náraz z jiného směru, než na jaký je rám konstruovaný, nemusí to tato základní a ne úplně levná součástka jízdního kola přežít. Ne každý pád je situací, která může život vašeho rámu ukončit. Typickou situací ale bývají třeba nárazy z boku.

Rozšíření karbonu v cyklistice naznačuje, že výhody tohoto materiálu oproti oceli či hliníkovým slitinám převládají. Velkou nevýhodou je ale stále ještě dostupnost uhlíkových rámů, respektive jejich cena, která byla, je a patrně ještě dlouho bude vyšší. Nejlevnější horské kolo s karbonovým rámem pořídíte za přibližně 25-30 tisíc korun, zatímco prakticky tentýž bicykl s hliníkovým rámem za polovinu ceny.

V sortimentu horských kol se karbon zabydlel velice rychle a v kategorii dražších závodních modelů od 40 tisíc korun již převládá. To je pravděpodobně dáno tím, že tato kola jezdí i v rozbitém terénu a jejich uživatelé tak tlumivé vlastnosti karbonu ocení nejvíce. Navíc jde v závodech často o co nejlepší tuhost a nízkou hmotnost kola. U krosových modelů zatím stále ještě výrazně dominují rámy hliníkové, které drží ceny těchto kol na přijatelné úrovni. Nejdražší krosová kola v cenách okolo 30 tisíc korun již ale tu a tam karbonová vlákna pod lakem svých rámů skrývají…

Zda má pro vás karbonový rám skutečně užitnou hodnotu, jakou potřebujete, si budete myslet rozmyslet sami. Větší pohodlí a nižší hmotnost je totiž u těchto rámů chtě nechtě vykoupeno vyšší pořizovací cenou. Pokud ale přesto toužíte po materiálu, který jde s dobou, je lehký a zároveň pevný, karbonový rám je pro vás patrně jednoznačnou volbou.