Články / O čem se mluví

Česká republika je zemí cyklistů (viz článek Jakému sportu se Češi věnují nejvíce). Ale zatímco v ČR je kolo spojováno především s rekreací a sportem, jako dopravní prostředek si své místo na slunci teprve hledá.

„Nizozemci považují cyklistiku za plnohodnotnou formu dopravy. Téměř 50 % cyklistů používá kolo pro cestu do práce či školy,“ říká zástupce velvyslance Nizozemského království Christoffer Jonker, který se účastnil zahájení konference. Podle pana Jonkera je hlavním klíčem k oblíbenosti kola v Nizozemsku právě fakt, že je díky své jednoduchosti a rychlosti plnohodnotným dopravním prostředkem.

c

Hlasy upozorňující na nutnost podporovat nemotorovou dopravu již zaznívají napříč celou společností. „Dnes je podpora zdravého životního stylu stále více aktuální v souvislosti s mladými lidmi, kteří většinu času stráví vsedě u počítače,“ komentoval současnou situaci poslanec Jiří Rusnok. Souběžně také vzrůstá počet měst, která chtějí zvětšovat prostor pro cyklistickou dopravu. „V posledních letech to skoro vypadalo, že naše města jsou už jen pro auta. Ona jsou ale hlavně pro lidi. Nemotorová doprava obecně zklidňuje a zlidšťuje města, výsledky jsou vidět už po prvních krocích i v našem městě,“ říká primátor Jihlavy pan Jaroslav Vymazal. Právě Jihlava se svým podpisem Uherskohradišťské charty v květnu 2011 připojila k síti cyklistických měst. Jasno v této otázce mají i v severomoravském Třinci, dalším ze signatářských měst: „Při cestách na krátké vzdálenosti má kolo mnoho výhod, jeho provoz by měl být pro uživatele co nejvíce zjednodušený,“ říká starostka Třince Věra Palkovská.

Na Bike konferenci v Brně se sešli zástupci měst, aby společně s reprezentanty státní správy naplánovali společný postup při podpoře cyklodopravy. „Na městech a obcích leží hlavní zodpovědnost při vytváření podmínek pro cyklodopravu, proto by měla být klíčovými partnery při vytváření jakýchkoli strategií,“ řekl v průběhu prvního dne konference národní cyklokoordinátor Jaroslav Martinek. Podle něj chybí dnes instituce, která by systematicky shromažďovala podněty z jednotlivých měst a podporovala cyklodopravu na národní úrovni.

Na konferenci zazněly také příklady problémů, které řeší města v každodenní praxi. „Když je cyklostezka u každého výjezdu přerušená a výsledkem je les značek, znevažuje to v očích uživatelů práci města,“ říká o často kritizované mezeře v silničním zákoně primátor Jihlavy Jaroslav Vymazal. Severomoravský Třinec by zase přivítal pomoc při údržbě cyklostezek a lepší komunikaci s krajem: „Tvorba infrastruktury a její údržba je delegovaná na obce. Co je za hranicí města, je ale zemí nikoho,“ komentuje to starostka Třince Věra Palkovská s tím, že kraje a stát by si měly vzít na starosti údržbu a výstavbu dálkových páteřních tras. „V našem regionu jsme pro dálkovou trasu Jihlava-Třebíč-Raabs vytvořili dobrovolný svazek obcí. To ale určitě není systémové řešení, spíše to nahrazuje práci kraje,“ souhlasí Jaroslav Vymazal.

Palčivou ukázkou legislativní bariéry je zákon č. 402/2010 Sb., který od ledna 2011 změnil poplatky za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Náklady spojené s výkupy pozemků se tak v některých regionech přiblížily ceně za samotné vybudování komunikací. V extrémních případech by to mohlo vést k odložení některých plánovaných projektů nových cyklostezek „do šuplíku“ (více také v článku Zákon nutí města odmítat peníze za cyklostezky).

„Aby lidé více jezdili na kolech, potřebují především vytvořit chráněný prostor,“ myslí si poslanec Jiří Rusnok a dodává: „K tomu je ale potřeba společný postup státu, krajů a měst“.

Foto: cyklostrategie.cz