Rady / Buď fit na kole

Slůvko „sauna", dnes svým významem známé většině lidí, pochází z finštiny. Doslova označuje vyhřívaný dům nebo prostor s možností lázně. Z Finska ostatně procedura, která je charakteristická střídavým pobytem osob v horkém prostředí a následným ochlazováním, pochází. Důkladné prohřátí celého těla v prostředí s teplotou vzduchu mezi 80 a 110 °C při relativní vlhkosti kolem pěti procent a následné prudké ochlazení je jejím hlavním principem.

Sama o sobě sauna není „všeléčivá", má spíše význam podpůrného charakteru. Pravidelné saunování je výborným preventivním prostředkem ke zvyšování odolnosti organizmu. Sauna „vylaďuje" funkce hormonálního a autonomního nervového systému, vede k odstranění zplodin metabolismu prostřednictvím intenzivního pocení a zlepšení krevní cirkulace v tkáních.

Několik informací jste se mohli o saunování dočíst už v článku V zimě sauna není marná. V životě není nic černé nebo bílé a ani sauna není jen jedna. Výše popisovaná sauna je tzv. sauna finská, která má blahodárné účinky ve smyslu zvyšování obranyschopnosti organizmu, odbourávání škodlivých látek z těla, celkové relaxace apod. Ochlazení probíhá nejčastěji v ledové vodní koupeli nebo sprchou. Po cyklu je doporučován asi půlhodinový odpočinek.

K vidění jsou ale také sauny parní, které nejsou tak horké - uvnitř vládne teplota „jen" okolo 45 °C, za to však s až 100% vlhkostí. Horká pára je doporučována jako prevence při častějších onemocněních dýchacích cest či astmatu. Teplo pak podobně jako u jiných typů sanování i zde rozšiřuje cévy, zlepšuje prokrvení a pomáhá relaxaci. V souvislosti s tím se může urychlit hojení svalových přetížení, zrychlit látková výměna a celkové zotavení organizmu.

Jako nová generace saunování bývá označována tzv. infrakabina, kde je prohřátí dosahováno s využitím infračerveného záření. A to i přes vrstvu oblečení.

Pozor na mýty spojené se saunováním

Sauna rozhodně není pro všechny. Jako horní věková hranice pro zahájení saunování je 60 let, a to pro zvyšující se riziko onemocnění cévního systému a srdce. Zapovězena je při akutním zánětu, horečce, chorobách srdce a krevního oběhu, epilepsii nebo při akutním zhoršení chronického onemocnění. Proto pokud váháte, určitě se o prospěšnosti sauny pro vás pobavte se svým lékařem. Strach ze saunování mít nemusí zdraví lidé bez známek závažného onemocnění.

Není pravdou, že čím déle v sauně vydržíte, tím lépe. Saunování je velmi individuální věc a řiďte se při něm vašimi pocity. Můžete se řídit obecným doporučením, podle něhož je doporučený pobyt v sauně pro dospělé 8 - 15 minut a pro děti přibližně polovina.

Dalším omylem, který bývá se saunováním spojen, je představa, že v sauně zhubnete. Pocením vyloučíte z těla vodu, a to i půl litru během 30 minut. Na druhou stranu ale dojde k lepšímu prokrvení celého těla, tedy i tukových zásob, a sauna tedy může usnadnit koordinaci tuku v těle.

Pro cyklisty coby sportovce má sauna velký význam jako regenerační prostředek. Jak již zaznělo, sauna zvyšuje látkovou výměnu, odplavuje zplodiny metabolismu, zlepšuje prokrvení a tedy i zásobování tkání kyslíkem. V tréninkovém a v závodním období je třeba dávkovat saunu s rozmyslem. Nyní po sezóně a v zimním přípravném období ale většina cyklistů saunu vyhledává častěji.

Saunování přispívá k redistribuci vody v těle. Nedoporučuje se před ní požívat alkohol a doplňovat tekutiny během procedury. Poté, co saunu opustíte, je ale vhodné se „zavodnit". Nejlépe je k tomu využít zředěný ovocný džus nebo i bylinkový čaj, později si můžete dát i pivo nebo skleničku vína. Před i po saunování je pak doporučováno jídlo spíše lehčí jako například zeleninový salát či polévka.

Sauna jako procedura je celkově spojená s relaxací, proto je většinou doporučováno její absolvování až navečer. Vyhražte si na váš pobyt v sauně jednou týdně alespoň dvě hodiny, klidně i více. Neměli byste nikam spěchat a věnovat se v té chvíli jen sobě. Pokud se cítíte velmi unaveni, nebojte se sauny vzdát - představuje další zátěž pro organizmus a ten pak nemusí reagovat přesně jak byste si přáli.