Rady

Téma omrzlin nabývá na významu především v posledních dnech, kdy do České republiky dorazily arktické mrazy ze Sibiře. Krutým mrazům jsme se již věnovali v článku Česko sevřely silné mrazy: sportovat či ne?, nyní se tedy zaměříme přímo na riziko poškození kůže - omrzlin.

Vznik omrzlin kupodivu není spojen jen se skutečně extrémními mrazy. Uvádí se, že k omrzlině můžete přijít i v teplotách okolo deseti stupňů nad nulou! Záleží totiž na dalších okolních podmínkách, jako je vítr, vzdušná vlhkost a individuální dispozice. Nejvíce ohrožené jsou přitom tzv. periferní tkáně, tedy prsty, uši, nos a další části obličeje.

Prvními známkami počínající jsou změny prokrvení kůže, která tím mění barvu z růžové na bledou, bílou až namodralou. Tento jev doprovází snížení citlivosti kůže, která často mění barvu z růžové na bílou. Kůže je napnutá, lesklá, tkáně mohou bolet. První pomoc musí být rychlá. Pokud včas promrzlé tkáně prohřejete v teplejším prostředí nebo vložíte ruce do klína či podpaží, bude pomoc i efektivní. Vyhýbejte se namáčení prstů do horké vody (do vlažné můžete). Přirozenou reakcí tkání na prohřátí je opětovný návrat krve, s nímž se ale může rozvíjet otok a zrudnutí spojené s pálivou bolestí.

Nedoporučuje se postižená místa masírovat či třít. Není také vhodné vkládat ruce ke zdroji silného, sálavého tepla (kamna, oheň, fén) ani do horké vody - znecitlivělá kůže nerozpozná intenzitu tepla a můžete si navíc způsobit ještě popáleninu.

Dalším stupněm je vznik puchýřů, které se objevují jeden až tři dny po omrznutí. Kůže se zabarvuje do fialova a jde o přechodné stádium mezi vratným a nevratným poškozením. Puchýře se světlým obsahem jsou známkou naděje v uzdravení, tmavý obsah puchýřů je negativním příznakem značícím horší vyhlídky. Ve třetím stádiu se totiž objevují nekrózy, kdy tkáň zčerná, tvrdne a odumírá. Druhé i třetí stádium vyžadují odbornou lékařskou péči, která trvá i měsíce a v těžkých případech stojí na jejím konci amputace.

Důležitá je prevence

Prochladnutí okrajových tkání se nevyplácí podceňovat, protože i lehká omrzlina výrazně mění přecitlivělost na chlad, zhoršuje adaptaci tkání na chlad a s tím souvisí i vyšší riziko vzniku nových omrzlin.

Jak se tedy vzniku omrzlin bránit?

• volte dobrou zimní obuv, rukavice, čepici a přes obličej i šálu, šátek nebo kuklu
• oblékejte se do více vrstev (více zde: Vrstvení oblečení)
• dbejte na dobré a teplé oblečení obzvláště u dětí
• vyvarujte se dlouhého pobytu venku, pokud je mráz
• převlékejte mokré části oblečení za suché
• nepodceňujte v zimě pitný režim - dehydratace riziko omrznutí zvyšuje