Výlety / V Česku

Při hranici s Rakouskem, v jižní části Chráněné krajinné oblasti Pálava, leží město Mikulov, jedno z významných center jižní Moravy. Historické centrum, které je chráněno jako městská památková rezervace, návštěvníky už z dálky láká jedinečným panoramatem se siluetou zámku, Svatého kopečku a Kozího hrádku. Právě v Mikulově, kde v minulosti sídlil olomoucký biskup kardinála Františka Ditrichštejna a město tak bylo de facto hlavním městem Moravy, začíná naučná vinařská stezka. I samotný Mikulov, který je výchozím bodem naučné stezky, ale stojí za větší prohlídku a při poznávání jižní Moravy, jejích vinařství a tradic mikulovské vinařské oblasti by vám právě toto město nemělo zůstat utajeno.

V renesančním zámku sídlí Regionální muzeum s proslulou vinařskou expozicí a tak právě zde můžete svou poznávací pouť po vinařstvím Mikulovska započít. V muzeu uvidíte třeba zcela unikátní kousky, jako obří sud a dřevěné kládové lisy. Za pozornost stojí ve městě také židovský hřbitov a Horní synagoga. Židé totiž napsali významnou kapitolu mikulovské historie a o velikosti a síle zdejší obce vypovídá právě rozsáhlý hřbitov a významné památky, které popisuje naučná stezka v židovské čtvrti. Dominantou města jsou také církevní stavby na poutním Svatém kopečku a jednou z největších mikulovských staveb je farní a kolegiátní gotický kostel sv. Václava. Součástí komplexu piaristického gymnázia byl kostel sv. Jana Křtitele s působivou malířskou výzdobou interiéru. Na náměstí pak zaujme renesanční dům U rytířů zdobený sgrafitem a monumentální barokní sloup Nejsvětější Trojice. Dominantou uzavírající náměstí na jeho východní straně je nedávno zpřístupněná Dietrichsteinská hrobka. Podrobnější informace o mikulovských památkách najdete například zde.

Z Mikulova naučná stezka míří do tradiční vinařské obce Bavory, která leží na západním okraji Pálavy a jejíž historie sahá do 13. století. Odnepaměti její obyvatelé pěstovali ve vinohradech pod Pálavou vinnou révu a především bílá vína, která zde vyráběli, pak prodávali hostinským v sousedství a obchodníkům. Zemědělský a vinařský ráz si ale obec Bavory zachovala dodnes.

Pokračujeme do další vinařské obce. Na úpatí Pavlovských vrchů leží obec Perná, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1305. Místní víno bylo známé široko daleko a po vzniku Šlechtitelské stanice vinařské se Perná postupně stala významným centrem vinohradnického výzkumu. Byla zde vyšlechtěna odrůda Pálava (1979) a Aurelius (1983). Farní kostel svatého Mikuláše v Perné z let 1510-1583 je řazen mezi architektonické skvosty jižní Moravy a památkově chráněna je také budova fary z 18. století a tři plastiky na návsi. Určitě se tedy vyplatí se v Perné chvíli zdržet.

Další vinařskou obcí na trase naučné stezky jsou Horní Věstonice. Obec, která byla v majetku rodu Lichtenštejnů, má svou historii úzce spojenou s nedalekým Mikulovem. Kromě památek, mezi něž patří třeba kostel sv. Rosalie a nebo budova fary z konce 18. století stojí za zmínku také málo známé pozůstatky třetího hradu na Pavlovských kopcích - Nového hradu. Ten nechal postavit moravský markrabě Jan Jindřich v letech 1368-1376 na obranu zemské hranice, ale zničen byl pravděpodobně o půl století později během husitského tažení jižní Moravou.

Doslova coby kamenem je to do Dolních Věstonic, vinařské obce proslulé celosvětově významnými archeologickými nálezy (zejména Věstonická venuše). Obec, nad níž se vypíná hora Děvín, ležící na jižním břehu Novomlýnských nádrží má náměstíčko tvořené zajímavými habánskými vinnými sklepy, které zde tvoří celé náměstíčko. V budově bývalé radnice najdete v současné době archeologickou expozicici a za návštěvu stojí hradiště Vysoká zahrada se zbytky základů kostelíka z 11. století a s mohutnými valy, dosahujícími až šestimetrové výšky. Mnozí turisté navíc mají Dolní Věstonice spojené s tradičními "burčákovými dny".

Naučná vinařská stezka obíhá horu Děvín a z Dolních Věstonice míří do Pavlova, další vinařské obce, na jehož území navíc rovněž byly učiněny objevy dokládající osídlení jejího území již od dob lovců mamutů. I proto ostatně nese kultura lovců mamutů z mladší doby kamenné od Pavlova odvozený odborný název pavlovien. Obec je od roku 1995 chráněna jako památková rezervace. Na místě staršího kostela ze 12. století tu stjí kostel sv. Barbory a svou hodnotu mají i stavení na návsi postavená v duchu selského baroka. V Pavlově najdete také barokní vinné sklepy a hřbitov s nárožními věžičkami v ohradní zdi.

Zpět k Mikulovu vás stezka zavede přes obec Klentnice, jejíž území bylo osídleno nepřetržitě prakticky již od doby bronzové. Najdete zde chráněná archeologická naleziště Tabulová hora a Kotel. Po cestě z Klentnice do Mikulova budete míjet Národní přírodní rezervace Tabulová hora, Růžový vrch a Kočičí kámen a následně také přírodní památku Kočičí skála.

Ilustrační foto: Region Slovácko & wikipedia