Články

Vytrvalostní závod Craft 1000 Miles Adventure odstartoval v Hranicích u Aše 1. července. Na jeho trať se vydalo 114 dobrodruhů, které čekala extrémní trasa překonávající 1711 kilometrů a 31 kilometrů převýšení z nejzápadnějšího koutu České republiky až do nejvýchodnější slovenské vesnice. Vítězný Zdeněk Kříž ji dokázal absolvovat za 9 dnů a 29 minut, zatímco poslednímu absolvujícímu závodníku na kole cesta do cíle trvala 17 dnů 1 hodinu a 7 minut.

Ještě o dalších 5 dnů déle trvalo překonat šestnáctisetkilometrovou vzdálenost mezi Aší a Novou Sedlicí Martinu Šebánkovi. Ten ji ovšem absolvoval po svých a stal se tak nejrychlejším běžcem Craft 1000 Miles Adventure 2012. Na trati zůstal 22 dní 23 hodin a 18 minut. V průměru tedy denně urazil okolo 70 kilometrů!

Sluší se také zmínka o něžném pohlaví, která se v tomto závodě rvala o dosažení cíle. Celkem 5 jich bylo do závodu přihllášeno a 2 z nich dorazily do cíle. A klobouk dolů před Vladimírou Vozákovou, která do Nové Sedlice přijela po dvanácti dnech, devatenácti hodinách a dvaapadesáti minutách, což celkově znamenalo šestnáctou příčku!

Stejně jako v loňském ročníku trať dokázali absolvovat jen ti nejodhodlanější a nejlépe připravení závodníci. Již v první polovině závodu vzdalo z technických nebo zdravotních důvodů na třicet závodníků. Do cíle ve slovenské Nové Sedlici pak v době uzávěrky dorazilo pouhých 28 účastníků. Naplno se tak potvrdilo tvrzení Jana Kopky, nejznámějšího českého vytrvalostního závodníka a pořadatele závodu, že jde o suverénně nejdrsnější závod v Evropě. "Závodníky čeká nepředstavitelná únava, hlad, deprese a bezmoc," předpověděl před startem Jan Kopka.

I letos byl závod Craft 1000 Miles Adventure provázen extrémními zážitky – několik setkání s medvědem, šití tržných ran svépomocí, brodění řek, divoké bouřky.

"Nesčetněkrát jsem dostal otázku, proč to dělám a stále na ni neumím pořádně odpovědět. Ale ten pocit dosažení cíle je neuvěřitelně silný a krásný. Závod mi umožnil odpoutat se od běžného života a starostí. V hlavě máte jen kam dnes došlapete, co sníte a kde budete spát. Abyste pochopili sílu toho zážitku, musíte jej prožít," komentoval své pocity po dokončení právě Jan Šaramák.

Craft 1000 Miles Adventure není obyčejný závod. Organizátoři se netají tím, že výsledný čas není pro závodníky hlavním kritériem úspěchu. Na prvním místě totiž stojí fantastické zážitky, které si z trasy nejextrémnějšího závodu účastníci odvážejí. A ani v letošním, právě skončeném ročníku o ně nebyla nouze.

MEDVĚDI UŽ I V ČESKU
Setkání s medvědy je již tradiční součástí  Craft 1000 Miles Adventure. Letos to bylo ale poprvé, kdy závodníci spatřili medvěda na českém území. "Dnes za tmy jsem viděl asi 6 km za Vizovicemi v lese medvěda. Byl hodně blízko," hlásil Michal Hampl.

ZDRAVOTNÍ PÉČE NA ÚROVNI
Pád z kola stál Martina Trojana nepěknou tržnou ránu na noze. Návštěva nemocnice by ale byla velkým zdržením, a tak si Martin pěti stehy ránu zašil sám a okamžitě pokračoval v závodě.

DOBRODRUŽSTVÍ MARTINA VÍTA
Hned celou baterii dobrodružných příběhů posbíral na trase Martin Vít. Nejprve se musel proplížit ohradou kolem funícího plemenného býka, poté si na něj při bivaku v lese lehla srnka a nakonec se nezdržoval s hledáním brodu přes řeku Ondavu a rovnou ji s kolem i vybavením přeplaval.

OPRAVDOVÉ ODHODLÁNÍ
Neuvěřitelné odhodlání dokončit závod dokumentuje příběh nováčka startovního pole Jana Šaramáka, který v polovině závodu vyměnil špičkové, ale službu vypovídající horské kolo za obstarožní, téměř nebrzdící dámský model. Protože si závodníci musí vystačit bez cizí pomoci, neměl na výběr. Nejenže se mu podařilo dorazit do cíle, ale navíc vybojoval skvělé 6. místo! "Nebrzdilo to, neřadilo to, nepružilo to. Ruce mě brní ještě teď," lakonicky komentoval týden po dokončení komfort náhradního stroje Jan Šaramák.

VELKÁ ODVAHA A RYCHLÉ NOHY
Běžec Martin Šebánek dokázal během závodu na objednávku na východním Slovensku partě cikánů ukrást věci, které oni ukradli někomu jinému.

PŘEKVAPENÍ
Vedoucího závodníka Zdeňka Kříže chytla u Vizovic bouřka, tak se zatočil ukrýt do místního hostince. Na pozdrav mu jen s úsměvem odpověděli: "Nečekali jsme tě tu tak brzy!"