Rady

Naše soukromá pumpa denně vypumpuje do důmyslné sítě cévního „potrubí“ v průměru 11 tisíc litrů krve za den. Potrubí to není ledajaké, měří neuvěřitelných 240 tisíc kilometrů – samozřejmě s velkou tolerancí dle osobních dispozic daného jedince. Srdce má zhruba velikost lidské pěsti a stejně jako pěst dokáže neuvěřitelné věci; nepřetržitě po celý lidský život pumpuje krev a tak zabezpečuje, aby se dostala nejen do životně důležitých orgánů, ale i do těch nejtintěrnějších kapilár, třeba i do vlasových kořínků. Lidské srdce zatepe až třímiliardkrát během jednoho 80 let trvajícího života! Pokud se nám povede mu práci alespoň částečně usnadnit – naučíme jej pracovat ekonomičtěji a zmírníme jeho zběsilé tempo – existuje velká šance, že nám tento orgán vydrží déle a navíc v dobré kondici.

Zpomal trochu… 

Nebojte, nemáme pro vás přichystané žádné vědecké termíny, hromadu čísel a měření, pouze několik jednoduchých postřehů a rad. Srdce na rozdíl od některých jiných orgánů pracuje nepřetržitě ve dne i v noci, bez přestávek. Při některých specifických činnostech (fyzická námaha) a v některých situacích (stres, strach, radost apod.) pracuje mnohonásobně rychleji. Jste-li v klidu, opět zvolní a tepe si po svém, obvykle okolo 80 tepů za minutu. Toto číslo lze však snížit, a docílit toho, že vaše srdce bude i v klidovém stavu tepat např. 55 krát za minutu. Pokud bychom se chtěli dovědět, kolik tepů tak srdci „ušetříme“, musíme toto číslo násobit hodinami, dny i roky, načež dojdeme k ohromujícímu zjištění, jak obrovský počet tepů (obrovský kus práce) jsme srdci ušetřili. Jak toho ale docílíme? No, samozřejmě, že to nebude zadarmo. Chce to trochu vytrvalosti, pravidelnosti, potu a celoživotní lásku k aktivnímu sportování. K čemuž je cyklistika jako stvořená a skýtá mnoho možností kdy a jak se ji pravidelně a systematicky věnovat – na kole lze jezdit s železnou pravidelností do práce, na nákupy, s rodinou na výlety (rodina na oplátku poskytne čas na náročnější individuelní trénink).

Pravidelnou sportovní aktivitou vytrvalostního charakteru, avšak s nižší intenzitou, budete postupně a systematicky snižovat svojí tepovou frekvenci a posilovat srdeční sval. Jak často je potřeba jezdit? Ideálně alespoň hodinu 4x týdně. Což může v mnoha případech klidně představovat cesta 2x až 3x „kolmo“ do práce, plus sobota na kolech s rodinou a nedělní dopolední „trénink“ (již bez rodiny).

Velmi zjednodušeně můžeme říci, že pravidelným sportováním srdce zesílí a bude pracovat efektivněji. Což v praxi znamená, že „posílené“ srdce dokáže vypudit do oběhu stejné množství krve za menšího počtu stahů, než srdce netrénované. Navíc má více času mezi jednotlivými stahy odpočívat. Pro úplnost je ale nutné zmínit, že při intenzivní zátěži je efektivita práce srdce i celého oběhového systému vyšší, neboť je v dané časové jednotce schopno dodávat celému organismu větší množství živin i kyslíku (přenášených právě krví). Návrat ke klidovému tepu je pak u trénovaného jedince samozřejmě rychlejší, než u pecivála.

Extrémní zátěž srdci pravděpodobně příliš nesvědčí

Najdou se však i odborníci, např. významný americký kardiolog a autor několika populárních knih, profesor na University of Missouri-Kansas City James O’Keefe, kteří upozorňují na negativní vliv extrémní sportovní zátěže (profesionální cyklistické či běžecké maratony apod.) na celou oběhovou soustavu včetně srdce. To mohou dokonce postihnout určité strukturální změny vedoucí k vážnému poškození srdeční svaloviny (myokardu). Varování se samozřejmě netýká rekreačních cyklistů, a to ani těch více zdatných.

Profesionálové naštěstí bývají pod pravidelným lékařským dohledem, a tak je z tohoto pohledu o ně většinou dobře postaráno. Jedinou skupinou, která by si toto varování měla vzít opravdu k srdci, jsou velmi tvrdě trénující amatérští závodníci. Ti by raději měli pro klid své duše (a hlavně srdce) podstoupit preventivní vyšetření u odborníka (budou si ho pravděpodobně muset sami uhradit), jehož rad i doporučení by měli být dbalí. Jistá omezení samozřejmě platí i při náročném tréninku dětí a dospívajících, osob nemocných a seniorů, kdy je pravidelný lékařský dohled opět na místě.