Rady / Ostatní

Poprvé se psem na kole

Poprvé se psem na kole

Když jsme si ho dovezli z útulku, nějak nám nedošlo, že nám tenhle energií kypící voříšek poněkud zkomplikuje společnou rodinnou cyklistiku. Byla tehdy zima, všude plno sněhu, kola schovaná ve sklepě. Na jaře nám došlo, že budeme muset našeho chlupatého „puboše“ nějak zapojit do rodinné cyklistiky.  A jelikož běžky zvládnul vcelku obstojně, doufáme, že s kolem to bude podobné.

Možností jak se milovníci cyklistiky a zároveň majitele psů vypořádávají se společným cestováním je více; menší plemena lze poskládat do košíku na řidítkách, velká zase do vozíku za kolo, a to jak speciálního psího, tak třeba i do zděděného dětského či nákladního. Zde bohužel končí nabídka jakž takž dle zákona obhajitelných řešení. Nicméně s poslušným a bezvadně ovladatelným psem se lze s přimhouřeným okem a velkou dávkou ohleduplnosti vůči ostatním vydat na výlet samozřejmě i na volno, vzhledem k bezpečnosti však určitě ne po veřejných komunikacích! Ideálně jsou cyklovýlety po lesních a polních cestách a méně frekventovaných turistických a cyklistických trasách. V rámci učení běhu u kola se nám osvědčila i jízda se psem vedeným na vodítku, které šlo v případě nutnosti ihned pustit. Dál samozřejmě existuje ještě několik fíglů a „udělátek“ používaných např. u bikejöringu (pes táhne cyklistu, ten mu pomáhá) či canicrossu (pes táhne běžce, ten mu pomáhá). Ale to je pro nás začátečníky velmi vzdálená hudba budoucnosti.

 

Základní předpoklad je poslušnost psa

 Ať jdete se psem po sídlišti nebo po horách, bydlíte v paneláku, přechodně v kempu ve stanu či na horách pod širákem, jezdíte společně na běžkách nebo na kole, je naprosto základním předpokladem spokojeného soužití poslušnost psa. Osobně mě značně iritují poflakující se nadmíru přítulná nebo naopak ňafající (natož vrčící) neposlušná psí individua, a tak se snažím, aby ani náš chlupatec tímto způsobem neotravoval okolí. I proto náš útulkář chodí ve městě většinou na vodítku (lepší než kotec v útulku) a společně dál pracujeme na vzájemném respektu a jednostranné poslušnosti. Velmi nám v tom pomohl i kurz základní poslušnosti s empatickým přístupem výcvikáře. Nicméně s pubertálním hafanem s nejasnou minulostí potřebujeme ještě nějaký pátek na to, abychom bez zaváhání a občasné ignorace zvládli přivolání i od fešné fenky či chutné myši. Neboť právě přivolání psa za jakékoliv situace je pro spokojené společné sportování naprostým základem. S perfektně poslušným parťákem lze pak podniknou cokoliv. 

Dalšími nepostradatelnými povely mimo naprosto elementárního „ke mně“ jsou dále: „čekej“ a chůze či běh u nohy (později u kola). Bez těchto bezproblémově zvládnutých povelů pro vás bude společné sportování o mnoho náročnější.

 

Kde (ne)jezdit

Vzhledem k několika absolvovaným dogtrekkingovým závodům jsme věděli, že náš pes bez problémů urazí velmi svižným tempem 50 km.  Z toho jsme odhadli, že pravděpodobný limit pro ujetou vzdálenost na kole, kdy náš pes poběží bez delších přestávek u kola, se bude pohybovat okolo 30 km. Samozřejmě záleží na terénu, počasí, plemenu a kondici psa. Jako nevhodný terén je nutné považovat silnice, které po delším běhu velmi namáhají polštářky na packách a mohou je i poškodit a v konečném důsledku přetěžují i celý pohybový aparát. Minimalizace až vyloučení silnic navíc vyřeší otázku legislativy, podle které nemá pes na vodítku či na volno u kola na silnici co dělat. Pokud se do takových rizikových jízd přeci jen pouštíte, kupte psovi reflexní vestu a trvejte na pohybu u krajnice (v létě též dávejte pozor na rozehřátý asfalt). Určitým řešením může být střídavé použití vozíku, kdy kombinujete běh psa s jízdou ve vozíku tam, kde není volný pohyb bezpečný, nebo jste překročili kilometrový limit, který je pes schopen bez následků zvládnout. Tato varianta je vhodná zejména u vícedenních putování.

Vzhledem k tomu, že trasy pro společné ježdění tak jako tak volíme s ohledem na dceru minimálně rušné, maximálně zanořené do českých lesů a luk, s délkou odpovídající možnostem dcery, nemáme s „trasováním“ zatím žádné problémy. Navíc dcera i pes zvládnou přibližně stejné vzdálenosti.

 

 

 

Praxe: první společné jízdy

První jízdy absolvoval se psem manžel, vyrazili sami (aby případně nezkazili výlet celé rodině) na klidné lesní stezky. Nutno podotknout, že pro psa nebylo kolo ničím neznámým. Manžel jezdí na kole do práce, takže kolo pravidelně každý večer očmuchával a manžela na něm vídal. Dobré znamení dále bylo, že na cyklisty vždy reagoval ignorací (ostatně jako na všechny lidi). Vzhledem k tomu, že hafan zatím není 100% poslušný, a tak by mohl ohrozit další cyklisty (např. pozdě zareaguje na přivolání a vlítne někomu pod kolo), většinou běhá zatím u kola na vodítku. To drží manžel v ruce a v případě nutnosti jej pouští. Tento model se nám zatím velmi osvědčil, protože pejsek na vodítku bezvadně spolupracuje, netáhne. Hafan také velmi rychle pochopil, že při cyklistice se neznačkuje, což oceňujeme „čůrpauzami“, za které je dcera hafanovi vděčná.  Co se týče „větší potřeby“, pes ji zvládá při běhu, nebo na manžela zavolám a on pouští vodítko a zastavujeme. (Nebojte, psího vyžití má také dost, kolovíkendy poctivě střídáme s chozením)

 

Zajímavé odkazy

 

04.10.2011 - Ostatní - autor: Martina Machová - 10031x

Vlož svůj komentář:


Vyplň antispam nebo
Registrovat Facebookem

Recenze, zájezdy, bazar...

Bazar

Komponenty / pifson

Řídítka FSA

Komponenty / pifson

Představec FSA

Jízdní kola / GYGYN

Leader Fox EVOLUTION

Komponenty / jindrich.hofman.9

Odpružená vidlice Rock Shox Reba RL29

Reklama