Rady / Buď fit na kole

V kryokomoře mráz léčí

Kryoterapie je metodou, u nichž se využívá terapeutického efektu extrémně nízkých teplot minus 110 až 160 stupňů Celsia. Že si neumíte takovou zimu ani představit?

Málokdo z nás dobře toleruje zimní třeskuté mrazy. Proto by vás možná ani nenapadlo vydat se do extrémně nízkých teplot dobrovolně. A uprostřed cyklistické sezóny…

Přesto ale existuje metoda léčby mrazem neboli chladová terapie či kryoterapie. Její hlavní indikací jsou akutní úrazy a jejich následky jako je otok či bolest, ale mráz se využívá i k podpoře regenerace a zvyšování obranyschopnosti organismu. Svým způsobem je kryoterapie velice podobná saunování, neboť i zde se využívá účinku střídání teplot na organizmus.

V takzvaných poláriích, kde je kryoterapie prováděna, vládnou teploty minus 110 až 160 stupňů Celsia. Vzduch je v nich ale technicky zbavený vlhkosti, a tudíž klienta pobyt v kryokomoře nepoškodí. Působení takto nízkých teplot je navíc pouze v řádech minut. Nízké teploty jsou pro organizmus stresovým podnětem, jemuž se tělo reflexně brání zúžením cév v kůži a podkoží (povrch kůže se během procedury může ochladit až na 2° C!). Po uplynutí předem stanovené doby kryokomoru opouštíte a dochází ke zpětnému rozšíření cév a silnému prokrvení kůže i podkožních tkání včetně svalů, šlach, vazů.

Polárium Arktika v Teplicích nad Bečvou

Důležitou součástí, která celkovou kryoterapii od sauny výrazně odlišuje, je nutná pohybová aktivita ihned po opuštění kryokomory. Efekt překrvení přetrvává i hodinu a pohybem dochází k odvádění pozátěžových (případně i zánětlivých) metabolitů.

Kryoterapie je poměrně bezpečná metoda, využitelná téměř pro všechny skupiny lidí. Vyjímkou jsou především pacienti s chorobami srdce, alergií na chlad, horečkou, infekčními onemocněními a některými dalšími méně častými problémy. Velmi kvitovaná je naopak léčba mrazem jako doplňková léčba u bolestí kloubního, vazivového a svalového původu. Odplavení laktátu a dalších zplodin metabolismu, urychlení regenerace po zátěži a vyplavování endorfinů svázaných s pocitem duševní pohody předurčují kryokomoru k hojnějšímu využití sportovci, cyklistů nevyjímaje.

Jednou z možností, kde můžete celkovou kryoterapii vyzkoušet, je Polárium v Lázních Teplicích nad Bečvou. Tento vyhlášený ústav pro léčbu srdce a krevního oběhu, byly na Moravě po Beskydském rehabilitačním centru v Čeladné teprve druhým střediskem, které kryoterapii nabízelo. A právě do Teplic nad Bečvou vyrazila účinky kryoterapie vyzkoušet doslova „na vlastní kůži“ i naše redakce.

Z nepředstavitelně nízkých teplot jsem měl nemalé obavy. Vždyť obyčejně mluvíme o minus dvaceti jako o arktických mrazech, při nichž je lepší nevycházet z domu! Jenže v Poláriu Arktika již v předsíni teploměr ukazuje minus 60, ve vlastní terapeutické komoře dokonce -120 stupňů! Ale první pocity nejsou nepříjemné, naopak.

V kryokomoře je potřeba chodit dokola, nadechovat se nosem a vydechovat prodlouženým výdechem ústy. A nedotýkat se stěn kryokomory. V dřevácích jak z Ladových obrázků společně s kolegy tedy kroužíme po nevelkém poláriu a po jedné minutě, kterou signalizuje akustický signál, měníme směr chůze. Zatímco první minuta se vlekla, druhá utíká jak voda.A pak už nás další zvukový signál vyhání z kryokomory rovnou na cvičební stroje v přilehlé tělocvičně. A teď „to“ teprve začíná.

Intenzivně poznávám endorfinové opojení a první okamžiky v běžných teplotách jsou neuvěřitelně příjemné. Do svalů a kůže se valí zpátky krev, kterou vyhnal mráz a reflexní stažení cév. Veškerá únava z odpoledního cyklistického tréninku v dešti je ten tam, po dvaceti minutách aerobního cvičení v tělocvičně vybavené posilovacími stroji, rotopedy, běhátkem a dalším zařízením, se cítím jako znovuzrozený. A tytéž pocity si odnáším z každé další návštěvy. Jen s tím rozdílem, že průběh procedury již neprožívám až tak intenzivně — psychická složka při první návštěvě, kdy jde člověk do neznámého, hraje svou roli. Při druhé, třetí návštěvě mi už ale teploty pod sto stupni Celsia tolik nevadí a v kryokomoře teplického polária jsem byl jako doma.

Tomáš Gladiš

Uvádí se, že při pravidelném využívání kryoterapie má tato metoda pozitivní vliv na obranyschopnost organizmu a na jeho výkonnost. Uvádí se, že lze absolvovat dvě až tři procedury každý den, ale obvykle si s jednou aplikací denně bohatě vystačíte. Jediný vstup do kryokomory však nemá příliš trvanlivý účinek, pozitivní účinky se v plné míře obvykle dostaví po čtvrtém až pátém vstupu do polária. Optimálně by v kůře mělo být deset a více procedur.