Výlety

Tenhle výlet bude na pohodu, s dostatečným časem na důkladnou prohlídku Avignonu, kartuziánského kláštera ve Villeneuve-lès-Avignon i se zastávkou na skvostné víno v Châteauneauf-du-Pape.

Trocha historie, než šlápnete do pedálů

Centrem duchovního i kulturního života se stal Avignon v roce 1309, kdy sem papež Klement V. přestěhoval z Říma celý papežský dvůr. Toto období nazýváme Avignonské zajetí. Se stavbou paláce odpovídajícího významu papežského stolce začal až v pořadí třetí avignonský papež: Benedikt XII. Ovšem to nebylo nic ve srovnání s jeho nástupcem - Klementem VI. Tomu se zdál palác příliš skromný, nedůstojný, a tak nechal vystavět nový, větší, přepychovější. Vybudoval dodnes tak obdivovaný Palais des Papes a na dvůr v Avignonu uvedl italskou malířskou školu, později nazvanou Avignonská škola. Její díla dodnes patří k vrcholům francouzského gotického umění. (Ostatně byl to právě Klement VI., který v roce 1344 do Avignonu pozval Karla IV. a usmiřoval ho zde s jeho otcem Janem Lucemburským. Sám Karel IV. se později několikrát do Avignonu vrátil a významně do celého tzv. avignonského zajetí zasáhl.)

Výhled na avignonský most a Papežský palác z ostrova Île de Piot (foto: Alain Hocquel / Coll. CDT Vaucluse)

Avignon a jeho okolí z přítomnosti papežů značně prosperoval. Papežský palác, zvyklý žít v ohromném přepychu, se stal pravidelným a velkým odběratelem sklářských a papírenských výrobků, nemluvě o tom, kolik toho takový dvůr snědl.

V roce 1376 Karel IV. přesídlil přes značný odpor francouzského krále papeže Řehoře XI. zpět do Říma. Jeho nástupce Urban VI. byl nicméně ve Francii notně neoblíbený. A tak francouzští kardinálové zareagovali po svém: zvolili tzv. vzdoropapeže, Klementa VII. Ten se opět usadil v Avignonu. Tzv. papežské schizma pak trvalo téměř 40 let.

Dnes je Papežský palác s katedrálou Notre-Dame-des-Doms a s historickým centrem města zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO.

Papežský palác a most sv. Benezeta

Jste-li ranní ptáčata, zamiřte do Avignonu pěkně po ránu a projeďte se po ostrově Île de Piot kolem řeky Rhôny. Klid probouzejícího se města a ranní opar, ze kterého vystupuje Pont St-Bénézet (most postavený v letech 1177 - 1185, několikrát poničený a znovu opravený neodolal až povodni v roce 1660, kdy odnesla velká voda 18 ze 22 jeho oblouků), mají až pohádkovou atmosféru. Zvláště pohled na most z protějšího břehu řeky ve chvíli, kdy vychází slunce za papežským palácem...

Cyklisté u Papežského paláce (foto: Sylvie Poux / Coll. CDT Vaucluse)

Když si pak zajdete na snídani do některé ze zdejších kavárniček, ještě vám zbude čas na prohlídku historického centra a v devět hodin už můžete být pohodlně na prohlídce Papežského paláce. Největší gotický palác světa za to určitě stojí, byť jsou jeho vnitřní prostory poněkud strohé. Chcete-li se projít také po Avignonském mostě, zakupte vstupenku společnou pro Papežský palác i Pont St-Bénézet, ušetříte na vstupném 2,50 €.

Po tři první červencové týdny (letos od 4. do 25. července) se tu koná slavný Avignonský festival, což je úžasná divadelní záležitost, ale je tu v té době poněkud rušněji než jindy, festival totiž navštíví na čtvrt miliónu diváků. Nádherný zážitek poskytuje i výstava růží Altera Rosa v prostorách křížové chodby Papežského paláce. Letos se bohužel konat nebude, tak snad příští rok.

Musée du Petit Palais

Prohlídka papežského paláce a katedrály Notre-Dame-des-Doms je ohromující cestou časem. Člověk je ale tak vykoukaný, že většinou už nemá příliš síly vrhnout se vstříc výtvarnému umění středověku a italské renesance ve vedlejším Musée du Petit Palais, byť se jedná o sbírku skutečně významnou. Z vlastní zkušenosti radíme zajet sem ještě jednou a muzeum si prohlédnout dodatečně. Navíc to můžete spojit s prohlídkou veřejného parku Jardins du Rocher des Doms, odkud se nabízejí překrásné výhledy na Rhônu.

Villeneuve-lès-Avignon

Z Avignonu je to do sousedního regionu Languedoc-Roussillon, konkrétně do departementu Gard jen co by kamenem přes dvě ramena řeky Rhôny dohodil. Sedněte na kolo, obě ramena řeky zdolejte po mostě Édouarda Daladiera (a nebo zdarma lodí, která tu kyvadlově jezdí a převáží i kola) a ocitnete se ve Villeneuve-lès-Avignon. 

Ve Villeneuve-lès-Avignon zanechali své stopy papežové i francouzští králové (foto: Office de Tourisme ve Villeneuve-lès-Avignon)

V roce 1307 si tu nechal francouzský král Filip Sličný postavit hrad, aby měl avignonské papeže pěkně pod dozorem. K tomu účelu mu sloužila i věž Tour Philippe le Bel, ze které měl Avignonský palác jako na dlani. Věž tu stojí dodnes a můžete na ni samozřejmě vylézt. Pokud se za mostem vydáte vpravo po D980, dojedete přímo k věži. Vstupné je 2,50 €, pro děti a mládež do 18 let zdarma a otevřeno je denně kromě pondělí , od února do dubna 14:00 - 17:00 hod, ve středu i dopoledne 10:00 - 12:00 hod a od května do října 10:00 - 12:30 a 14:00 - 18:00 hod.

Klášter Chartreuse du Val de Bénédiction ve Villeneuve-lès-Avignon (foto: Office de Tourisme ve Villeneuve-lès-Avignon)

Za věží Philippe le Bel už si všímejte místních ukazatelů na Chartreuse du Val de Bénédiction. Tento papežský kartuziánský klášter nechal založit papež Innocent VI. po svém zvolení v roce 1352. Jedná se o jeden z největších a ve své době i nejdůležitějších kartuziánských klášterů ve Francii. Za Francouzské revoluce byl z velké části pobořen, ale v minulém století prošel výraznou rekonstrukcí. Za prohlídku stojí jeho tři křížové chodby, zahrady, cely mnichů a hlavně kaple vedle reflektáře, jejíž zdi jsou bohatě zdobeny freskami Mattea Giovanettiho.

Nad klášterem se nepřehlédnutelně tyčí Fort Saint-André, další důkaz nedůvěry Francouzů vůči jejich papežským sousedům. Mohutná pevnost je samozřejmě přístupná a z jejích ochozů je úchvatný výhled do kraje a na Avignon.

Châteauneuf-du-Pape

Z Villeneuve-lès-Avignon se vydejte zpět do Avignonu a odtud na sever po D17 do 18 km vzdálené vesnice Châteauneuf-du-Pape, proslavené hlavně skvělým vínem.

Výraznou dominantou vesnice jsou zbytky papežského hradu, který tu byl postaven na popud papeže Jana XXII. v letech 1317 až 1333. Ačkoli měl mít hrad obrannou funkci, sloužil spíše jako venkovské letní sídlo, které se místo zahrady a květinových záhonů obklopilo vinicemi a olivovými háji. Tomu také odpovídala velikost sklepa, kde se zdejší víno a olivový olej uchovávaly. Hrad to byl reprezentativní, hodný papežů, ale s návratem papežů do Říma začal chátrat a během historie dostal co proto. Poslední ránu mu uštědřila za 2. světové války německá armáda, která v roce 1944 celou severní část hradu vyhodila do povětří.

Slavná vinařská vesnička Châteauneuf-du-Pape s dominantou bývalého papežského hradu (foto: Alain Hocquel / Coll. CDT Vaucluse)

Trosky hradu jsou volně přístupné a určitě stojí za to si to k nim vyšlápnout, zdi dosud nesou stopy dřívější okázalosti a je odsud také nádherný výhled. A pak už se můžete věnovat ochutnávce zdejších vín. Dveře vinařství jsou vám samozřejmě dokořán otevřeny. Až tady, u sklenky a ještě lépe lahvinky vína nesoucího označení AOC Châteauneuf-du-Pape, v člověku dozní vše, co měl z papežské velkoleposti za ten den možnost poznat. Tahle cesta časem určitě nebyla promarněná.

Pro Kolo.cz exkluzivně připravil on-line průvodce Provence.cz.